Tri farby: Biela

Nejvydařenější část Tří barev. Příběh o lásce a jejím zmaru vyprávěl mistr psychologických dramat Kieslowski s podmanivým zanícením. Ušlápnutý, milující a ponižovaný Karol se mění na zbohatlíka neomezených možností. Jediné, co jej omezuje, jsou jeho city. A láska k bývalé ženě se přetavila v něco dílem krvežíznivého, dílem poťouchlého. Zbigniew Zamachowski je v roli Karola Karola perfektní, ale Janusz Gajos coby tajemný Mikolaj je snad o třídu lepší. Jeho zvláštně uhrančivý pohled hned tak nezapomenu. (14.05.2011)

Vo svojej podstate vlastne úkaz medzi ďalšími 2 dielami i v kontexte celej Kieslowského tvorby, kedže s tragikomédiou skúsenosti nemal. A zároveň v porovnaní s ostatnými časťami Trikolóry najostentatívnejšie pracuje so symbolikou farieb, pretože b i e l a ako znak slobody tu rezonuje v rôznych variáciách a parafrázach neustále. (20.10.2009)

Biela je silný umelecký film, zároveň je ale aj parádnym trilerom s výborne premysleným podvodom, ktorý jeho umeleckosť ale podtrhuje. Najlepšie je o nej nič nevedieť, pretože film odkrýva svoje "farby" postupne, aby nás ku koncu začal dostávať tým, ako nám začína všetko do seba zapadať. Emócie, ako v prípade Modrej, znova vyvoláva aj sugestívna hudba. Cynizmus bok po boku láske. Rovnoprávnosť muža a ženy. Komentár nového Poľska. Biela je podľa mňa prototypom moderného európskeho artu, kde výpoveď, emócie a svižný, premyslený scenár, sú si navzájom "rovné". Najlepšie je pozerať ju krátko po Modrej, čakajú vás potom dva chytré bonusy v podobe scén, ktoré sú v oboch filmoch točené z iných uhlov. Záverečná scéna bude v divákoch, ktorým sa film dovtedy páčil, ešte nejaký čas rezonovať. (22.11.2012)

V poslední ze Tří barev, kterou jsem viděl, se Krzysztof Kieślowski částečně odklonil od silné psychologie postav, stejně tak opustil své originální mysteriózní vyprávění plné postupně do sebe zapadajících střípků, což mě na Červené i Modré tolik upoutalo. Bílá je prostě jiná, ať už svým přímočarým dějem od začátku do konce, nebo častěji přítomným humorem v ději, který (ač to vzhledem  k atmosféře nemusí tak vždy vypadat) má tentokrát blíž ke komedii. Včetně jednoho neobyčejného cestovatelského dobrodružství či kuriózního pohřebního zážitku. Čemu jsem příliš na tak krátkém prostoru nedokázal uvěřit, byla poněkud nahodile zpracována proměna z tak nešťastného člověka a dočasného žebráka z metra v jedné osobě na tak úspěšného podnikatele. Asi by celku pomohlo, kdyby v takovém případě snímek ladil na onu komediální strunu ještě výrazněji, možná až lehce absurdně. Tak mi vychází Bílá jako nejslabší z barevné trilogie. Ačkoliv i na slabším filmu z Kieślowského vrcholů zůstává toho pořád tolik, čím se lze nechat vést, ať už je to suverénní režie s osobitou atmosférou, výborné herecké výkony v čele se Zbigniewem Zamachowským, nebo prostě ten nepředvídatelný napínavý příběh, opět plný pestrých emocí. [80%] (10.12.2022)

Bílá, není tak technicky propracovaná jako Modrá, to však neznamená, že je horší. Tento snímek je tako vý odlehčenější, mírně komický a cynický. Nejsinlnějším aspektem tohoto filmu je hlavní protagonista Zbigniew Zamachowski. Pro mě doposud bezejmenný herec, zde ztvárnil úžasnou postavu. Takový nepříliš sympatický ňouma který však časem získá sebevědomí a charisma, opravdu dobře zahráno. (17.12.2009)