Hry o život: Skúška ohňom

První díl se snažil těkavou estetikou, opulentními přelety kamery, velkolepými davovými scénami a velikášskými gesty dosáhnout dojmu, že v tomhle příběhu jde prostě o něco víc (a nešlo). Ironické je, že druhý díl toho skutečně dosahuje zcela naopak pomocí poctivého promyšleně nenápadného stylu, důrazem na dramatické konfrontace jedince s jedincem a často pomocí výmluvných zámlk namísto velkých slov. Jinými slovy, druhým Hunger Games se podařilo vyvrátit mnohé z toho, co jsem vyčítal prvnímu dílu. Aniž by přestaly být upřímnou a přímočarou zábavou pro mladé publikum uvyklé srozumitelně zprostředkovávaným pravdám v zapamatovatelných sloganech (což mi samozřejmě může vadit, ale je to problém můj, ne filmu), daří se jim na omezeném prostoru rétorických operací diktovaných cílovým divákem vytěžit z de facto politického tématu maximum. Více viz tady. (08.02.2014)

Že by překvapení roku? Vypadá to, že rozhodně ano. Tam, kde jednička zajímavá témata vlastně jenom načínala a neuměla je pořádně dotáhnout (i když byla v rámci žánru stále ok), Francis Lawrence přichází s naprosto špičkovou režií, která naplno využívá všechny zajímavé aspekty předlohy. Temná atmosféra, konečně skvěle znázorněný svět a obraz její společnosti, neselhávající tempo a na rozdíl od jedničky totálně přehledné a v některých pasážích i dosti intenzivní akční scény. I když těch bitek mezi jednotlivými účastníky mohlo být na druhou stranu více. V hereckém obsazení byste také těžko našli slabý článek. Jennifer Lawrence sice v některých scénách až příliš tlačí na pilu, ovšem i tak opět výborně ztvárnila jednu z nejsilnějších ženských hrdinek posledních let. Woody Harrelson také neselhává, Donald Sutherland je po hooodně dlouhé době správně ďábelský a Philip Seymour Hoffman si pro sebe krade každou scénu. Tahle série udělala prostě díky Lawrencovi hodně velký krok dopředu a vypadá to, že nás s ním nejspíš ještě čekají hodně zajímavé věci. Kdo by to ještě před rokem a půl u téhle adaptace tušil. (22.11.2013)

Hmmm... Některým filmům bych se měl sice asi opravdu vyhýbat, ale když já si je tak rád zanalyzuju, že prostě nemůžu odolat. Tohle mi přišlo ještě trapnější a zbytečnější než jednička. Žádná pořádná akce jenom strašná nuda a tlupa krásných mladých umělých herců a héreček aby náctiletým pěkně vlhli prcinky. No nepochopím v dnešní době úspěch podobných filmů, ale co nikomu to neberu. Skoro by se chtělo říct : Nová doba! cool teanege filmy vyhání oldschol fanoušky z kina! No co se dá dělat už je to tak.20% (24.11.2013)

Tak nějak jsem si myslela, že jednou stačilo a již nikdy víc. Nicméně se ve mně probudila zvědavost a ta občas zahlodala, až jsem se teda na tu dvojku mrkla. Z odpadové jedničky se ejhle vyklubala pěkná troječka. Z masakrování dětí se pokročilo k masakrování důchodců! Musím uznat, že se na to tentokrát dívat dalo. Nejde jen o to, kdo koho tentokrát zapichoval, ale tak nějak celkově. Každopádně když si to tak v hlavě přebírám, říkám si, že je to sice natočeno dobře, ale ničím zvlášť mě to nezaujalo. Je to taková akční červená knihovna. Jako by Suzannu někdo pořádně naštval a ta si pak dala před každým psaním dva, tři panáky a jala se ve svých příbězích pomstít jak dětem, tak manželovi a v druhé části hlavně své tchýni. (28.06.2017)

Déjà vu. Dvojka kopíruje první díl (a vykrádá o hodně krvavější Battle Royale), jen s tím rozdílem, že dětská vybíjená už nokoho neba, tak teď ať se pobaví dospěláci. Budiž, na Jeffrey Wrighta, Amandu Plummer nebo na tvůrce této hry (dirigujícího zde svůj poslední mač) Philipa Seymour Hoffmana se kouká rozhodně líp než na ty uřvané caparty. Jen je mi záhadou, kam se poděl konec .. (05.04.2014)