The Poacher's Foster Daughter or Noble Millionaire
Réžia:
Martin FričScenár:
František Vlček st.Kamera:
Karel DeglHudba:
Julius KalašHrajú:
Hana Vítová, Oldřich Nový, Ella Nollová, Otomar Korbelář, Theodor Pištěk, Zdeněk Dítě, Bohumil Machník, Vítězslav Vejražka, Arnold Flögl, František Paul (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Slavná parodie na melodramatické kýče líčí, jak chudá schovanka ke štěstí přišla zásluhou šlechetného milionáře. Nápaditě jsou tu zveličeny jak dějové zápletky, tak herecké ztvárnění, záměrně a s nadsázkou umocňující obvyklá klišé. Pozoruhodné je to, že film nachystali právě tvůrci, kteří se parodovaným kýčům úspěšně věnovali. Pokud by snad někomu nedošlo, že se dívá na parodii, v závěrečné barevně natočené scéně se dočká vysvětlení, že tvůrci se chtěli vysmát všemu falešnému.
Dívka Elén žijící se svou matkou a otčímem na lesní samotě má velký pěvecký talent. V den svých dvacátých prvých narozenin utíká z domova a už ve vlaku se do ní zamiluje milionář René. Jejich cesty se brzy rozcházejí, aby se brzy mohly opět spojit. Do Elén se zamiluje houslista Pavel Sedloň a ačkoliv ho Elén nemiluje, je odhodlaná se za něj provdat. V té době René umírá vyčerpán z práce na operetě Srdce v deliriu. Je však v poslední chvíli zachráněn a vše spěje k šťastnému konci, kdy Oldřich Nový vysvětlí, jak to všechno autoři vlastně mysleli.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (193)
Au, au a zase au. Tanec na hrobě vlastní hvězdné slávy kinematografie první republiky s grácií palubního orchestru Titanicu. Neskutečně vtipné, neskutečně smutné u vědomí toho, že Oldřich Nový za pár let oblékal před kamerou montérky a Hana Vítová prostě údernice hrát nemohla. Snad v každé scéně tohoto filmu je obrazový nebo textový gag. ()
Dokonalá parodie, skvěle zahraná, a skutečně mne překvapuje, že se musel konec přetočit, protože mnozí diváci film brali naprosto vážně a brečeli u něj dojetím. Vlastně bych někdy chtěl film s původním koncem vidět, protože evidentně v přetočené verzi rezignovali na propojení všech postav, takže zde ty dokončené nitky chybějí, a soustředili se na poselství, že jde o parodii. Skvělé hlášky, které fungují překvapivě dodnes (na rozdíl od současných českých filmů, z jejichž dialogů si člověk pro jejich slabost nepamatuje nic.) ()
Upraveno v červnu 2020. Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář je rozkošnou parodickou operetkou. S klasickým vzděláním a kultivovaným nadhledem se servírují filmové a žánrové standardy, schémata a klišé v rozverném rozpoložení neposedné filmařské duše. Svým uchopením deklaruje film veřejný vkus většiny společnosti, a zároveň dosahuje rozměru vývoje filmu i společnosti. Nakonec i to vynucené lidové zakončení odráží část nálady tehdejší doby. Parodické vytržení si pečlivě všímá tuzemských aspektů a reaguje i na mezinárodní vlivy. Martin Frič vychází ze svých vlastních prací i četných satirických a parodických zkušeností, herečtí protagonisté čerpají z vlastních předchozích rolí, jen zobracejí nálady pocitů naruby. Vše zdobí ta hravě škádlivá a vzájemně provazující nitka vztahů, tajemství, bolestí, minulostí, lásek, budoucnosti, pokušení a zrad. Kamera Karla Degla se mazlí s prostorem, jeho velikostí, uspořádáním i dekorativními doplňky. Tou první hvězdou parodického hraní melodramatického bičování je René Skalský (vynikající Oldřich Nový), továrník, uměnímilovný milionář a za všech okolností zdvořilý kavalír. Veřejnoprávní úlek lásky, niterné trápení a proces falešného zchudnutí vede až k zánětu mozkových blan z přepracování při psaní libreta. Ach ta láska, skromnost a dotyčný komplex zodpovědnosti! Křehkou hvězdou a cílem romantického i chlípného dobývání je Elén Hadrbolcová (velmi dobrá Hana Vítová, též v roli své matky za mlada), naivní vesnická kráska a manikérka v cudném přesvědčení o dosažení slávy v šoubyznysu. Předsudky morální cudnosti jsou prevít! Třetí hvězdou parodického chvění je Pavel Sedloň (dobrý Zdeněk Dítě), ušlechtilý houslista a beznadějný romantický snílek, nutně potřebující pozornost opětované lásky. Čest je nade vše, přesto i tělo potřebuje svůj díl. Výraznou postavou je Jan Dubský (skvělý Otomar Korbelář), Elénin otčím. Hrabě s dlouhodobou amnézií proto vesele pytlačí ve svém vlastním revíru, hvězdnému nebi navzdory. Zásadovější postavou je Bolton (skvělý Bohumil Machník), na věčné časy oddaný Skalského sluha. Vždy připraven pro svého ušlechtilého pána věnovat veškerou svou pohotovost k té dobré péči. Důležitou postavou je Malhorn (pozoruhodný Vítězslav Vejražka), muž dvojí tváře, ředitel umělecké agentury a padouch v utajení, natahující své chlípné prsty po šťavnatém ženském půvabu. Z dalších rolí: Elénina starostlivá matka, s hříškem mládí s potulným hercem, Bětuška Hadrbolcová (Ella Nollová), Reného otec s brutálním sociálním experimentem Richard Skalský (Theodor Pištěk), starý charakterní herec v nevědomosti otcovství Jan Balada (Arnold Flögl), bodrý lékař s vášnivější vojenskou minulostí MUDr. Lexa Otok (František Paul), laskavá Pavlova tetička s vlastní kabaretní minulostí, Anita Nováková (Marie Blažková), za tučnou odměnu poslušný učitel zpěvu Leonardo Bianchini (Eman Fiala), Malhornův lupičský komplic Joe Pelíšek (Jan W. Speerger), trudnomyslná a docela tiše zamilovaná schovanka tetičky, Klára (Jarmila Smejkalová), Reného sestra a zhýčkaná herečka Zuzana Hromasová (Irena Bernátová), surový a vlastní mocenský status zneužívající hraběcí správce a statkář Zadina (Mirko Erben), či Pavlova malá schovanka a Klářina dcerka Yvettka (Alena Pospíšilová). Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář je jedním z nejvýraznějších Fričových filmů. Jeho dosavadní satirický a karikující výraz zde dostal ucelenou podobu melodramatického znevažování. S každou další projekcí je pro mě tato zábava uspokojivější a přínosnější. Skvostná parodická zábava! () (menej) (viac)
Když jsem tento film viděl před mnoha lety poprvé, neměl jsem nasledováno mnoho těch tzv. „sladkobolných kýčů", takže jsem si ani neuvědomoval, že si z nich vlastně tento snímek utahuje. Když pak v závěrečné barevné scéně Oldřich Nový vše osvětluje a člověk jakoby se začínal navíc probouzet do zatuchlých, soudružstvím prolezlých padesátek, zůstala mi hořká pachuť v ústech a pocitově jsem si jej pamatoval jako sice ne špatně natočený, ale nepříliš zábavný a neměl jsem nikdy touhu se k němu vracet. A podobně jsem na tom i teď. Kdyby byla první polovina ucelenější a nápaditější, zůstalo by mi povědomí o tomto schválně přehnaném melodramatu podstatně lepší a třeba bych i nad tou tehdejší době poplatnou pracovní agitkou dokázal mávnout rukou, ale takto film zůstává „jen" v (na naše poměry) podařeném nadprůměru. ()
Má to mnoho "ups", ale také řadu "downs". A at´ to tvůrci mysleli tak nebo onak, není to parodie jen na čs. předválečné a za války točené kýče (zdaleka ne všechny filmy té doby byly kýče!), ale také parodie, a vlastně kritika, na Haulywůd, jehož vývozním artiklem byly (jsou a budou) právě zvětšího jen dojáky=kýče. ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (7)
- Parodický žánr byl v době natáčení filmu něčím novým. Dle pozdějších vzpomínek představitele houslisty Michala Sedloňe, Zdeňka Dítěte, se v době natáčení na Barrandově stalo něco do té doby nevídaného. (ČSFD)
- Zdeněk Dítě si kvůli své roli nechal oholit obočí. (Duoscop)
- Herci se sjížděli na místě natáčení i tehdy, kdy neměli záběr, a sledovali, jak si se scénářem poradí jejich kolegové a snažili se odkoukat nové parodické prvky pro své postavy. (ČSFD)
Reklama