Mravnosť nadovšetko

Upraveno v květnu 2020. Film Mravnost nade vše je satirickou taškařicí. S elánem si dobírá maloměšťáckou prudérnost, i s tím ostentativně bdělým dozorem nad zdárným procesím společenské mravopočestnosti. Přesto, nebo právě proto stále naráží jen na další předsudky mravního charakteru. Nezapomíná se ani na melodramatickou spotřebu filmového publika. Mravnost nade vše je škádlivé a uvolněně nadnesené filmové dílo, dochází zde k ladné choreografické součinnosti. Je to hřejivé a laskavé, naplno těžící z charismatu laskavého klauna a jedinečného slovního žongléra. Martin Frič, společně s pány Otakarem Vávrou a Hugo Haasem, představil lehký a svěží filmový výtvor, který dodnes dokáže pobavit a rozesmát. Hvězdou satiricky společenského klokotání příběhu je Antonín Karas (velmi příjemný Hugo Haas), vysokoškolský profesor a čestný předseda Spolku pro povznesení mravnosti. Hlásný amplion společenské morálky, do této pozice byl nenápadně zavát kdysi uzavřeným sňatkem, je dohnán a stíhán pečlivě skrývaným tajemstvím minulosti. Etika morálky ve službách pokrytectví dostává za vyučenou. Hlavní ženskou postavou je Věra Gregorová (příjemná Věra Ferbasová), profesorova nemanželská dcera a nová guvernantka jeho legitimních potomků. Lidská bytost se započala hlásit o ta svá nejzákladnější příbuzenská práva, studu i strachu navzdory. Významnou postavou je Karolína (zajímavá Světla Svozilová), profesorova věrná manželka. Ona je tou tichou silou, která manželovo morální ctění dostala na současnou úroveň zcela zaslouženého společenského významu. Přirozenost se sváří s výchovou. Významnou postavou filmu je Eva (zajímavá Adina Mandlová), profesorova legitimní dcera. Její život začíná určovat láska a lechtivé mrazení v podbřišku, bigotní mravopočestnost je tak objevování života na překážku. K výraznějším postavám zde patří také MUDr. Jílovský (příjemný Ladislav Boháč), rodinný lékař. Omamná vůně ženskosti zasáhne jeho vnitřní svět. Protože se neubrání stopám mravního pohoršení, je to on, kdo způsobí komplexní katarzi. Z výraznějších protagonistů je tady taktéž Ivan (zajímavý Jiří Hlinomaz), profesorův synáček. Je nejbezstarostnějším členem Karasovy rodiny, vždyť na svodech lásky lze také slušně vydělat. Z dalších rolí: profesorův nejlepší kamarád, důvěrník i jeho advokát JUDr. Mach (Saša Rašilov st.), autor bohulibého památníku mravnosti s lehkou melodramatickou vsuvkou, sochař Konrád (Mirko Eliáš), Karasovic služka Madla (Marie Ježková), jednatelka Spolku pro povznesení mravnosti s alkoholovým problémem Drážná (Zdeňka Baldová), či další a morálně odchýlené členky Spolku pro povznesení mravnosti Roubalová (Marie Ptáková) a Nyklasová (Milada Gampeová). Mravnost nade vše patří k těm nejpřehrávanějším pamětnickým filmům na českých televizních obrazovkách. Je to milé, lehce osvěžující dílko s laskavým klaunem v rozkošném zmatení jeho dosavadního způsobu života. Zábavné. (26.09.2009)

Vzhledem k okolnostem vzniku geniální, anžto vznikl přes vánoce jako improvizace jen proto, aby provoz barrandovského studia nebyl přerušen a jeho zaměstnanci měli v době vrcholící hospodářské krize zajištěn příjem. Během týdne Haas s Fričem napsali scénář a během dalšího týdne ho natočili. Výsledkem je nesmrtelná komedie, mimochodem na svou dobu poměrně odvážná svým otevřeným výsměchem dobové prudérnosti, falešné morálce a pokrytectví. Komedie spolehlivě bavící i po pětasedmdesáti letech a stovkách repríz a to především díky skvělému scénáři, který je nejen inteligentní, ale odsýpá téměř nebezpečnou rychlostí a bez jediného hluchého místa, které by nebylo vyplněno vtípkem, hláškou nebo vynikajícím Hugo Haasem, jemuž dokonale sekundují Věra Ferbasová, Světla Svozilová a v menších rolích také Adina Mandlová a Saša Rašilov. A pokud se nějaký okamžik bez Haase či vtípku najde, tak jen proto, aby se divák mohl nadechnout a vzápětí pokračovat v další zběsilé jízdě komplikacemi způsobenými rozvernou dcerou, která vtrhne do Karasova příkladně mravného života. (27.06.2011)

Kvalitní Fričovina, u které se smích zřejmě nepotrháte, ale z permanentního úsměvu vás možná bude bolet čelist. Jak je režisérovým dobrým zvykem, opět vytáhl z klobouku jednoduchou myšlenku a o tu opřel tuhle komedii. Krásná kritika pokrytectví a nabádání k tomu, aby lidé nebyli zbytečně upjatí. Vzhledem k tomu, jakou mám představu o době, ve které film vznikl, tak bych si troufl odhadovat, že byl snímek i malinko odvážný. Dnes bychom zřejmě potřebovali, aby naši šikovní režiséři přišli s trošku opačným nápadem. Když se člověk rozhlédne kolem a všimne si, že se 13leté dívky oblékají a chovají jako kurvy, tak by jistě uznal, že troška té mravnosti člověku neuškodí. Stejně jako ve všech oblastech života, je i v tomto případě důležité najít si v mravnosti rovnováhu. Humor byl příjemný a snímek se nesl v duchu, který je pro Friče maximálně typický. Lhář se více a více zaplétá do svých lží, až se dostane do bodu, kdy jeho lež přeroste svým dopadem samotnou pravdu, kterou se tolik obával přiznat. Z toho pramení mnoho kuriózních, leč velice předvídatelných okamžiků. Nechybí několik úžasných hlášek ani plejáda česko-slovenských herců. Zřejmě je to jen můj pocit, ale po čase snímek začal trošku slábnout. Posledních 20 minut už mě vyloženě nebavilo. Cekově tedy nedám více než lepší 3 kousky. (20.04.2019)

Promiňte prosím udělalo se mi poněkud little šoufl..:-) Haas byl pan "Herec" a v podstatě až na Ferbasku hrál v tomto filmu v své velké sólo. Velice dobrý satirický snímek, řekl bych že v mnoha ohledech dokonce silně nadčasový film, s velice ukázněnými a soustředěnými hereckými výkony, perfektním humorem, dialogy a ukázkovými komickými scénami (viz voňavka atd). (20.10.2007)

Ve všeobecném předvánočním shonu bylo tehdy (1936) na Barrandově nezvykle klidno. Všechny filmy, které měly být natočeny, dávno brázdily plátna českých kin, a tak pojednou nebylo do čeho píchnout. Ale bez práce nejsou koláče. Proto početný barrandovský ansámbl, od osvětlovačů po maskérky, doslova přemluvil režiséra Maca Friče k realizaci ještě jednoho filmu, který by byl jaksi mimo plán. Frič byl zpočátku touto neočekávanou prosbou poněkud zaskočen, ale záhy se společně s mladým a ambiciózním Vávrou sešel nad scénářem o pokryteckém mravokárci, jehož rodinná mohyla obávaného strážce maloměstské morálky je náhle rozmetána příchodem rozpustilé nemanželské dcerušky. Je nasnadě, že tato vděčná komediální role byla bez váhání přisouzena fenomenálnímu Haasovi, který svého tajnůstkářského hříšníka vybavil pestrou paletou nejrůznějších charakterových proměn vycházejících ze šťavnatého situačního humoru i pronikavě přesných dialogů. Na stejné délkové vlně je unášena také postava zapovězeného "kačátka" (alias Ferbasové), které v rafinovaném přestrojení za upjatou vychovatelku dokonale rozmetá zkostnatělé zásady svého nezdárného tatíčka. U Adiny Mandlové se jedná o výjimečný experiment, jehož důvod je nadmíru zřejmý – být alespoň na okamžik za ošklivku. Výsledek? Dokonalý. A nad tím vším se klene nezaměnitelný a nezastavitelný smích Saši Rašilova. Narychlo improvizovaný film nakonec pány direktory polekal natolik, že premiéra byla z "rizikových" důvodů raději odsunuta do vzdáleného prostějovského kina. Tam se Fričova třeskutá komedie setkala – pochopitelně – s mimořádným diváckým ohlasem, takže dál už nebylo o čem. Mravnost nade vše, film plný zdravého ironického humoru, který neškodí v jakémkoli množství navzdory své poněkud pejorativní nálepce ("film na kapra") dokazuje, že geniální scénáře mohou vzniknout doslova přes noc. (03.10.2008)