Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Revident Hadimrška je vyslán do Prahy. Má reorganizovat Zlatníkovu gramofonovou firmu, aby mohla bance zaplatit dluhy. Mladý majitel se zruinoval vydržováním kabaretní zpěvačky Mici Angory. Z finančních problémů ho má dostat sňatek s Astou, bohatou dcerou konzula Vielanda. Zlatník netuší, že dívka netouží po sňatku naslepo a že nastoupila do jeho firmy inkognito jako sekretářka. Zlatník se s Mici rozejde. Astě se mladý muž líbí a ona se do něho zamiluje. Nekompromisní Hadimrška začne ihned po příjezdu úřadovat. Rozhodne, že se bude šetřit a pracovat a že bude prodána Angořina vila, kterou jí koupil Jiří Zlatník. Nechtěné popularity se Hadimrškovi dostane v kabaretu, kde ho Angora zapojí do svého čísla a text písně doplní o jeho jméno. Když jde Hadimrška převzít zpěvaččinu vilu, dostane nervový záchvat. Mokrý po nucené sprše je nucen okolnostmi uprchnout v ženském negližé a šéf banky ho propustí. Angora získá v konzulovi nového milence. Firma zbohatne na nové písni o Hadimrškovi a Zlatník požádá konzulovu dceru o ruku. Zdrcený Hadimrška se vrací domů. Spoluobčané ho však zvolili mezitím starostou, takže i on má zisk ze své popularity. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (185)

zette 

všetky recenzie používateľa

Osobne nemam moc rad filmy, kde Burian hraje svou "one man show", strasne neprirozene a vlezle. Zde ani nemohu obdivovat puvab prvorepublikovych herecek, protoze Valentova ani Grossova moc krasy nepobraly a nedokazu tak pochopit slepou lasku Zlatnika ke kabaretni zpevacce. Presto je v Hadimrskovi par velmi dobrych a nezapomenutelnych scen... ()

Autogram 

všetky recenzie používateľa

Nakoniec to bolo lepšie, ako som čakal, hlavne pre množstvo scén, hlavne na začiatku, kde sa Burian neobjavuje. Vtedy to je celkom normálny film s normálnym priebehom a správaním postáv. Aj Burian, kým sa držal na uzde, bol v pohode, ku koncu to bolo s násilným humorom a groteskným chovaním, ako napríklad v sprche, už horšie. Film by bez zámeny postáv v tom období asi ani nemohol vzniknúť. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Některé tyhle komedie z 30.let mě zaujaly jenom z historicko-dokumentárního hlediska. Je zajímavé se dívat na to, jaké filmy vznikaly v počátcích zvukového filmu, co tenkrát bouralo kinosály a čemu se diváci v té době smáli. Kupříkladu natočit dneska v komedii scénu, jak hlavní, kladný, psychicky normální hrdina kouše gramofonovou desku, by bylo fakt mimo mísu... Nevím, národem milovaného Krála Komiků Vlasty Buriana jsem si nikdy nějak zvlášť neoblíbil, víc se mi tu líbil "přihrávač" Jindřich Plachta a nejvíc zaujal mladý "Vacátko" Jaroslav Marvan jako generální ředitel komisařství. Z uměleckého hlediska mi líbily scény z dobového kabaretu a nejvíc "pra-videoklip" To neznáte větší mršku, s vtipným uklízením desek (na svou dobu geniální!). PS: Skvělé, že v oficiálním textu distributora je popsán celý děj, aspoň jsem teď po filmu pochopil, co se to tam vše na plátně vlastně dělo. ()

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Ani herecké kvality Vlastu Buriana nemôžu tento podpriemerný film zachrániť pred dvoma hviezdičkami. Ostatne veľa tých hereckých kvalít môj obľúbenec ani nepredviedol. Jeho výstupy mi pripadali silené a poznačené hľadaním optimálneho výrazu, ktorý ho neskôr preslávil. Ani spojenie Lamača s Fričom neprinieslo vyššiu kvalitu, než by dokázal ktorýkoľvek z nich sólo. Okrem Buriana a jeho najbližších (Marvan, Šlégl) je to príbehová i herecká mizéria, ktorú znásobuje aj výnimočne poničená kópia. Záujem o tento film je odôvodnený iba u študentov filmových škôl a nekritických obdivovateľov všetkého, v čom sa veľký Vlasta vyskytol. ()

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Jeden z nejlepších českých filmů z prvního období zvukového filmu u nás je zajímavý z více zorných úhlů. Pomineme-li špičkové herecké výkony značné části protagonistů (Plachta, Burian, Marvan, Šlégl, Fiala), projevuje se ve valné části děje výrazně jevištní herectví příznačné pro lidové prostředí Burianova divadla (platí to zejména pro scény a výstupy v Angořině vile, zlomkově jsou zachyceny i některé projevy burianovského podbízení a proslulého přihrávání ostatních herců svému hereckému řediteli a šéfovi). Neobvyklé jsou i retrospektivy a vcelku slušně zvládnuté náběhy na parodování sladkobolných příběhů rodokapsu, braku a červené knihovny právě tak jako snaha představit Buriana jako chlapce. Honičková scéna, prvoplánově inspirovaná americkou groteskou němé éry, jen dále dotváří poměrně členitý půdorys scénáře i režie filmu. Připočteme-li k tomu dobově nadprůměrný scénář, úspěšnou Lamačovu snahu o vytvoření souvislého příběhu a ne jen volně navázaného řetězce kabaretních skečů (tak dopadl např. Honzlův a V+W PUDR A BENZÍN) i organicky včleněné reminiscence bouřlivě nastupující hospodářské krize (s dokumentárně zajímavou vězeňskou scénou), objevuje se jeden z nejpřesvědčivějších a nesporně nejzdařilejších Burianových filmů. Tato kvalita je současně špičkou celé tehdejší české kinematografie československého období české státnosti. ()

Galéria (10)

Zaujímavosti (5)

  • Ve filmu zazněla píseň s názvem „Píseň psacího stroje“, ke které složili hudbu Jára Beneš, Ferry Gyulai, Jan Stark, text písně napsali Jaroslav Mottl, Fráňa Vodička a nazpívali ji Marie Grossová a Lída Theimerová. Dále zazní píseň „Mne koupali co děcko v horké lázni“, ke které hudbu složili Jára Beneš a Bedřich Kerten, text písně napsali Jaroslav Mottl, Fráňa Vodička a nazpíval ji Vlasta Burian. Také zde zazní píseň „Růžové psaníčko“, ke které hudbu složil Jára Beneš a text písně napsali Emanuel Brožík a Fráňa Vodička. (GASTON73)

Reklama

Reklama