Dom pri cintoríne

Jedno z nejlepších děl Lucia Fulciho, ne-li zrovna to nejlepší. Samozřejmě, Páter Thomas, The Beyond nebo Zombi 2 jsou taky skvosty, ale k Domu u hřbitova mám asi vztah nejbližší, to i z důvodu, že v dětství mi přivodil nejednu probdělou noc. Jeho prostředí je už samo o sobě dost strašidelný. Chátrající vila uprostřed ničeho, na dosah jenom podzimní les a hřbitov. Film dokáže zpochybnit existenci a význam jakékoli postavy, takže skoro automaticky se dostaví pocit toho, že zlo se ukrývá úplně všude. No a pak samozřejmě jedno děsivý tajemství, ukrývající se ve sklepení. Fulci opět dosáhl pověsti mistra hrůzy a zasahuje diváka dokonalou estetikou smrti, opět naturalisticky a pěkně v detailech. Klasika. (31.01.2011)

Lucio Fulci rozehrává klasické téma „strašidelného domu“ a nutno říct, že se vší parádou. Hned z úvodu se s ničím nepárá a diváka vtahuje do děje. Způsob, jakým je prezentována brutalita, je doveden k dokonalosti. Gore scény jsou jedny z toho nejlepšího a je vidět, že Fulci se krve nebojí, ba naopak, vyžívá se v detailních záběrech. Děj působí také uceleně, a diváka postupně připravuje na finále přesouvající se výhradně do sklepení, jenž atmosféricky nemá chybu. Dům u hřbitova je koncentrace hrůzy a krve ve správně namíchaném poměru. (22.03.2009)

Hm, takže je to potvrzené, italská hororová klasika na mne nezabírá, neboť Dům u hřbitova se stal asi už pátým uznávaným hororem z této země, z něhož jsem byl zklamaný. Nejenže se zde postavy chovají hrozně nelogicky, ale navíc je tu i spousta nekousnutých motivů, které nakonec nejsou vysvětleny, takže všechny působí strašně uměle a prvoplánově. Formálně se nejedná o špatný film, ani gore není špatné (vlastně je výborné, ale to se u Fulciho čeká), takže špatné hodnocení dát nemůžu, ale víc než 3* to nebudou, na to mě ten vykonstruovaný děj příliš iritoval. Posledních "sklepních" 10 minut je skvělých, mít takovou atmosféru i zbytek, zklamán bych výsledkem rozhodně nebyl. (03.06.2008)

Dům u hřbitova se mi do rukou dostal jako poslední z Fulciho slavné Gates of Hell trilogy. Brána do záhrobí byla v mých očích docela kvalitní podívanou, která ode mně dostala 70%. Páter Thomas byl rovněž dobrým filmem, ale spíše mě okouzlil několika scénami, než jako celek a i z toho důvodu jsem mu dal 60%. No a i tento film dokázal udržet velmi solidně nastavenou laťku. A to i přesto, že je mnohými pasován do role jednoho z těch slabších Fulciho filmů. Já osobně byl spokojený. Příběh se mi líbil, ubylo zbytečných nelogičností a atmosféra taky nebyla vůbec špatná. (Taky jsem viděl delší verzi, než je zde uvedena!). Což je v mém případě vždy velice důležité. Fulci měl totiž vždy na rozdíl od takového Argenta dost značné výkyvy ve svých filmech, ale tady si mě získal na svou stranu. Samozřejmě že za to mohla hlavně slušná dávka brutality a povedené gore. Po této stránce si nemůžu stěžovat. Je ovšem pravda, že více mordů bych určitě nepohrdl. Starý dům byl působivým prostředím tohoto příběhu a především pak scény odehrávající se v jeho sklepení. Jediné co bych snad trochu více vytknul, byly ty pasáže s malou holkou. Bez té bych se klidně obešel. Stejně tam byla více méně na hovno… Co se hereckého obsazení týče, tak Catriona MacColl byla zjevně velkou Fulciho oblíbenkyní, protože to už je snad čtvrtý film, ve kterém jsem na ní narazil. Většinou však její postavy měly jepičí život. Ani Ania Pieroni pro mě nebyla žádnou neznámou, protože se objevila v několika Argenových filmech. Její vražda patřila k tomu nejlepšímu, co mi tento film nabídl. Pak tu máme toho malého fakana, který mi pil krev už v novějším Manhattan Baby. Nechápu, co na něm režisér viděl. Quella villa accanto al cimitero tak sice není žádná pecka, ale pořád jde v rámci Fulciho tvorby o lehký nadprůměr. 70% (08.03.2018)

Víceméně dost průměrný horor, který se ze začátku snaží děsit dost lacině, ale má pár dobrých nápadů, nejednu atmosférickou scénu, slušné gore a i ten příběh celkem ujde. Ten teda sice není nic extra, ale pořád je sám o sobě aspoň trochu víc rozvinutější, než zápletky filmů Daria Argenta. Jen jsem po skvělých Zvucích temna čekal něco podobně atmosférického, ale asi jsem byl příliš rozmlsaný. Ale tak jsem aspoň od Fulciho konečně viděl něco drsnějšího... 3* (14.03.2022)