Lásky Don Jona

Jeden z těch filmů, které bych jen pro tu hromadu pikantních životních pravd mohl sledovat až do zblbnutí. Levittova osobnost je nyní zřejmě ve velmi specifické fázi, kdy sice stále zůstává volnomyšlenkářským a do úmoru masturbujícím mladíkem, avšak zároveň si již plně uvědomuje všechny negativa a trpkosti, které v sobě volnomyšlenkářství a dospělácký život plný "seriózních" vztahů a rozdílných potřeb obsahuje. Jeho Don Jon tudíž představuje nejen geniální generační výpověď, v níž mladí preferují nezávazný sex a rodina je prezentována jako skupina naprosto nesourodých a rozhádaných lidí, nýbrž i příjemnou satirickou komedii, výstižně se strefující do nesnesitelných manýrů ženské populace a odzbrojující svou roztomilou otevřeností v jejich zobrazování. Režii nelze vůbec nic vytknout, scénář je do puntíku promyšlený a v rámci žánru velmi originální a všichni herci si své role vyloženě užívají - hlavně tedy Levitt, který v mých očích opět neskutečně stoupnul. Obávám se dokonce, že vypadat stejně dobře jako on, žil bych snad úplně stejně jako Don Jon.. :P 85% (19.04.2014)

Levittova úderná celovečerní prvotina má sice podstatně menší záběr, než se snaží tvářit, ale ve chvíli, kdy zkusí naplno zatnout všechny svaly, funguje to do puntíku. Životní pravdy, jakkoli navinuté na zdánlivě malichernou problematiku pornografie, potažmo vlastního prostoru, jsou někdy vážně vzdálené jen pár krátkých vět od nás. A hodit takové myšlenky na papír, natočit je a zahrát si i ústřední sixpack, to je odvaha. (23.12.2014)

,,V ŽIVOTĚ MI VE SKUTEČNOSTI ZÁLEŽÍ JEN NA PÁR VĚCECH. NA MÝM TĚLE, NA MÝM BEJVÁKU, FÁRU, RODINĚ, NA CHOZENÍ DO KOSTELA, NA MEJCH PARŤÁCÍCH, NA ROŠTĚNKÁCH A NA PORNU“… /// O tom, jak mezi hromadou PÉČKA a spoustou šukání, J-G. Lewitt uháněl S.Johansson (která ho dlouho nechtěla pustit dovnitř) a (nejen)proto mu Bůh musel vodpouštět masturbaci. Měl jsem za to, že půjde vo film, kterej by se mohl stát snem každýho nadrženýho chlapa (kterej je navíc na blondýny!). (Ty vole! Se podívej, kolik jich tady je!! Né blondýnek….) Ale nakonec nechápu, proč tohle bylo natočený (se nedělej… si přečti ty komentáře!!!) Že by si chtěl Lewitt ukrátit čekání na Nymfomanku? Že by toužil píchat J.Moore? Nebo chtěl světu říct, že si možná utrhne bambuli? Proč? Pornografickej deník, kterej mě minul. (Né vole, ani mě nelíznul!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Upřednosťňuju porno před frndou. 2.) Je mi jedno, jestli čumím na film nebo na péčko. 3.) Thx za titule ,,Vít "bakeLit" Jakeš“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (31.12.2013)

Don Jon nemá práve sympatické postavy, ani nemá čím oslniť či nadchnúť. Je však osobitý, vie čo chce povedať a hovorí to úprimne a trefne. Fandím Gordon-Levittovi za to, že sa vybral smerom pobavenia návštevníkov festivalu v Sundance a nie ďaleko početnejších (a kasy plniacich) konzumentov tuctovej hollywoodskej romantiky. (07.11.2013)

Ačkoliv jsem od prvních zvěstí o výletu jistého talentovaného mladého herce na režisérskou židli doufal v opak, nezbývá mi než konstatovat, že tenhle donjon se bohužel nezdolným pilířem žádného žánru rozhodně nestane - míchá jich totiž dohromady celou řadu, a to způsobem dosti zvláštním. Don Jon má nicméně šanci zapsat se do historie jako jeden z prvních filmů zabývajících se seriózně závislostí na (internetové) pornografii, což by bylo samo o sobě zajímavé, a rozhodně by vítězil v kategorii obsazení - kterým nemyslím reálné pornostránky a použité záběry z reálných pornoklipů s reálnými pornoher... ehm... představiteli (neříkejme jim herci, rozhodně ne valné většině z nich;) Jenže Joseph Gordon-Levitt neudržel hormony na uzdě a namontoval do svého prvního filmu kde co, co jen trochu zavánělo emocionální dysfunkčností v partnerských vztazích. Takže ve finále tady prostě nenarazíte na jedinou normální osobu - nejblíž je tomu Julianne Moore, u které je příčina všeho v okolnostech. Na jednu stranu je na začátku jasně řečeno, čím se budeme zabývat - Jonovým životem a tím, co je pro něj důležité (viz trailer). Jenže díky tomu jak vypadá Jonova rodina a jakou roli ve filmu (a v jeho životě) má, a tomu jak se do jeho života promítne zblbnutí se do "té nejkrásnější věci jakou v životě viděl", a hlavně co ta věc provede s ním, se poněkud vytratí to, co mělo s přehledem potenciál utáhnout celý film samo. Svým způsobem je obdivuhodné, jak to Gordon-Levitt dokázal zaplést a ukočírovat, ale kdyby to udělal s většími zkušenostmi za deset let, a něco vypustil, myslím, že bychom si z toho sedli na zadek úplně všichni. V současné podobě se Gordon-Levittovi jeho prvotina zvrhne ve film o hledání a především o těch, co pořádně nevědí, že něco hledat můžou (a asi by i ve vlastním zájmu měli). Není to vůbec špatné, má to silné momenty (sex Jona s Esther, OMG), ale i když se to stále někam maličkými krůčky ubírá, jde to úplně jinudy - úplně zbytečně jinudy - než je potřeba. Sice to znamená, že se nemůžu dočkat toho, až Gordon-Levitt dá život nějaké prostší žánrovce, ale pro Dona Jona to moc nehraje. A to ani když nabízí kromě jiného Scarlett Johansson v póze vulgárně-a-kýčovitě-žvejkové-růžové-pipiny, kterou byste v reálném životě nejradši ihned zbavili utrpení:) Ten její vypatlaný, "dějem" pohlcený úsměv při promítání tragicky špatného chick-flicku v kombinaci s jejími odpornými manipulativními pokusy a gestikulací předměstské štětky ze sedmdesátých let jsou ale na Oscara. Každopádně když se Jon na konci přestane za volantem chovat jako "co čumíš kreténe" pablb a začne si místo toho užívat (dost hroznou, ale co naděláte;)) muziku z rádia, měl jsem chuť ho obejmout:) Takže ano, po víc než jen troše uvažování (čímž bych chtěl zároveň poděkovat CSFD za to, jakou je úžasnou terapeutickou a myšlenky třídící pomůckou) mu vypálím 80% a své vřelé doporučení. Repríza mě nemine. A nejenom jedna;) (11.09.2014)