Babovřesky

Takže my Jihočeši sice žijeme v kraji, kde je tráva sytě zelená, pořád svítí sluníčko a každé ráno kokrhá kohout, ale jinak se neustále šmírujeme, běháme po návsi a vzájemné problémy řešíme kopy do intimních partií. Díky moc za takovou reklamu! Babovřesky jsou esencí těch nejprimitivnějších fórů, jaké si divák dokáže představit. Hlavní hrdina se jmenuje Petr Šoustal, což je vtip hodný tak páté třídy základní školy, ale Troškovi vystačí na celý film. Nejprve děsně humorně zaměňuje Šoustala se Šukalem a pak natočí celou scénu o tom, jak se báby dohadují, jestli to náhodou není spíš Voprcálek nebo Pinďulík. Když je v závěru neslušné příjmení řečeno na plná ústa v kostele, jedna z bab dokonce vtipně omdlí a spadne z lavice. K tomu si přidejte vadu řeči, opakované údery do rozkroku, střelbu ze vzduchovky do rozkroku, chlazení rozkroku ledem a holubí výkaly. To pravdu česká komedie neumí bavit ničím jiným? Chápu, že spousta lidí chce nekomplikovanou srandu, ale není tohle už pod laťkou veškeré úrovně a kultivovanosti? Ostatně i Babovřesky v několika ojedinělých záblescích ukazují, že to jde dělat lépe. Například hláška „Měl´s tu štěnici. Odposlech přerušen.“ se povedla a skvělý vtípek čeká v závěru. Podrobnosti ale prozrazovat nebudu, protože se jedná o věc ve stylu Šestý smysl, jejíž síla je právě v tom, že diváka totálně překvapí. Bohužel to je strašně málo, zvlášť když k tomu přidám nevydařenou snahu o hororové scény ve vile, klišé s jízdou na kole ve zpomaleném záběru a opravdu šílený product placement. Návrat ke Slunce, seno... se nekoná, spíš jsme na cestě do Kameňákova. Ale nezoufejte, druhý díl už se chystá! (31.01.2013)

Komický potenciál dějové skladby tady je, ale hodně prostoduchý, což samozřejmě nemusí být špatně, za podmínek, že to je opravdu vtipné. Malou poznámku si neodpustím, ať se to někomu líbí nebo ne, měřítkem určité hodnoty je i vysoká návštěvnost filmu, což potvrzuje fakt zhlédnutí. Možná, že ve skutečnosti ani některé postavy nejsou až tak vzdáleny reálnému životu na vesnici. Tak tím ale neříkám, že by se mi všecky primitivní situace líbily, nicméně kromě zmíněného pár momentů grotesknosti pro rozezvučení bránice zde určitě bylo. (26.10.2014)

Po poněkud delší odmlce jsem se vydal do kina na nový Troškův film Babovřesky. Čekal jsem něco ve stylu Slunce, seno a musím říct, že si rozhodně tak nízké hodnocení nezaslouží. Celkem dobře jsem se pobavil, Troška si i zašpásoval ke konci s nečekaným výbuchem. Když porovnám sledování filmu v kině a doma, tak jednoznačně je to lepší doma. Film si můžete stopnout, pokud se nedíváte na televizi, můžete ho sledovat v jakékoliv poloze, zatímco v kině vás celou dobu bolí zadek, jak se nemůžete vůbec pohnout, abyste někoho nerušili, ani opřít ruce o opěrku si nemůžete, protože je společná se sousedem (malé kino no), ostatní diváci se smějí tak hlasitě, že poté neslyšíte co říkají ve filmu. Navíc za váma musí sedět debil, který když se směje, tak si musí i 3x tlesknout rukama, to bylo dost otravný. Nejradši bych mu dal pěstí, protože vybuchoval smíchy i za situace, kdy se normální člověk tomu jen pousměje a navíc měl taky otravný smích. I když jsem byl v maloměšťáckém kině, tak i zde se už podával popkorn, který v kině nesnáším. Jak se lidé smějí, tak jejich výpary z úst jdou na vás a z toho bych se za chvilku poblil, tentokrát to nebylo tak hrozné, jako když jsem byl na filmu Vratné lahve. (07.03.2013)

Je to skanzenové varianta Vesničky mé střediskové, avšak bez obsahu, smyslu a lidské důstojnosti. O náhražce humoru, jíž Babovřesky ládují diváka se svatým přesvědčením, že oslavují lidovou zábavu, by se daly psát celé traktáty. Lidovost má zřejmě značit třeba poslední výrok umírající stařenky: "Ty vole, je po mně!" (01.05.2020)

Napriek obrovskej kritike a negatívnej reklame, pustil som sa do tohoto filmu z očakávaním znovuzrodenia režiséra, ktorého filmy z minulosti sa mi navždy vryli do pamäti. Tento sa síce vryl taktiež, ale prívlastok prepadák roka v českej kinematografii, nikdy nebol taký výstižný. "Je mi líto Zdeňku." (05.07.2013)