Nymfomanka II.

Mé nadšení z první Nymfomanky by se dalo vyjádřit tím, že na druhý díl jsem do kina nevyrazil, nýbrž v klidu a bez většího zájmu jsem si na něj čtyři měsíce počkal. A podobně bez zájmu jsem s ním strávil dvě hodinky, při nichž jsem kontroloval hodinky častěji, než je zdrávo. Něco v tom samozřejmě je, protože Trier hloupé prázdnoty netočí, a závěr celkem tne do živého, ale mně prostě tentokrát pravidla jeho hry nevyhovovala. (12.04.2014)

Trochu méně komediální a zároveň ostře řezající než část první, zato s větším důrazem na psychologii,, tradiční vyprávění, a... Trierovo frenetické sebeodkazování. Kdo ho nezná, je ztracen, tápe, trpí, a nudí se. Kdo ho zná, nadšením hopká na sedačce. Velice potěšila SM část, rozkošné a přitom vzhledem k tématu velmi příčetně a hloubavě podané. Viděno dva měsíce po první části, těším se tedy na kompletní a necenzurovaný celek. (25.02.2014)

První půlhodina druhé Nymfomanky mě docela namíchla, zvláště když tu prvky hry na vysoké umění vyvrcholily násilně zakomponovanými moudry starořecké filozofie a příběh tu začal silně stagnovat. Ale pokud pominu tuto část a opět několik nechutných explicitních scén (přičemž minimálně ty detailní záběry z provádění potratu si Trier fakt mohl odpustit, protože ty už byly hodně za hranou a hlavně kvůli nim ani tentokrát ty 4 hvězdičky nedám), tak z ní postupně vzešel ještě zajímavější film, než v případě prvního dílu. Hlavně se věnuje mnoha tématům (např. interrupce, psychiatrická léčba, masochistický podnik, sexuální úchylky včetně pedofilie a pod.), která jsou sice většinou hodně ožehavá, ale díky pravidelným dialogům mezi Joe a jejím společníkem (a někdy i jinou postavou) je snad vždycky doprovází zajímavá konfrontace odlišných pohledů na problém. V kombinaci se samotným příběhem mi připadala většina témat zpracovaná dostatečně na to, aby mě tento dlouhý dvojdílný film navzdory výhradám dokázal opět pohltit i poté, co jsem chvíli začínal litovat, že ho vůbec sleduji. Každá kapitola přinesla cosi zajímavého a závěrečné vyústění po zdánlivém blýskání se na lepší časy a nečekaném přátelství vnímám rovněž jako zdařilé. Navíc mě tady von Trier, který dlouhá léta projevoval oblibu v točení s rozklapenou ruční kamerou, překvapil skvělou filmařskou stránkou i s klasickým snímáním. Retrospektivní scéna malé Joe s otcem a povídáním o stromech byla vyloženě nádherná, jak obsahově, tak vizuálně. *** ...si říkám, jak bych vlastně mohl von Triera oblibovat, kdyby netrpěl potřebou za každou cenu co nejvíc šokovat tam, kde by k působivému prožitku stačil klidně pouhý kus zneklidnění z již tak kontroverzního obsahu. // PS: „Hey, Joe“ v šansonovém podání Charlotte Gainsbourg zní přímo mysticky. :) [65%] (viděno v nezkrácené režisérské verzi) (19.08.2022)

„Myslím, že to byla jedna z vašich nejslabších odboček.“ Dvojka se od jedničky, tak jak jsem ji „definoval“ v předchozím komentáři, příliš neodlišuje, přesto mě bavila o něco méně. Možná to bylo tím, že jsem viděl opět necenzurovanou/režisérskou verzi, která měla v případě druhého dílu skoro celé 3 hodiny, nicméně tempo místy přece jenom trochu polevovalo a filmu tak docházela šťáva. Jinak jsem měl problém snad jenom s poněkud drastickou přeměnou hlavní hrdinky z její mladší na starší verzi (opravdu to musely být jen 3 roky?). Z (něčím) nezapomenutelných scén je jistě třeba jmenovat pasáž z hotelového pokoje (po celé její trvání jsem se musel upřímně smát) a samozřejmě potrat (který možná bude pro někoho lehce nestravitelný). Jinak mě pobavilo Trierovo odkazování na sebe (+ svoji přítomnost), na druhé, no a pak je tu divákově sentimentu vysmívající se závěr, který asi ani nemohl být lepší (a i přes míru přehnanosti pravdivější). Znovu to bude za 4*, ale jak už jsem naznačil výše, už ne tak jistě. „Nevím, čím to bylo, ale nedával tvrdé rány a žertoval, že mě seznámí s metodou němé kachny.“ – „Ani si netroufám představit kvákající kachnu.“ (15.01.2015)

Sklamané 4*. Bolo mi jasné, že väčšina toho Haló okolo Nymfomanky a už jej samotné žánrové zaradenie, je jedným z drsnejších vtípkov Larsovej fakeovej reklamnej kampane, ale skrátka som po jednotke čakal niečo iné. A čakať od Kapitoly 2 zmysluplné a (hlavne) vážne mienené zakončenie vynikajúceho prvého filmu, je blbosť, fail. Lars si tentokrát robil srandu, kde som očakával, že sa bude tváriť vážne. Ako fakt, reálne som si pár minút myslel, že pozerám na spin-off k Antichristovi .. A nakoniec nič, artové povzdychnutie a nezostane viac než   () (28.03.2014)