Muka neviňátek

Giallo detektivka o brutálním vrahovi dětí na sicilském venkově v režii kultovního Lucia Fulciho má sice fajn zápletku, ale vraha není moc těžké odhalit předem, film většinu stopáže v podstatě nemá hlavní postavu/y a finále, které se okázale snaží o napětí, akci, hloupou a zbytečnou brutalitu i emoce, je vinou své mírné přepjatosti a hlavně slabé/zastaralé řemeslné stránky (špatné triky, střih i režie), je spíš nechtěně úsměvné (skoro až sebeparodické), než-li strhující a emocionálně působivé... Naopak scény jako např. svádění mladého chlapce nebo veřejný lynč jsou poutavé a zajímavé i dnes. Pro fandy gialla a Fulciho samozřejmě povinnost. 60 % (08.01.2019)

Další z důkazu Fulciho všestranosti. Tohle svým způsobem skoro vůbec nevypadá jako Fulciho film. Možná proto, že je z jeho ranné tvorby. neznamená to ale, že by byl horší nebo špatný. Vůbec ne. je právě hodně dobře vychytaný, napsaný a natočený. V rámci gialla jde spíše o klasické kriminální vyšetřování vraždění mladých chlapců, ale poté, co vás Fulci ukolébá překvapivě pohodovým průběhem, vás nakopne do koulí hodně vymazlenou scénou (mlácení ženy na starém hřbitově je fakt o nervy). Z horrorového hlediska to možná moc nepotěší, ale jako film obecně to je dost silné a hrozně dobře natočené. 3.5* (04.06.2016)

Jednoznačně nejpovedenější meastrův film, který je současně i jedním z nejlepších giallo filmů vůbec. "Káčátko" má především skvělý nepředvídatelný scénář, absolutně hmatatelnou dusnou atmosféru(hned úvodní sekvence s dálnicí je geniální) a samozřejmě i nějaké ty Fulciho pověstné gore scény (hřbitov rulezz). Zde konečně, aspoň v mých očí, Lucio ukázal, co v něm je a stvořil tak geniální giallo perlu, kterou stojí za to vidět i vícekrát. Veliká škoda, že se Fulci nedržel více gialla než horrorů. (19.11.2008)

Podle zdejších hodnocení má tenhle opravdu hodně lehce morbidní giallo film docela úroveň. Já si to úplně nemyslím, protože kromě scény nahé italské herečky, která se snaží svézt desetiletého kluka mě tu pobavila už jenom jedna scéna a na tu jsem si musel počkat až do samotného závěru. Průměrný průběh vyšetřování, který se tvářil jako kombinace francouzské kriminálky a italských prasárniček, dospěl k závěru, který mi vysloveně vytřel zrak. Závěrečný souboj byl totiž naprosto brutální italskej Fight Club. Brutální, nelogickej a na konec i krvavej. Já si tu scénu musel pustit ještě dvakrát, protože něco tak vtipného jsem ve filmu hodně dlouho neviděl. Díky pane Fulci, celý film se držíte při zemi, ale závěrem jste to dobře sejmul. (27.02.2017)

Tak to byl nářez zase jednou. Napětí ne, že by se dalo krájet, ale bylo bohužel bylo úplně rozkrojený a ta naivita až debilita která gradovala v závěru naprosto neuvěřitelnou bitkou, která byla jak kombinace blood sport a lauer a hardy, jen ty dorty chyběly. Tohle je v červenejch a Olga Hepner v modrejch ? Jděte se vysrat fakt, zase se tu jednou hodnotí jména a ne film chjo, ovčismus v čechách a na csfd zvláště nebere konce. (24.02.2017)