30 minút po polnoci

Kathryn Bigelow natočila své filmové ,,WikiLeaks" a jak už to v takovýchto případech bývá, (filmová) realita je hodně bolestivá. Renovovaná režisérka už ale ve svém posledním filmu Smrt čeká všude ukázala, že její novou filmovou specializací je nejen fenomén války, konkrétně pak speciálně té, v níž se angažují americké vojenské síly, ale i právě pokus o reálné postižení skutečnosti. Subjektivně vnímám její předešlý Oskary ověnčený film jako jeden z filmů nejautentičtěji reflektujících realitu války, co jsem kdy viděl (podobně se v tomhle smyslu v Reflexu zmiňoval třeba i český veterán z Afghánistánu), stejně tak se Kathryn podařilo v 30 minut po půlnoci divákovi nastínit rastr západní ,,reálné politiky", tedy odosobněné vize technokratické přístupu ke správě věcí veřejných. Tihle lidé dopadají v konečném vnitřním bilancování nakonec mnohem hůře, než elitní vojáci - ti i přes různé posttraumatické stresové stavy obvykle bojují za něco (vlast, ideje, ideologie...) a mohou prožít pocit vítězství a tedy i prožitek nějakého smyslu svého konání, kdežto technokratičtí agenti/ky CIA mají v sobě od začátku jen pocit prázdnoty a osamění. Bez citů, bez katarze, jsou čímsi na úrovni stroje. Zajímavý je nový prvek v koncepci režisérky, oproti předešlému snímku Smrt čeká všude je v ryze mužském světě silně akcentovaný ženský prvek - postava silné ženy, agentky CIA, patrně záměrně obsazená navenek křehce vypadající herečkou Jessicou Chastain. Co zbylo ze západního světa před 11. zářím? Lidský život má menší cenu než informace, tajné služby a armáda stojí nad zákony, a to nejen nad zákony země, v níž právě operují, ale i nad zákony mateřských zemí, které se deklarují coby pilíře demokratického zřízení, v němž je dodržování lidských práv základní podmínkou fungování systému... (20.03.2013)

Bez ohľadu nato či je, alebo nie je tento filmy vyobrazením skutočných udalostí, akým spôsobom sa podarilo dostať najhľadanejšieho teroristu sveta - UBL, kroky, ktoré režisérka filmu Kathryn Bigelow vo svojom snímku ponúka sú dostatočne reálne nato, aby divák uveril. Špionážna dráma ponúka napätie ako sa patrí až v samom závere, ale to sa dalo čakať, že vo filme pôjde prevažne o "tláchanie" hubou. Najväčším mínusom sa tak pre mňa stala stopáž 157 minút. Miestami som sa v tých menách Achba, Dachma či kerý "kebab", totálne strácal. (03.07.2013)

Rozporuplné a kontroverzné ohlasy na tento film ma nenechali dlho chladným a musím priznať, že po zhliadnutí, aj počas neho som tiež mal z celkového konceptu filmu zmätené dojmy. Kathryn Bigelow ale potvrdila, že pokiaľ ide o uchopenie látky, tak ju nerozhodí ani fakt, že scenár musela byť dodatočne upravovaný. Film samotný rozpracúva roky závislosti tajnej agentky na dolapení najhľadanejšieho teroristu planéty, je sondou do utajovaných vyšetrovacích metód vládnych agentov, a divák s hlavnou postavou odhaľuje špinavé hry vnútri politického a vojenského zápolenia počas odhaľovania teroristických buniek. Napriek tomu, že nie sme svedkami žiadneho nahliadnutia do súkromného, či osobného života žiadnej postavy, sledujeme psychologickú drámu zameranú na prerod osobnosti hlavnej hrdinky od nesmelého regrúta v radoch tajných služieb až po nenásytného žraloka túžiaceho po pomste a osobnej satisfakcii, kráčiaceho cez mŕtvoly. Je zaujímavé aké rozhorčenie nastalo po odvysielaní skutočného obrazu vypočúvacích metód amerických vyšetrovacích agentúr počas nasadenia vo vojne proti terorizmu, i keď tieto fakty boli dávno jasne známe. Američania jednoducho nechcú počuť pravdu a to vedeli tvorcovia umne využiť. Záver filmu, zobrazujúci finálnu a zlomovú operáciu, je už len zručne odvedenou prácou, na akú sme od Kathryn zvyknutí. Samotný záver však zanechá hlboký dojem, je akýmsi výkrikom do prázdna, keď si hlavná predstaviteľka uvedomí, že naplnenie celého jej životného poslania viedlo nakoniec k tomu, že ostala vnútri prázdna a vykoristená. 85%. (09.03.2013)

strašne škodoradostne ma baví predstava teenagerov, ktorí na toto išli s očakávaním našlapaného thrilleru o chytaní Bin Ládina. Ale viac ma mrzí zmýšľanie milovníkov uzbekistansko - nórsko- švédskych sociálnych drám ( "umenia") , ktorí to nikdy neuvidia pretože je to americká patriotistická blbosť. Môj názor - Vynikajúci film, ale paradoxne nie moc vzrušivý biják. Emócie a adrenalín síce chýbajú, ale ak je človek na to správne naladený čaká ho pecka, ktorá bude ešte dlho doznievať. Oveľa lepšie než preceňovaný Hurt Locker. (10.08.2013)

Na začátku jsem se trošku ztrácel, protože já fakt všechny ty Ahmedy, šejky absolutně neznám. Má znalost Al kajdy se omezuje na Usamu bina a pak toho s dlouhým fousem a toho s krátkým fousem. Přišlo mě to, jako kdyby si tvůrci mysleli, že jsem vystudoval vysokou al kajdskou a podle toho jeli. Naštěstí tohle je zejména zpočátku a navíc ani zdaleka hlavní osa příběhu a jak se ve filmu začne víc usámovat, tak se nepřehlednost rázem mění v přehlednost. Co mě naopak od počátku dostalo, jak Kathryn umí pracovat s psychologií postav. Nemá cenu rozebírat hlavní postavy, to každej vidí jak se Jess zatne a jde si za svým, každej vidí na jejím kolegovi, že tahle práce je takový svintsvo, že prostě zákonitě očerní každou duši, mimochodem nádherná scéna u opiček. Ale třeba když si vezmu tu speciální jednotku co jde na rande s Usamou, v podstatě se jí nevěnuje větší pozornost a přece jsem měl pocit, že tohle jsou fakt drsný hoši, aniž by se jim cpali do huby drsný hlášky či drsný scény, to je prostě naprosto výborný a typický příklad toho že Kathryn svou práci umí na výbornou. Ostatně závěrečných cca 30 minut jsem sledoval v totalním tranzu, hlavně proto jak to všechno bylo mistrovsky natočený, fakt už tam někde nahoře na platýnku chybělo jen "live" . (27.02.2013)