Život Adéle

Ta Adele! Ona s prominutím jen žere, spí, sexuje nebo brečí (nebo to kombinuje), ale přesto s ní ty tři hodiny chcete strávit až do konce. Pasivitou a závislostí na druhých mi místy připomínala jistou Bellu a Život Adele bych tak nazval Stmíváním pro intelektuály. Jenže velmi dobře provedeným a nejspíš sebeuvědomělým. Ne, není to žádné terno, ale poctivý festivalový film, který zcela naplní očekávání, určitě jo. (18.12.2013)

Zase budem trošku za hovado ale čo už. Prvá dajme tomu polovica je fantastická. Super natočená, krásne nasnímaná a dokonale zahraná. Bohužiaľ neskôr sa už film točí v kruhu a aj napriek občasným záchvevom geniality sa vkráda hrozná nuda a film začína pripomínať lesbickú verziu Núdzového východu so zle namaskovanými ( resp. nenamaskovanou osemnástkou, ktorá sa snaží hrať tridsiatničku) hercami. A tie kecy o tom, že "to je život " nekupujem, pretože to čo sa Kechiche snaží povedať v dĺžke 3 hodín sa Kevinovi Smithovi podarili dvoma scénami ( prvá je hádka gayov v Zack a Miri a druhá Bansksyho monológ z Chasing Amy na tému Everybody need a cock), ktoré boli úprimnejšie a zábavnejšie. U mňa hlavne vďaka prvej polovici 7/10, ale pre milovníkov klubových filmov prišla desiatková udalosť. P.S. tie erotické scény sú super :) (21.10.2014)

Trpké. Tak bolestivě trpké. A krásné. A teatrální a ve své teatrálnosti v mnohém uvěřitelné a pravdivé a pro mě osobní. Život Adele byl nečekaně intimní a hlavně kontaktní. Po moc dlouhé době u nějakého filmu můj žaludek svíral strach a smutek a nedosažitelné se, proti "mé" vůli a z celkem všedních důvodů, vytrácelo spolu s pitomě naivní vidinou štěstí, které tu bylo jen prchavý okamžik, a o kterém bylo příliš snadné uvěřit, že bude věčným. Nerad bych spadl do ještě hlubší stoky patetického žvanění - což se mi nejspíš nepodaří ani v šedesáti -, ale ona posedle labilní pubertální láska je pro mě jedním z nejopravdovějších, lépe snad řečeno nejintenzivnějších, prožitků, kterých je člověk schopen, a kterému se toho v životě zkušenostmi deformovaných dospělých lidí moc nevyrovná. ___ Kechiche mě okouzlil svou citlivou precizností, s jakou dané téma uchopil, Adéle a Léa tím, jak se svými rolemi splynuly. Celou dobu mluvím o rovině tragické a osudové lásky - která mimochodem byla samozřejmě tragickou a osudovou vnímána pro někoho snad naivní a hloupou Adele, což ale napovídá o předkládané perspektivě, nikoliv o přepálenosti filmu jako takového. ___ Co se týče zobrazení vztahu dvou žen obecně, nejsem si tak úplně jistý, jestli až příliš okatě nejde na snímku vidět, že jde o dílo heterosexuálního muže (a tedy pro heterosexuální muže). Docela mě pobavila představa gay barů a průvodů, kde se úplně všichni pořád vášnivě líbají. Stejně tak si nejsem jistý, jestli bylo nutné dát takový prostor sexu. Na druhou stranu: nemá snad sex v životě člověka výsadní postavení a to zejména v této fázi života? A není trochu pozérské očekávat od filmu méně sexu? Sex, chtíč a fyzická přitažlivost měli v jejich vztahu, tedy ve vztahu partnerů z odlišných sociálních i generačních vrstev, výsadní postavení. V takovém přpadě tedy nevidím důvod upozadit roli sexu jen kvůli podprahovým morálním (?) očekáváním diváka. Sex, stejně jako jídlo, své výsadní místo ve filmu zkrátka měli. ___ Život Adele ve mě zasáhl správný struny. Nejsilnější zážitek za hodně dlouhou dobu. (02.01.2015)

Hodně intenzivní, emotivní, niterné, hořké, ale zároveň opojné, a s výjimkou sexuální části schůzky v kavárně (kampak si všichni ostatní odběhli?) to celé působilo naprosto přirozeně (chtělo by se říct až realisticky). Za celé 3 hodiny jsem nenašel moment, kdybych se nudil (i scény, ve kterých se zdánlivě nic neděje, mají svůj smysl, protože výborně korespondují s hrdinčiným životem). Avšak ta hlavní, co mě odrovnala, byla představitelka Adele. To byl prostě nádherný herecký koncert, při kterém jsem jí věřil každé gesto, výraz a nemusela nutně něco říkat nebo brečet, abych dokázal docela přesně vytušit, co v daný moment cítí (a že toho bylo). Přitom by člověk řekl, že to je taková obyčejná holka od vedle (nemyšleno zle)…. ale hlavně kvůli ní se moje hodnocení vyšplhalo na 5*. (26.04.2014)

Byť to o teenage hetero páre, je to všedné a nevýrazné. Byť to o dvoch gay chalanoch, pre väčšinu divákov nepozerateľné. Je to o dvoch lezbičkách a porota v Cannes v čele s kráľom Hollywoodu dáva Zlatú palmu. Trojhodinový Život Adéle - podobne ako trojhodinový Linklaterov Boyhood - pozvoľna a nie príliš dramaticky rozpráva o všedných životných veciach. Ale na rozdiel od Boyhood sa koncentruje na jednu konkrétnu etapu v živote hlavnej postavy a tak do hĺbky, že v poslednej fáze jej príbehu doháňa k slzám. Pretože všetci vieme, ako TO bolí, nech už sme orientovaní akokoľvek. Sexuálne scény veľmi otvorené, ale nie samoúčelné. Naopak, pre fyzické a emocionálne vstrebanie príbehu, ktoré sú jeho alfou a omegou, sú veľmi dôležité. Ústredné duo mladých herečiek neuveriteľne hrajúce. Každé slovo, pocit, každý pohľad. (10.04.2015)