Zaostřit, prosím!

Československý komediální povídkový film s neobvyklými filmovými postupy, v němž je prostřednictvím L. Peška přímo komunikováno s divákem. Snímek má dosti podivný úvod, v němž je vysvětlen jeho neobvyklý název. Film se skládá ze tří příběhů se satirickou tematikou, v některých ohledech na svou dobu odvážných. V prvním příběhu můžeme sledovat kariérní vzestup nenápadného účetního v podání J. Kemra, neboť jeho představení M. Nedbal a L. Lipský se domnívali, že zná na ně nějaké kompromitující informace. Jakmile vyjde najevo, že žádné nepříjemnosti od jeho osoby nehrozí, ihned následuje Kemrův návrat na původní pracovní pozici. V druhé povídce dostane literární kritik J. Pivec úkol napsat kritiku na sbírku básní. Vynikající pan Pivec v této povídce v obavě, aby ve své kritice prezentoval to správné stranické stanovisko, několikrát mění text své kritiky podle toho, jak se ke sbírce vyjadřují různé osoby v čele s ministrem. V poslední povídce přijíždí na kontrolu stavby ředitel G. Heverle a spolu s ním i brigádník V. Brodský. Účetní V. Burian ve své poslední filmové roli omylem pokládá za ředitele Brodského a Heverle tak může inkognito provést obhlídku staveniště. Následuje vtipná přehlídka toho, s jakým zápalem pracovali dělníci na budování socialismu. Ve filmu M. Friče se vyskytuje mnoho známých herců a je zajímavé sledovat jednak prolínání slavných hereckých generací a jednak budoucí herecké legendy jako začínající herce, kteří se teprve začínali prosazovat (J. Sovák, Z. Řehoř, J. Bohdalová, S. Zázvorková, L. Lipský). Jako herecky nejzajímavějšího ze všech zde však jednoznačně pokládám pana Pivce. Musím říct, že tento snímek mě z celkového pohledu mile překvapil, a to zábavností a dle mého i odvážným popisem socialistických nešvarů zabalených do humorného hávu. Odmyslím-li si neobratný a zbytečný nápad s divákem jako vnějším pozorovatelem natáčení, kdy je ve filmu v některých okamžicích zobrazen kameraman R. Vrchota a režisér L. Boháč, domnívám se, že průměrné hodnocení je v tomto případě nedostačující. (05.07.2023)

Další z dobrých, nikoliv vynikajících filmů Martina Friče. Skloubit tři příběhy jako natáčení filmů, byl sice dobrý nápad, i když se člověk občas začal ztrácet v tom, co je film a skutečnost. O hereckém obsazení není třeba mluvit. Hvězda vedle hvězdy, takže se na tom nedalo nic zkazit. Obsadit ale do filmu Buriana do role účetního asi nebylo šťastné řešení. Těžko říct, proč to Frič udělal. Buď chtěl Burianovi poskytnout příležitost, kterých pomalu ubývalo, nebo chtěl divákům ukázat jejich starého milovaného komika. Každopádně Burian se předvedl jako starý nemocný člověk a herecky jako vyhaslá sopka. Smutný pohled na krále komiků bez jeho dřívější jiskry. Tato role byla jeho poslední. (04.03.2006)

Výrazná satira. 1)  Ani se nechce věřit, že v roce 1956 něco takového mohlo vzniknout._____ 2) Vtipné zrcadlo režimních nešvarů i českého maloměšťáctví je dostatečně obecné, aby se v něm všichni trknutí poznali, ale dostatečně neosobní a neadresné, aby to prošlo censurou._____ 3) Zvláštní poklona patří uměleckému kritikovi Pošahalovi - typickému představiteli doby._____ 4) Dobová herecká elita pečetí příznivý dojem, který ze snímku mám. (05.09.2017)

Politická atmosféra koncem padesátých let minulého století dodalo filmovém tvůrcům odvahu se pomaloučku vrátit k filmové satiře ohledně společenských a hlavně pracovních poměrů. A tak vznikl tento povídkový film, který se snaží prezentovat projevem sebekritičnosti. Že se to vůbec nepovedlo, muselo být jasné už tehdy. Takže co se týče samotných povídek, jedná se jen o obyčejné úsměvné příběhy s výdobytky dodnes známé, což je snaha dosáhnout své kariéry, pokrytectví a hlavně pracovní ulejvání. To, co je prezentací, s jinak výborným, Ladislavem Peškem, ve snaze povídky spojit, se spíše honosí až neskutečnou trapností. Režisér Martin Frič, který má ve své filmografii plejádu dodnes výborných snímků, se tedy sice, jako vždy, snažil s námětem poprat, ale houby víme, jaký byl nad tím vším stranický dohled. A tak to dopadlo, jak to dopadlo. Nevalně. Nejvíce ale asi potěší účast již nemocného Vlasty Buriana, pro kterého se tímto jednalo o poslední filmovou roli. Pro něj typické energie se vlivem zdravotního stavu sice již nedočkáme, ale svým typickým projevem přesto nezklame. I když už to na druhou stranu také není úplně ono. Na snímku se tedy stále podepsala doba, ale snaha se zase cení. Proto se zřejmě snímek nestal pozapomenutým. (02.08.2022)

Trochu slabší satira 50. let, jejíž tři povídky mají vzestupnou tendenci. Ta první mi přišla vyloženě trapná, Kemr sice nehrál špatně, ale ten humor a násilně vložené triky jeho výkon doslova pohřbí. Hodnotím *. Druhá povídka už má nosnější myšlenku a je i docela trefná, ale i tak musím říct, že je rozhodně pod Fričovu úroveň **. Určitě nejlépe dopadla poslední povídka, která je i místy vtipná a jako jediná splňuje skutečné požadavky satiry. Navíc ji prosvětluje výkon V. Buriana. - ***. (17.11.2007)