You Instead

„Nějakej šílenej týpek nám nasadil pouta, když jsme se modlili.“ Spíš takový hudební polodokument (hlavně v první polovině) o další nevšední romanci, která vypluje na povrch za hodně zvláštních okolností. Okolo se to hemží vystylovanými a živelnými existencemi, stany s různými minipříběhy, blátem, pivem a spoustou hudby. Pozitivní energií nabitá látka, ve které netřeba hledat složitý příběh. Brit David Mackenzie zůstává dynamický, osobitý i nápaditý.. Objektivně na tři hvězdy, momentální rozpoložení ale velí dát čtyři!! (02.09.2014)

You Instead byl bezvadnej film, který budu mít navždy spojený s pouty, se spoustou stanů, deštníků, bahna, s metrákem odpadků, s hromadou skvělý muziky, které mohlo být klidně víc. A v neposlední řadě jsem nasákla do sebe to jejich nadšení pro věc a alespoň na chvíli jsem byla v mém milovaném Skotsku a prožívala s nimi i tu romantickou linii, která mě sice zpočátku moc nechytla, ale postupně jsem jí přišla na chuť a konec byl přesně takový, jak jsem si tentokrát přála i když jindy bych ten závěr možná rozcupovala na kousky. Byla to prima hudební jízda se vším, co k takovým koncertům patří. Sladit romantiku s festivalovým rachotem je docela umění a Davidovi se to povedlo na výbornou. (29.05.2014)

Nikdy jsem na fesťáku nebyl a tohle je krásná ukazka toho, že bych si měl nafackovat. Teď k filmu, mám strašně rád když jsou filmy točené stylem dokumentu, přidává to na autentičnosti a člověk nemá takový ten pocit přehrávání. Začátek uplně bombový, obě postavy mi strašně seděli a celkově i vše ostatní, doplněno o krásné živé soundtracky, bomba. Škoda konce, který byl na mě až moc klišé, ale jinak dávám 9/10* (03.01.2015)

Je to vlastně úplně blbá romantická komedie, ovšem zasazená do prostředí velkého hudebního festivalu. Dva rozhádané muzikanty jakýsi chlapík sepne želízky a uteče. Nově vytvořený pár se se situací musí nějak poprat, jelikož pákové kleště nikdo z fanoušků zrovna po kapsách nemá. A tak začne noc plná zvratů, divností a pak svítání atd. atd. Dobrá muzika, konec trochu až moc sladký. 70% (03.04.2018)

Blátivá fesťáková romance, při jejímž rozjezdu jsem ocenila dovednost poznávat hodiny, což mi umožnilo odpočítávat minuty potěšující stopáže, která mě dělí od chvíle, kdy sejde z očí ten hrozný člověk v kanárkovém outfitu, čas mi však díky hudebnímu pohlcení a fajn atmosféře ubíhal příjemněji a příjemněji, až paradoxně došlo k zajímavému jevu - objekt mého odporu se postaral o nejzábavnější moment i škodolibé zadostiučinění - i když se budu opakovat, musím zmínit větu, co zazněla v Coffee Townu, a která beze zbytku vystihla můj dojem z Tycova koncertního výstupu: Je jedno, jak dobrá je hudba vaší kapely, když hrajete na klávesy, pořád vypadáte jako totální p**a :-D, takže Tyco, jsme si kvit. (17.11.2013)