Cold Skin

Stejně jako v nedávno viděným snímku " Headgame " i tento film začíná tím samým citátem od Nietzsche(ho) : Při boji s monstry si dej pozor, aby ses sám nestal monstrem. Jestli se dlouho díváš do propasti, samotná propast se také dívá do tebe . " Cold Skin " má podle mě společné s hororem jen velice málo. V podstatě jen pár úvodních minut. S odhalením ostrovních monster upadá atmosféra i napětí. Monstar bych vzhledově přirovnal jako něco mezi Avatarem a monstry z filmu " The Descent ". Já osobně bych film označil jako dobrodružný Sci-Fi s pár akčnějšíma scénama. Po vizuální stránce je film na vysoké úrovni, ale obsahově je to slabší. (04.05.2018)

V roku 1914 je meteorológ Friend (David Oakes) poslaný na opustený ostrov, kde má pôsobiť. Izolované miesto vyzerá ako raj, lenže v skutočnosti sú s ostrovom spojené desivé tajomstvá a ambiciózny muž sa práve stal tým, kto sa ocitol v nebezpečenstve. - Pozoruhodný horor, ale vôbec nechápem, komu má byť určený. Technická stránka v tomto prípade úplne prevláda nad obsahom, pretože kamera a soundtrack sú doslova rozprávkové a vytvárajú nevídaný zážitok. Ostrov poskytuje pre horor výborné podmienky, ale na môj vkus bol málo využitý. Parádne vyzerali použité kulisy a tvorcovia si dali velký pozor na historické detaily, čo sa mi páčilo. Nepáčili sa mi ale masky a herci, u ktorých som mal pocit, ako keby sa silou mocou snažili pôsobiť ako velikáni. Mohlo to byť viac krvavé a brutálnejšie, ale Xavier Gens už sa od New French Extremity dávno odpútal a teraz už tvorí trochu iným spôsobom. Jeho horory sú pre mňa vždy zaujímavé a som zvedavý, s čím príde nabudúce. + herec z The Living and the Dead + herec z Outpost + herec z The ABCs of Death 2, Open Windows a The Crucifixion + herec z REC a Galaxy of Horrors (09.02.2018)

Nutne sa tu črtá istá paralela s del Torovou blockbusterovou Tvárou vody, či však ide o analógiu čisto náhodnú alebo cielenú si netrúfam odhadnúť. Viac svetla do týchto dohadov by snáď mohol vniesť samozvaný hororový expert, znalec mysteriózna a osobný (ak nie aj najlepší...) priateľ Xaviera Gensa užívateľ Psychor, ktorý si so spomínaným režisérom počas festivalov v Cannes odbil už nejeden čajový dýchánek a bol iste podrobne zasvätený do Xaviho plánov. Tak či onak, keď porovnám oba spomínané filmy a ich rozpočty ($10,5 milióna vs. $19,5 milióna) vychádza mi to tak, že Gens poňal tému zblíženia sa ľudí s vodnými potvorami pre mňa osobne príťažlivejším spôsobom než renomovaný mexický režisér. Obmedzil zoofilné milostné výlevy (aj keď určitým náznakom sa predsa len nevyhol...), na ktorých The Shape of Water v podstate stojí, príbeh správne situoval do exteriéru a viac sa zameral na akčno-hororovú stránku, čo mu aj napriek občas slabším vizuálnym efektom, ktoré sú badateľné najmä v momentoch, keď sú monštrá v pohybe určite kvitujem. (22.02.2018)

Možné spoilery. Uprostřed moře ostrov, na ostrově maják, v majáku Ray Stevenson a jakási ochočená potvora. Něco mezi Fantomasem a žábou. No a další fantožáby na něj čas od času pořádají nájezdy. Když tam připluje mladý meteorolog, tak se nejprve postaví na stranu majákového strážce, ale pak začne objevovat výjimečnost vodních tvorů. Takové nic. Nějakou příběhovou kostru aby člověk pohledal. Víceméně je to o mydlení se mezi žabákama a lidma a i když je to někdy zábavné, poměrně ryhle se to okouká. Ta romantická linka, dá-li se to tak nazvat, byla poněkud nemotorná, ačkoliv chápu, co tím chtěl básník říci a k její podstatě vlastně nemám výhrady. Herecky je to celkem fajn, i když Aura Garrido, na kterou jsem se celkem těšil, tady je k nepoznání. Gens nějak stagnuje. 40% (16.02.2018)

"Ploutvonožní žabáci, nepřátelští vojáci." SPOILERY! Hmm. Všichni komentují jen horor, div se z toho nezlowecraftujou. A zvedat interpretační rukavici bude kdo? :-) Co když Gens netočil primárně horor, ale protiválečné drama? Takže přeleštit artové brýle... a kuk na film novýma očima. Píše se rok 1914, ergo mladý meteorolog připlouvá nikoli na ostrov s majákem, ale do zákopů první světové. Zákopů omotaných ostnatým drátem a špičatými kůly (!), v noci olizovaných světlomety (!) a dobývaných jednou vlnou útočníků za druhou, slepě se vrhajících proti palbě (!). Ochoz majáku opevněný pytli s pískem, čili proti kulkám, proč asi?! Proti šplhajícím modrým parybám (s prázdnýma rukama) by to totiž nedávalo smysl. Občas je na frontě klid i několik týdnů (!) a nikdo neví proč. Vojáci v rukách křečovitě svírají fotky svých blízkých (!), říkají že "Přestávky mezi bojem jsou horší než boj sám" a neví, kdy žabáci (Francouzi, Italové, Němci...) zaútočí znovu. K smrti unaveni bojem, lidi i modří žabáci (odlidštění protivníci, ti se zabíjejí snáz) vyjdou ze zákopů a obejmou se, viz Šťastné a veselé, ale pak vražedné běsnění propuká znovu. Tyfus (!) řádí, civilisté, včetně dětí trpí (viz světlice v hrudi žabáčka),  ženy (ploutvonožné samice) jsou znásilňovány a vojáci ztrácejí lidskost, svou identitu (!) a propadají šílenství. Z hodného meteorologa Aldora Vigelandse se v zákopech stane vražedné monstrum, správce Gruner. Vidíte, teď vám to strejda Omnibus hezky vysvětlil. Alternativní název: Na západní Frontière(s) klid.  (09.11.2022)