Ona

V krátkometrážní formě to mohla být pětiminutová rychlopalba nebo klidně i dvacetiminutová nostalgie, ale Jonze se rozhodl dát tomuhle nápadu celovečerní podobu - a udělal dobře. Drží totiž celou ideu na tak vysoké úrovni, že je od začátku jasné, že finále nemůže diváckému rozpoložení dostát. Ať totiž dopadne jakkoli, bude znamenat konec onoho splněného snu. A právě na ploše dvou hodin se natolik povznášející i univerzálně osobní premisa zahltí sama sebou a tím, jak moc je pro nás romantické přemýšlivce niterná. Pořád ve mně ale přetrvává úžas nad tím, jak dokonalé jsou všechny scény zobrazující člověka ve stádiu chybějící lásky a vrhání se po očividně slepých uličkách. (28.02.2014)

Nevím jaké bude Transcendence, nicméně věřím tomu že vztah mezi člověkem a počítačem asi těžko někdo popíše lépe než Spike Jonze, který se na celou záležitost nahlíží velmi netradičně, jak jsme u něj pochopitelně zvyklí. Poprávu jeden z nejlépe hodnocených filmů za rok 2013. Chybělo mě více emocí a vypjatých scén, nicméně, příběh ze sebe dokáže vyždímat poslední kapku a prakticky vše na co člověk jen pomyslí se zde odehrává. Sex člověka s počítačem? Proč ne? :) 70% (04.05.2014)

Moje oskarová naháňka před samotným ceremoniálem oficiálně začala právě tímto filmem. Her mě lákal svým nápadem a hlavně samotným hercem. Joaquin Phoenix je neuvěřitelnej herec. Co naplat, že si bere dost zvláštní a mnohdy těžko pochopitelné postavy. Pokaždé je dokáže ztvárnit naprosto precizně. Tak, že Vy vlastně nevíte, co si o tom hercovi, jako o člověku, máte myslet, protože každý film na něj máte naprosto rozdílné názory. Jednou Vás strašně štve, podruhé jeho jednání nechápete a po třetí pro něj máte velké pochopení. I když, to je vcelku problém, protože se podle mě Joaquin snaží hrát tak, aby pro něj neměl nikdo pochopení. Ty jeho postavy jsou tak specifické, že je těžké se v nich nějakým způsobem najít. Her představuje dost zvláštní náhled na svět, který by mohl nastat, pakliže by nás doslova pohltili počítačové systémy. Ne ve zlém jako třeba v utopii Já, robot. Spíše co se týče psychologie. Joaquin to zahrál naprosto fantasticky, ale samotný film Spike Jonze natočil jako vždy, po svém. Těžko jsem v tom filmu hledal pochopení, ale úžas mám prakticky až do teď. (05.02.2014)

// Dojemné, v jádru neskutečně jednoduché ale díky prostředí, hudbě a kameře jsem sledoval podmanivou sondu do milostných vztahů jednoho zvláštního ale vlastně docela mně samotnému podobného chlapíka, která sice nepřekvapila ale rozhodně zaujala a nepustila až do konce. A to si pište, že o tom filmu stojí za to přemýšlet ještě den poté. Do naprosté dokonalosti bohužel kousek chyběl, nějaké to klišé přebývalo ale na 4/5 to bohatě stačí. (05.01.2015)

Nesmírně chytrý film, který potvrzuje, že čím více nás je, čím lepší prostředky pro socializaci máme, tím víc jsme asociální a osaměli. Je mnohem snažší nechat si vytvořit umělého parťáka podle svého gusta, než se vydat všanc reálnému světu, přijímat a tolerovat nedostatky ostatních, stejně jako riskovat odmítnutí. V takovém světě se z nás stávají nejen introvertnější, ale i zranitelnější jedinci. V téměř zidealizovaném prostředí je snažší pro okolí narušit naši konformní zónu a vyvést naše křehké já z míry... Her je velice křehký film, niterné drama, které proniká do nitra uzavřeného, citlivého muže. K vykreslení detailů vztahu mezi mužem a ženou ženu téměř nepotřebuje, resp. postačí její hlas. Úhel pohledu je tím pádem striktně mužský, ale přitom nikoli maskulinní (mužný), to právě naopak. Něco takového nepochybně podnítí k zamyšlení... 8/10 (20.01.2014)