X-Men: Budúca minulosť

Stále zábava, i když přiznávám, že jsem se v tom chvílemi ztrácel. Po skončení jsme o tom s kámošema živě diskutovali a ani jeden z nás nepochopil, jaktože žije Profesor X, když ve trojce umřel. Jinak ale dobrý. Stará garda je kromě Hugh Jackmana velmi upozaděná, ale nový ksichty z First Class hrajou spolehlivě, takže jsem spokojenej. Už bych se v tom ale asi dál nevrtal. Tenhle díl hrátky s realitama a časem ustál, ale nerad bych aby se z toho stala sračka. A nejlepší scény byly s tim superrychlym týpkem. (25.05.2014)

Sportovní fanda Magneto chce zahájit baseballovou sezónu před Bílým domem a zase nenajde pochopení.. Nikterak složitá a ani originálně vystavěná zápletka s cestováním v čase a prostoru, kdy Wolverine představuje T-800, paličatá Mystique Sarah Connor a Tyrion Lannister s brutální patkou from 70´s je šéfem Skynetu. Kromě podtextu nebezpečnosti štváčů proti čemukoliv nebylo o co stát (emoční netečnost, future akční scény jak ze Sky Captaina, Ottmanova hudba krčící se v koutě) a tím koncem, který nehodil do řeky času kámen, ale rovnou ji přehradil, aby vybudoval nové koryto, jako by chtěl Singer Vaughnovi říct: „Nesahej mi na X-meny, své dítě si pohřbím sám.“ Nicméně jemu i mně je jasné, že k exhumaci dojde ještě několikrát.. Chápu to správně, že se v roce 1963 před schönenberskou radnicí bouřící dav přeslechl? „Ich bin ein Mutant…“ (11.12.2014)

Komiksová filmová séria "X-Men" je stále lepšia a lepšia. Už od prvej časti, ktorá bola natočená v roku 2000, sledujem osudy zmutovaných hrdinov. Postupne som si hľadal cestu k jednotlivým postavám. Tešil som sa, keď som sa dozvedel niečo nové o ich životoch a minulosti. Držal som im palce v ich spravodlivom boji. Skrátka x-menov som si velice obľúbil. Ich (zatiaľ) posledné dobrodružstvo ma tiež nadchlo. Skvele som sa bavil. Vizuálne, scénaristicky i technicky je to na najvyššej možnej úrovni. Fantastická, akčná sci-fi pecka. "X-Men: Budúca minulosť" ***** (03.09.2015)

Není od věci se občas posadit na invalidní vozík, vstoupit někomu do hlavy, zmodrat, vytasit drápy a trochu se proletět v čase. Takto strávené chvíle volna mne obvykle baví, ale tentokrát jsem si dokázal najít čas pro nudu i mezi mimořádně vysokým počtem mutantů na každém filmovém okénku a to by se u zhmotněných kresbiček stávat nemělo. (26.12.2014)

Wolverinův Life on Mars. V kontextu série obdivuhodný vypravěčský počin, kterému se částečným přepsáním historie několika fikčních světů daří sesíťovat předchozí Singerovy filmy s První třídou i s Wolverinovými spin-offy (tvůrci dokázali vytvořit film, který paralelně otevírá i zavírá původní trilogii). Jako samostatný film pro nově přistoupivší hodně problematický počin, který se nezdržuje uváděním postav, natož vysvětlováním jejich vztahů a motivací. Přesnější časové lokalizování příběhu a z toho plynoucí intelektuální slast umožňují nápovědy ve formě narážek, které jsou stejně jako ve Star Treku: Do temnoty určeny předně zasvěceným. Ani vyprávění není dynamizováno předně akčními scénami, nýbrž vztahy mezi postavami a jejich (ne)ochotou připojit se k určité skupině (z outsiderů se stávají týmoví hráči a opačně). Vztahy přitom neexistují pouze na horizontální rovině, ale ve dvou různých časových rovinách. V každé z nich přitom platí jiná spojenectví, což nás nutí neustále vyhodnocovat, k čemu všemu mezi minulostí a budoucností došlo a co by se mohlo změnit na základě právě probíhajícího dění. Přehlednosti komunikace mezi minulostí a budoucností napomáhá distribuce informací omezeným počtem významnějších postav, z nichž každá na sebe váže mírně odlišný styl a tón vyprávění (zatímco vedlejší postavy jako Kitty slouží pouze coby jednorozměrné narativní nástroje). Nejvýraznější je tohle mutování u kapitoly patřící Quicksilverovy, ale dobře zřetelná je také různá míra tragičnosti, s jakou situaci nahlíží na jedné straně Wolverine a Beast, na druhé Magneto a Xavier. Sázka na postavy při obdobném množství charakterů vyjevuje svá úskalí, když má dojít na lámání chleba. Neboť na psychologizování nezbývá čas, rozhodující okamžiky jsou zhuštěny do emocionálně vyhrocených proslovů, které bych čekal spíše od Kapitána Ameriky (s kterým Budoucí minulost spojuje sedmdesátkové podezření, že svět ve skutečnosti neřídí ti správní lidé). Akční scény, které ne vždy přispívají k rozvíjení zápletky, pak zase působí nuceně, jako obrazový balast a snaha splnit kvótu spektakulárních scén nezbytných pro to, aby mohl být film označen za blockbuster. K Budoucí minulosti se nebudu vracet se stejnou chutí jako k První třídě, která mne baví bondovskou stylizací a promyšleným představováním nových postav, ale minimálně kvůli pochopení a docenění jejího významu pro ostatní X-Men filmy považuji další zhlédnutí za nezbytné, což je vlastně to nejlepší, co si nějaký komerční film může přát. 80% (22.05.2014)