Reklama

Reklama

Divoké bytosti južných krajín

  • Slovensko Divoké stvorenia južných krajín (viac)
Trailer 2

VOD (1)

Obsahy(1)

Šesťročná Hushpuppy žije v svojráznej komunite uprostred bažín, ktoré sú od zvyšku sveta oddelené ochrannou hrádzou. Matku už dávno nemá a jej otec Wink je často preč, takže je odkázaná sama na seba a spoločnosť divokých zvierat. Prírodu vníma ako krehký organizmus, v ktorom musí do seba všetko zapadať. Keď po prírodnej katastrofe jej obydlie a svet, ktorý ho obklopuje, zaplaví voda, a otec je čoraz viac oslabený chorobou, Hushpuppy zistí, že jej svet sa začína rozpadať... Film získal Veľkú cenu poroty na filmovom festivale Sundance a viac ako šesťdesiat ďalších ocenení. (STV)

(viac)

Videá (23)

Trailer 2

Recenzie (315)

Alementina 

všetky recenzie používateľa

3* jen za představitelku Hushpuppy, jinak pro me 2* nuda....ja chapu, ze nekdo chce zit v souladu s prirodou, ale tohle je pro me uplne neco jineho... tohle je o ztrate soudnosti a odpovednosti .. navic, kde ty lidi brali pitnou vodu?! Ale jinak kamera krasna, rada se podivam na dalsi reziseruv pocin, ale doufam, ze tematicky to bude mene ujete. ()

ScarPoul 

všetky recenzie používateľa

Posledných desať minút je čarovných. Všetko predtým je len zmes ukričaných, nesúvislých myšlienok v pozadí zdevastovanej komunity a podmanivej atmosféry. Ale to je asi tak všetko. Snaha o vytvorenie nového a detskými očami nepoškvrneného sveta sa tak úplne nezdarila. Pritom ale hlavná hrdinka - roztomilé dievčatko - svojimi myšlienkami dokáže prinútiť k zamysleniu a svojimi skutkami dojať ako sa na správnu detskú hrdinku patrí. Lenže film nie je o detskej hrdinke, aj keď sa nám príbeh snaží nahovoriť opak. Film je o komunite ľudí neschopných žiť v spoločnosti, na ktorú sa pozerajú detské oči a spracúvajú ju detské myšlienky. Je to zmesica buranov, looserov a starcov žijúcich v pustine, a sympatický sú len v poslednom zábere, kde ako hrdinovia vediaci vo co go kráčajú v ústrety budúcnosti. Nestačilo mi to. Jednak preto, lebo tieto epizodické rozprávania založené na pocitoch, bez nejakej ukotvenosti v realite až tak veľmi neobľubujem. Viem čo tým chcel film povedať, ale hádam sa to dá spraviť aj trocha čarovnejšie. Inak je to film, ktorý neurazí, ale ktorý má veľmi ďaleko k tomu aby ma nadchol. Hudba je ale výborná. ()

Reklama

JitkaCardova 

všetky recenzie používateľa

Jeden z těch vzácných filmů, kde nejde o povrchní logiku příběhu, ale o hraniční bezprostřední prožitek střetávání systému a divoké (untamed) přirozenosti, o právo na emoce a nárok na ochranu vlastního světa a vnitřního vedení, a pro diváka o možnost uvolnění se k nějakému hlubšímu chápání a prociťování toho nároku i té eskalativní kolize se strukturálním (systémovým) násilím, jež není nějakým odbouratelným vedlejším efektem systému, ale vyplývá přímo z jeho podstaty. *** Jednotlivé scény příběhu Hushpuppiny smečky odvážných vzdorujících lidí se za sebe řadí bez nároku krok za krokem vysvětlovat, jak se jim to či ono povedlo, jestli toho logicky bylo možné dosáhnout, ale podtrhují dětské vnímání světa v tom, jak se před Hushpuppy útržkovitě staví nové složité situace, jež ze sebe přirozeně, ryze nevyplývají, nějak dospěláky zařízené, v nichž se musí znovu a znovu zorientovat a rozhodnout, jak si s nimi poradí. Jde tu o zpředmětnění toků energie, surových emocí, hrdého čelení a snahy o obnovování a uhajování sounáležitosti každým pohybem, tváří v tvář každé nové, nejasně se tyčící překážce. *** A zatímco Hushpuppin táta tu představuje maskulinní energii, s níž své mládě učí zadržovat emoce, potlačovat bolest, popírat realitu v plné děsivosti a rozhodovat se stejně odvážně (ale vlastně zbaběle, ze strachu před větší bolestí) jako zkratovitě, Hushpuppy se přes to všechno, v odvážných syrových střetech s tátou, kdy si postupně uvědomuje svůj bytostný nesouhlas s jeho rozhodnutími a postoji, svým rozhodným intuitivním přilnutím k učitelce i širší komunitě a s pomocí vlastní imaginace (s níž si zpředmětňuje pomyslné hovory s maminkou i mocné, ale nikoli všemocné pratury) prodírá ke svému niternému vědomí ženy, ochránkyně, hledačky a snovačky celistvých řešení, která nejsou zbrklá a rodí se mj. i z pečlivého vnímání, přijímání a naslouchání bolesti, jež především signalizuje, co je v nás živé a potřebuje ochránit, a z plného, byť bolestivého přijetí pravdivé skutečnosti. *** Kamera a hudba jsou tu hladké spoluproudy, chytré využití low cost ruční kamery a promyšlené a zručné zapojení pár efektů (existují na YT filmy o filmu) se podařilo přesně tak, aby umocnilo a prohloubilo prožitek, imerzivitu, ačkoli stačilo málo a hrozil by pravý opak, odcizení, zesměšnění. I pro to jemné vybalancování byl zřejmě film v době uvedení po právu takovým festivalovým zjevením a úspěchem. *** Přese všechny zdánlivě povrchně líbivé ingredience (vítězná iniciační cesta malé divoké holčičky) je to dílo naprosto nepatetické a nepodbízivé, záleží však plně na citlivosti vnímatele, co si z filmu vyvolá. *** Pro mne je to jednoznačně film ze stejné úzké kategorie odvážných děl, jako je Krajina přílivu (2005) a Narušitel systému (2019), a určitě bych doporučila shlédnout celou trojici. Každý z nich má jinou poetiku a jinou míru i hloubku zobrazení systémového násilí (od globálního - dopady hurikánu Katrina - po nejintimnější ruinování vnitřního cítění dobra, sounáležitosti a nároku na nepodmíněnou lidskou lásku a individuální péči v institucích a míru poškození rodinného prostředí systémově produkovanou chudobou, závislostí, bezmocí, násilím...), přičemž všechny tři snímky stejně absolutně a úchvatně zdolávají nebezpečí patetičnosti a emocionálního vydírání skrze postavu malé holčičky a zároveň nabízejí ryzí bezprostřední prožitek dopadů společenské krutosti, ignorance, ztráty citlivosti ve střetu s jednoznačným nahým dětským nárokem, a uvádějí na vědomí, že to spíš výjimečně může skončit alespoň blikajícím světlem na konci tunelu. Tyhle filmy ve skutečnosti neavizují dobré osudy, protože jejich hrdinky svým nárokem vyžadují nutně radikální změnu systému, který je drtí, a neumožňovanou míru vzájemnosti a soudržnosti, jen svoje hrdinky opouštějí dřív, než bychom museli jejich porážku sledovat do úplného konce. V tomhle zachází nejdál právě Narušitel systému, ne náhodou nejčerstvější snímek, který už ani trochu nezakrývá drtivé důsledky a beznaděj plynoucí z faktu, že iniciační cesty hrdinek skrze zvědomování hrůz rozbujelé strukturální izolace místo pospolitosti stále více vedou k životní bezvýchodnosti a zlým záhubám, jejichž každodennost si jako "společnost" pořád nechceme dostatečně připustit. *** Potěšeně doplňuji, že i nové shlédnutí a prověření po osmi letech snímek Beasts of the Southern Wild ustál se ctí, což se nedá říct o tom, kam se mezitím posunul svět. *~ () (menej) (viac)

GodComplex 

všetky recenzie používateľa

Komunita nesympatickych krovaku, kteri rozlamuji zviratka zaziva a jedi je syrove jeste kdyz se jim klepou nozicky mi k srdci rozhodne neprirostla, ale nominace na oscara male negrosky je zcela na miste pro svuj naprosto prirozeny a soustredeny vykon, kdy v mladi jeste nestihla pochytit prehravaci manyry svych drama queens kolegyn. Zajimave je take sledovat totalne zdevastovane prostredi, kam se hrabou s milionovymi budgety snazici-se post-apo filmy, nejlepsi apokalypsa je samotna realita, staci se podivat kolem. 5/10 ()

novoten 

všetky recenzie používateľa

Tahle stvoření mají jednu úžasnou schopnost - dokonale klamou tělem. Prvních pár minut vypadají, že jsou jen předvídatelným přírůstkem do akademické škatulky "neutěšená podívaná, která bude postupem času ještě mnohem depresívnější". Pak ale začne pršet, soundtrack tklivě znít a kamera kouzlit a jsme úplně někde jinde. Ale právě když si zvyknu na nevšední náladu a prostředí, přijde poslední třetina, která k předchozí hodině vůbec nesedí a každou chvíli jsem u ní jen překvapeně zamrkal, co že se to právě děje. Jižní krajiny ale mají ve svých řadách jednu obrovskou posilu, kouzelnou Quvenzhané Wallis. Tahle roztomilá holčina, kterou nic nepoloží, umí vyvolat soucitně-obdivný úsměv každým svým monologem. Oscarová nominace byla sice nepříjemným hypem, ale je to právě Hushpuppy, která všechny změny ducha vyprávění maže a nechává zapomenout na přehnaně ukřičeného Dwighta Henryho nebo zbytečně očividný ekologický nadplán. Ale ani ona nebo tuze příjemná bezelstnost většiny děje mi nevynahradí finální rozpaky nad klopýtající gradací, rozpačitými emocemi a hlavně nejasným finišem. Vzhledem k tomu, jak upřímně a realisticky se snímek celou dobu tvářil, tenhle konec moc neberu. ()

Galéria (36)

Zaujímavosti (15)

  • Ve scéně na lodi, kdy se Wink snaží chytit holýma rukama rybu, se málem utopil člen štábu, který rybu pod vodou držel. (HellFire)
  • Většina herců pochází z okolí Louisianské zátoky, včetně hlavní herečky, Quvenzhané Wallis. (HellFire)

Súvisiace novinky

Best of 2012 dle popředních uživatelů ČSFD.cz

Best of 2012 dle popředních uživatelů ČSFD.cz

06.01.2013

Stejně jako v loňském roce, i letos vám přinášíme přehled nejlepších filmů uplynulého roku dle předních uživatelů ČSFD.cz. Uživatelé i filmy v jejich výběru jsou seřazeny abecedně. Nejoblíbenějším… (viac)

Once Upon a Time in Vary

Once Upon a Time in Vary

14.07.2012

S doznívajícími tóny pofestivalových projekcí ve vybraných pražských kinech pomalu opadá i nostalgie, se kterou jsme se mnozí před pár dny loučili s atmosférou Karlovych Varů. S filmovými prázdninami… (viac)

Reklama

Reklama