Jasmínine slzy

Neodvratný rozklad identity a neschopnosť sebareflexie. Hodnotový rebríček v spároch nenásytného materializmu, snobských manierov, slepej dôvery i viery. Život na predpis. Strata kontroly. Pocit osamelosti. Nárok na zmenu, na nové začiatky? Relatívny...a s diagnózou Jasmine vlastne takmer nemožný. Už len (ale nielen) kvôli tomu, že antidepresíva nie sú vitamíny a všetko to dávno zanedbané/ignorované sa postupne stáva mŕtvym, inu - ako sa vraví - time flies by... Nejde a myslím si, že ani nemalo ísť o ubíjajúci realizmus, ale skôr o mierne prešlachtenú divadelnú štylizáciu s dotykom tragikomična, ktorá primerane odôvodňuje niektoré realizačné diferencie ako napríklad nečakane úhľadný vizuál alebo niekoľko kvázi (melo)dramatických detailov počas vybranných rozhovorov. Ku kreslu prikurtuje one-woman show Cate Blanchett posílený konfrontáciou so suverénnymi kreáciami Sally Hawkins, efektívne narábanie s retrospektívami ktoré spĺňajú funkciu jak ozrejmovaciu, tak dej bystro posúvajúcu a samozrejme celoplošná zovretosť celku čo by záruka diváckej pozornosti, dodatočného zadumania. Modrá Allenovi svedčí. (08.11.2013)

Woody to i napriek veku dáva rok za rokom...tentokrát tradične "allenovská rýchlovka"... náhodné stretnutia, unáhlené a skratkovité konania postáv, dejové vyústenia..proste čo mám u Woodyho ráda, nik iný to tak trefne nepodá..cítiť, že kvalita už nie je to čo bývala, ale snáď sa ešte niekedy zadarí....Cate Blanchet som si užila. (20.02.2014)

Trochu zklamání. Zpočátku z toho, že jsem nemohl najít nic, čemu bych se zasmál (ok, výhybka na drama a zlost tentokrát směrem k čsfd i imdb) a pak brzda a zpátečka někam mezi (nepříliš výrazná tragikomedie), poněvadž ani z hlediska druhého žánru mi Woody nic silnějšího nenabídl. A po delší době se mi bohužel stalo, že jsem ve filmu rukopis svého oblíbence příliš necítil a místo (obvyklého) hledání skrytých hlášek či třeba užívání si vypilovaných dialogů se mé divácké oko zaměřilo takřka zcela na hlavní hrdinku, a že bylo na co koukat, poněvadž Cate ji zahrála naprosto skvěle. Celkově to vidím na lepší 3*, ale tak nějak doufám, že v příštím tvůrcově snímku si Woodyho osobitého stylu užiju (podstatně) víc. (26.01.2014)

Woody Allen se řadí k mým nejméně oblíbeným režisérům. K čertu s nějakýma zásluhama. Jeho filmy už tak často velmi těžko přežívám a s Jasmíninými slzami jsem zřejmě trefil jackpot. Pro takhle otravný snímek by měla vzniknout zvláštní kategorie. Hlavní postava je přímo nesnesitelná a jediné co mě naplňovalo radostí byl fakt že s každou další minutou jsem stále blíže vysněnému cíli. Neprozradím žádný šok že děj je od ničeho k ničemu a celé to skončí s Blanchett na lavičce čekající kdo si k ní přisedne další. 3x fuj a ještě jednou fuj. 0% (28.02.2018)

další potrhlá AlleNovinka, v níž se rukopis autora nezapře... dechberoucí výkon galadriel posouvá pojem herectví do zcela nových rovin a trochu zastiňuje ostatní, byť dobré (až na Baldwina) herce... jeden z nejlepších režisérových počinů tak spočívá především ve výběru hlavní protagonistky, jelikož příběh toho moc nového nepřináší a v rukou průměrného režiséra by z něho vylezlo nejpíš jen předvídatelné klišé... 90% (26.08.2013)