Dog's Heads
Réžia:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
E. F. BurianHrajú:
Vladimír Ráž, Jana Dítětová, František Kovářík, Jarmila Kurandová, Zdeněk Štěpánek, Ladislav Pešek, Jiřina Steimarová, Jaroslav Průcha, František Smolík (viac)Obsahy(1)
Barevný film podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska zpracovává známou historii vzpoury statečných Chodů, vedených Janem Sladkým Kozinou a Matějem Přibkem, proti násilnickému tyranství cizáckého šlechtice Maxmiliána Lammingera z Albenreuthu. (oficiálny text distribútora)
Videá (2)
Recenzie (62)
Český epický velkofilm o Chodovcov, ktorí bojovali za slobodu a za svoje práva. Ten manifest a neskoršie povstanie boli spracované veľmi dobre a záver s obesením taktiež, ktorý mi jemne pripomínal záver filmu Jánošík z roku 1935. Frič poňal najslávnejšie dielo románopisca Jiráska a asi aj celej českej literatúry za ten správny koniec. Hodnotenie: 75% ()
V zestátněném československém filmu doznaly adaptace Aloise Jiráska nové obliby a pozvolna se navázalo na optimistické verze Lucerny, velkolepé Psohlavce, klasickou Vojnarku a vážnou Filosofskou historii. S rétorikou nového věku poválečného filmu přišel na řadu Jan Roháč z Dubé, Temno, animované Staré pověsti české, noví Psohlavci a tzv. Husitská trilogie. To vše v barvě. Závěrem této epochy se staly opět černobílí Ztracenci v pravém opaku ku svým plakátovým předchůdcům. Od počátků televizního vysílání až do 80. let se tvůrci opět hlásili k Vojnarce, třetí Lucerně, zaujali seriálem F. L. Věk a třetími Psohlavci. Zatím posledním Jiráskovým přepisem se stal vynikající Poklad hraběte Chamaré. V polovině 50. let tedy Frič přistoupil k osvědčené látce, ač přidal jen ruku k dílu osvěženému pouhým technickým vývojem, v každém směru poplatnému nejemblematičtějším příkladům filmů s revolučním maintextem. Samozřejmě, herecky velice rutinní a zaměnitelné díky všem těm Kurandovým, Smolíkům, Průchům, Kopeckým a dalším. Čestnou výjimkou budiž epizodní účast Marty Fričové, nevlastní dcery Friče, které po válce Mac dopřál celkem tři etudky v Zocelených, zde a v Dnes naposled. ()
Všetko tu na pohľad vyzerá ako v klasickej českej rozprávke z 50. rokov. Zlo a dobro sú jasne dané, na pochyby niet priestoru. Karikatúry verzus hrdí sedliaci. Výrazné farby peknej krajiny, kde stále podvedome čakáme, kedy sa zjaví kúzelný dedeček alebo babička. Nastupuje však nekompromisná "realita" českých dejín, ktorá je maximálne priamočiara, ale natočená tak pevnou režisérskou a dramaturgickou rukou, že sa divák nenudí ani minútu a ten tolerantnejší zabudne aj na spomenuté výhrady. Napríklad aj vďaka solídnej výprave a bojovým scénam, ktoré sú síce miernym spoilerom, ale každému pozornejšiemu divákovi je od začiatku jasné, kam film smeruje. ()
"Tuten Lomikar to pěkně obrátil. My jsme žalovali a nýčko abysme se hájili..." Jářku, dobré to bulo, tuto vlastenectví mám rád. Hale nebýt Vladimíra Ráže, Miloše Nedbala, ukrutně záporného Miloše Kopeckého, velmi dobré výpravy a Bedřichem Smetanou inspirované hudby E. F. Buriana, hasi bych se tak nebavíl. ()
Je jen k pláči a k vzteku jakým způsobem soudruzi z 50. let pošlapali a zneužili české autory, s Jiráskem v čele. Když ale člověk odhlédne od tohoto nánosu, uvidí pod tím vším pořád dobrou filmařinu, opravdovou touhu dostát nesmrtelnosti předlohy. Buďme ještě rádi za Martina Friče - na to, ve které době byl film natáčen, se s tím popral víc než dobře. V méně povolaných rukou to mohlo dopadnout o moc hůř! ()
Galéria (101)
Zaujímavosti (9)
- Jelikož film je vytvořený v komunistickém propagandistickém duchu, s filmem souvisí několik historických ironických faktů. Film vykresluje Chodováky jako mírumilovné dělníky utlačované kapitalistickou cizáckou šlechtou. Je zde například scéna, kde se Chodováci snaží zachránit svůj rodinný strom před pokácením, šlechta jej ovšem přesto dá pokácet. Scéna má v divákovi vzbudit soucit s poddanými a hněv vůči bezohledné šlechtě. Jen o pouhých 9 let později socialistický režim, který film silně ovlivňoval, začal bourat královské město Most a desítky dalších vesnic v okolí kvůli těžbě uhlí, majitele domů a pozemků vyvlastnil a nechal přestěhovat do panelových domů. Další ironií ve filmu je, když stařeček vypráví dětem o tom, co to je svoboda. V době, kdy se natáčel film, ještě pokračoval teror politických procesů, které byly mnohdy vykonstruované a jejich oběti končily v pracovních táborech nebo na popravišti. (Nick321)
- Ve 37. minutě je možné spatřit v malé roli Jana Wericha. (vschovanek)
- Wolf Maxmilian Lamingen z Albenreuthu - v Jiráskově předloze je uváděn jako Lamminger, lidově nazýván Lomikar - byl bavorský šlechtic z rodu, kterému byly v letech 1621 a 1630 dány do držení chodské vsi. Doposud svobodní Chodové byli v důsledku toho roku 1668 prohlášeni za poddané. (lausik)
Reklama