Pětistovka

Ako spomina Karel Chrocht, teda miestny konspiracny teoretik Karlos80, je toto udajne "jeden z najhorsich a najslabsich Fricovych filmov", no ale zase musim s Karlosom80 nesuhlasit. Je to optimisticky film, ktory ma v sebe zabudovany zivotny optimizmus, volu presadit dobre veci pre blaho spolocnosti, siiri sa z filmu pomaly az entuziazmus z prace chut prekonavat prekazky. 65 % (15.08.2017)

S ohledem na dobu vzniku a fakt, že se jedná o další budovatelský a rozjásaný film z padesátých let se na to kupodivu dalo koukat. Samozřejmě jsou zde také úderky, nadšení z budování a závazky. Tentokráte se ale divák ocitá v továrně Meteor, která vyrábí dvěstěpadesátky motorky. Poté co padne nařízení začít přípravy na pětistovce, začne v továrně pomyslný boj. Fabrika totiž začne pracovat na dvou verzích motorů, na typu flat a zcela novém OHV. Aby toho nebylo málo stejný úkol dostaly i ostatní továrny a navíc oddělení s prototypy zachvátí požár. S vyrobenými stroji se pak má jet mezinárodní vytrvalostní soutěž. Co myslíte, stihne naše úderka motorku dokončit? A který typ motoru vyhraje? Americká verze flat nebo OHV? A kdo vyhraje závody??? :-). Ačkoliv je to samozřejmě celé prosáklé snahou ovlivnit diváka aby u soustruhu více makal, přesto mi prostředí vývoje, konstrukce a fabriky na motorky bylo mnohem bližší než třeba družstevníci a zemědělské lány... Navíc ty motorky byly krásné. Dávám tedy za dva písty. * * (06.02.2016)

Pokud to budeme srovnávat s jinými dobovými snímky, tak nám vyjde relativně slušné hodnocení. Je to agitka, ale v odpočinkovém tempu se to dá sledovat. Nejhorší je závěr, kdy všichni řvou slovo VŠICHNI. Tímto výlevem se to definitivně zkazilo. Je třeba také zmínit nezbytnou postavičku každého komunistického filmu - sabotéra nebo lempla, i ten se tam samozřejmě objeví. Uhozený byl také malý Pepík s jeho úderkou, ale chápu - taková byla doba. Snad jediným pozitivem je normální role Rudolfa Deyla ml. (05.12.2009)

Pro mě osobně přijatelný a roztomile naivní příběh. Nepřekážejí mi strojové dialogy dětí i dospělých či maximálně odfláknutý a zarudlý scénář. Mac tímto naplňuje klasické přísloví o nažraném vlku a ovci v bezpečí. Jeho zkušená režie je znát a děj vlastně nabádá k poctivé práci bez absurdně tlačené agitace (pochopitelně soudruzi jsou tu všichni). Hurá do práce i přes všechny překážky, neb nic není na světě důležitější než správný píst, čerpadlo či šroubek. Haryci a Pepíci jsou připravení na startu a dělníci na dlouhé přesčasy. (11.06.2015)

"Podívej se, s tím mě vynech! Když se přípravkáři rozhodli dělat protiplán, tak ať si makají sami a mě ať nechaj na pokoji! Já si svejch osm hodin poctivě udělám, pak jsem rád, že jdu domů. – To je všecko hezký, ale tady se dělá nová věc. To člověk nemůže stát vedle a čumět až to ty druhý udělají!“ Fričova bezmocná satisfakce novým politickým poměrům, oficiálně prezentovaná jako hold probíhajícímu komunistickému sjezdu, je bezvýznamným paskvilem, jehož scénář odpovídá absurdním podmínkám barrandovských výrobních skupin. Počínaje tímto pozapomenutým snímkem vstoupil vyčerpaný a rezignovaný Mac Frič do skutečného světa bez glycerinových slz, sladkých úsměvů a falešného citu. Léta těžkého uměleckého i osobního strádání na sebe nenechají dlouho čekat. (05.10.2008)