Djinn

Film mi strašne pripomínal ženu v čiernom, ale tá je troška iná liga v porovnaní s týmto filmom. Je to predvídateľné, ale niektoré lakačky boli fešné a hlavne boli na správnom mieste. Temná stránka je ok, len toho tu bolo veľa, viac než si príbeh vyžadoval a tak tu bolo viacero rušivých častíc. Najväčšiu chybu by som pripísal spracovaniu, sršal z neho amaterizmus a príbeh bol neoriginálny. (02.02.2016)

Přes všechno to oporvžení, které se na Toba hrne ze všech stran, já mám jeho tvorbu rád. Ano, natočil neskutečné sračky (Night Terrors, Lifeforce), ale má na kontě i dost dobrých záseků (The Texas Chainsaw Massacre počínaje, Salem's Lot, Mortuary nekonče). Na Djinna jsem byl hodně zvědavý a nakonec jsem docela spokojený. On ten film má své neduhy, ať už se jedná o formální mix současného západního a asijského pojetí, které je ale zase zajímavě naroubováno na arabskou půdu (docela mě rozesmálo, když se ústřední manželský pár vrátí z USA do Spojených arabských Emirátů a tchán zeťovi říká: "Zase v civilizaci."). Trochu to kazí atmosféru, ať už jde o třesoucího se Djinna nebo zvukové lekačky. Za největší nešvar filmu považuji fakt, že pointu, samu o sobě ne zrovna nějak kulervoucí, zbytečně odhalí moc brzo, sice v dobré scéně, ale prostě moc brzo, protože od ní se už film prakticky nikam nevyvíjí, negraduje a jen zvolna směřuje ke svému konci, který je taky trochu nevýrazný. Film samotný se, hlavně ve střední části a těsně před koncem, drží zbytečně zpátky, jakoby se bál trochu přitlačit na pilu. Na druhou stranu jsou ale některé scény hodně dobré (scéna s náklaďákem), film je hodně dobře obsazen a postavy zahrány (např. hrdinčina matka je výborná, hrdinka sama velmi přirozená a sympatická) a celkově to prostředí a kulisy dělá taky hodně. Já vlastně nejsem nijak zklamaný, mohl jsem být trochu příjemně překvapený, ale nakonec jsem vlastně dostal i více, než jsem, po všechn těch odsuzujících komentářích, čekal. A jsem rád, že díky mě to procentní hodnocení o jeden bod povyskočilo. (05.10.2015)

Technická stránka věci nebyla vůbec špatná a přítomné Arabky jsou nádherné. Jenže co je to platné, když tu člověk nenajde ani špetku napětí a atmosféry? Notabene Hooper se vzhlédl v asijských duchařinách, takže jsem měl občas pocit, že džin chodil na pohybové hodiny k tokijským strašidlům. I přesto, že jsem moc chtěl, aby se mi Djinn líbil, to na víc jak 40% nevytáhnu. (20.08.2015)

„Djinn“ je filmem, který v sobě měl potenciál využít zajímavé, neznámé prostředí, ale to je skutečně jen kulisou, kde se odehrává něco, co až moc připomíná japonský duchařský horor, navíc bez jakkoli propracovaného scénáře, prostě jen se snahou trochu diváka vyděsit, což se může a nemusí povést. Tohle je na první pohled dobře zvládnuté řemeslo, ale celkově je to snímek, který nemá čím ohromit. (15.10.2015)

HOROROVÝ VÝBĚR, ZEMĚ Č.52 - SPOJENÉ ARABSKÉ EMIRÁTY - Tobe Hooper, režisér, kterého si každý hororový fanda musí pamatovat už jen kvůli Texaskému masakru, vlastně dost rychle zapadl. Sice se nedá říct, že by jeho další filmy (aspoň do konce 80.let) nebyly vyloženě neúspěšné, ale z Hoopera se nikdy nestalo takové jméno jako třeba z Carpentera, takže celkem zmizel a jeho poslední filmy jsou podle všeho jeden propadák vedle druhého. Svůj poslední film natočil kompletně v Spojených arabských emirátech, s arabským obsazením, a ačkoli nechápu tuhle volbu, řekl jsem si, že taková kombinace by byla pro seznámení s pozdním Hooperem nejideálnější. A jestli opravdu byla nejspíš neposoudím, protože něco tak generického a řemeslně střídavě solidního a až televizního mě k dalšímu jeho filmu už jen tak nepřemluví. Vždyť to vypadá jako béčkový Wan křížený s blbějším Flanaganovým bráchou a zachraňuje to jen atypické zařazení s atypickou legendou a sem tam i řemeslo. Tohle všechno vidím na takové dost upocené dvě hvězdy, ale jinak mi už je naprosto jasné, proč se to tak blbě shání - ono to opravdu nestojí za pozornost. Od jisté doby mi pijou krev horory stojící jen na lekačkách a tady jich je vrchovatá porce, možná i rekordní v počtu lekaček na deset minut. Jasně, že se sem tam nějaká povede, je nepředvídatelná a leknu se, ale já je vždy beru jen jako doplněk k něčemu scénáristicky pevnému a děsivému samo o sobě, ne že bude to nejméně důležité dominovat. Časem už jsem to jen měl jako hru na odhadování lekaček a když mě přestalo bavit i to, začal jsem se prostě jimi jen nudit. Nějaký scénář ale Djinn samozřejmě taky má, jen je tak mdlý, že ani ten za to nestojí. Navíc je i dost předvídatelný a nevím, jestli ta miliarda opakování stejného flashbacku byla ze strany Hoopera nějaký sofistikovaný fór, nebo jen pomůcka pro opravdu, ale opravdu hloupé diváky. Těžko říct, fakt nevím, ale nemyslím si, že by to byla zdařilá satira na sebe samotného jako v druhém Texaském masakru (který mi, paradoxně, přijde jako jeho nejlepším film, vážně), tohle je prostě jen typický hororový produkt, kterých ročně vznikají desítky, ne-li stovky a na drtivou většinu z nich si příští rok nikdo nevzpomene. Slabé 2* (20.07.2024)