Čaro prítomného okamihu

Tak trochu jiny středoškolský příběh, kde nic a nikdo není černý nebo bílý, dobrý nebo špatný. Když se na to dívám z nadhledu, tak si říkám, že to nebylo nic extra, Miles Teller mi byl strasně nesympatický, Shailene hrála super naivku... děj taky žádný překvápko, jenže já se u některých scén tak přiblbě usmívala, a tím, že hlavní představitelé nebyli žadní krasavci a celý to bylo takový přirozený, tak prostě je to víc jak průměr. (26.02.2014)

Jak Miles Teller, tak Shailene Woodley jsou podle mého dobří herci, a celý příběh na nich koneckonců dost stál. Jinak mě tam toho ale bohužel moc nezaujalo, za což mohla celá ta dějová linie, která byla podivně nevyhraněná a obyčejná, interakce mezi postavami navíc spíše klidné a nepříliš konfliktní... ale když se nad tím zamyslíme, právě tím je tento film možná "speciální" - že působí tak přirozeně a nevyumělkovaně. Nikdo z postav tam vlastně nemá do extrému vyhrocený charakter. Jsou to zkrátka postavy ze skutečného života. Jen je škoda, že aspoň ten konec nebyl silnější, vyzněl tak nějak do ztracena a zanechával spíše negativní pachuť. Ale o tom to nejspíš mělo být - v tom asi tkví ta síla přítomného okamžiku. Skutečně hodně naturalistický film. ~(3,2★)~ (28.12.2015)

Jsem smutná z toho, že se mi film tak nelíbil. Moc jsem se na něj těšila a podle traileru vypadal dobře. No ale prostě i kdybych chtěla dát ty 4*, tak mé svědomí mi brání. Hodně mi vadilo, jak se furt Aimeé debilně pochichtávala.. těžko říct, jestli takhle debilně hraje (ještě jsem ji v ničem jiném neviděla) nebo jestli to takhle debilně měla hrát, ale hrozně mě to iritovalo a pokaždé jsem obrátila oči v sloup. No a Sutter tu podle mě nevystupoval jako obyčejný puberťák ale jako lehce namyšlený ukázkový vůl, co si myslí, že bez něj by žádná párty nebyla tak dobrá. A to jeho filosofování pořád mě taky štvalo. No a popravdě bych se mu ani nedivila, kdyby to s Aimeé zabalil, protože kdyby mi takhle někdo plánoval vztah na pomalu dalších deset let dopředu a ještě k tomu tak aktivně, když jsem s ním jeden měsíc, tak bych vzala nohy na ramena. Ne prostě mě to mrzí, ale tohle mi nesedlo a tu krásu v tom nevidím. "It's fine to just live in "now", but the best part of "now" is there's another one tomorrow." (04.01.2014)

Pri podobným malých kvalitných a relatívne neznámych amerických filmoch ma stále viac a viac napadá, že dnes žijeme už v skutočne inej dobe, kedy je mainstream proste už iba trikový veľkofilm, nakrútený pred zeleným plátnom. Jedine že sa americký film nakrútený v reálnom prostredí s pár hercami presadí na festivaloch alebo dostane ceny a potom má šancu dostať sa do európskych kín. Ale asi je to už každému jasné a točím zbytočne. Mne sa to proste nepáči a v takých deväťdesiatkách by sa asi niečo v štýle Okamžiku do kín dostalo. No ale teda k filmu, ktorý ma zaujal, čo by som po jeho prvej polovici asi nepovedal. Od telefonátu s fotríkom to ale vystrelilo dosť vysoko a nešlo iba o tuctovú stredoškolskú maškarádu, ambície tu sú trochu vyššie. Napriek tomu mi tu niečo málo chýbalo, len na záver doplním, že Teller mi vzdialene pripomínal veľmi mladého Paula Newmana. (26.05.2017)

Jsem zklamaná a vlastně ani nevím proč. Film má všechny předpoklady k tomu, abych seděla na obláčku a přitom sedím normálně na chodníku. Mám ráda takové dvojice, filmy, náměty a přitom jsem se nudila, ústřední dvojka mi přišla trochu hloupá a dost nezajímavá. Aimee se hihňala, vadilo mi, že tam nebyl rozvinut, alespoň nepatrně její konflikt s mámou, když už to tam bylo několikrát řečeno, navíc by to přispělo ke změně její osobnosti, aby to nebylo hned ze dne na den a Sutter, no, vlastně se mi líbil přesně takový jaký byl. Mrzí mě to za mě, chtěla jsem být okouzlena.. (15.01.2014)