Jasmínine slzy

Sólo pro Cate Blanchett, která je však pohříchu jediným světlým bodem tohoto Allenova dramatu. Je to převážně nuda, i když docela kvalitně natočená. Téma není moc originální a ani ve filmu nejsou nějaké zapamatování hodné momenty či hlášky. Dodívat se to dalo však docela bez problémů, takže prostě a jednoduše průměr. (HD, orig.) (08.09.2014)

Velmi dobrá studie rozkladu lidské osobnosti podpořena vynikajícími hereckými výkony, která se mi však nabyla schopna dostat "pod kůži". Hlavní hrdinka je velmi nesympatická a všechny ostatní postavy na tom nejsou o moc lépe, což vedlo k tomu, že jediná emoce, kterou ve mně snímek vyvolal, byla lehká lítost. I přes krátkou stopáž a relativně časté prostřihy do minulosti, mě stačil snímek i párkrát nudit. Uznalé 3* za velmi dobré filmařské řemeslo, které na mě však působí příliš odosobněle. Lehké zklamání. (15.10.2015)

Parádní „Allenovka“. Jasmíniny slzy nabízí naprosto vše, co můžeme právě od tohoto tvůrce očekávat, a to rovnou v té nejlepší možné formě. V první řadě tedy bravurní dialogy, ve většině scénách úžasně vygradované, mající styl a smysl, vůbec nenudící a vyznívající opravdu živelně a upřímně. Zápletka, zabývající se samozřejmě především opět mezilidskými vztahy, má šťávu, je dynamická, nápaditá, plná výrazných, zábavných a ojedinělých postav, kdy většině z nich si divák navíc nalezne, díky skvěle vykresleným charakterům, i cestu a disponuje pak závěrem, který mě opravdu překvapil a staví film zas do úplně jiného světla. Obrovským lákadlem všech Allenových filmů je jinak casting, čemuž ani zde není jinak a například výkon Cate Blanchet, oceněný Oscarem, je skutečně strhující a po právu odměněný, fakt je radost jí zde sledovat. Opomenout nemohu samozřejmě ani, podle mě typickou, allenovsky nenapodobitelnou, perfektně zachycenou a působivou atmosféru a stejně tak to platí i pro hudební doprovod, bez něhož by Woodyho snímky nebyli ve výsledku též tak působivé, jak tomu nakonec je. Já se zkrátka bavil výtečně, Jasmíniny slzy je výborný film a jsem přesvědčen, že si ho mohou naplno užít i neallenofilové. (26.04.2016)

....tak až doteď jsem měl Blančetku docela rád.................moje hodnocení = 6,5 z 10. (20.01.2019)

Príbeh nijak zvlášť prekvapivý, ale všetko vyvažuje herecké umenie Cate Blanchett, ktorej postava plynule prechádza z beznádeje do eufórie, mení sa z krásavice na chuderu a je priam úchvatne úbohá. (03.08.2013)

Abych se přiznala, Ellena jsem v tom nenašla. Byl to psychologický nářez, chvílemi se mi zdál až přestajlovaný, hysterický, ale perfektně dramatický. Nejsem si tak úplně jistá, jestli se v tom mužské publikum neutopí. Slz je tam opravdu velmi .. převelmi. Cate zahrála svou roli dokonale, hroutila se, vzpomínala, plakala, vyváděla, hysterčila, smála se. A najednou konec. Jen málo filmů vás vezme za vlasy a táhne dějem tak nenápadně a přitom velmi násilně. Ani si neuvědomíte a před očima se vám odehraje půl života. (05.08.2013)

Po nenarocne romanticke komedii "Do Rima s laskou" (2012) vsadil Allen na vazne tema a neni to vubec spatne. Navic dal timto pribehem C. Blanchett sanci na vyjimecny vykon...a ta se ji chopila s gracii, ktera ji vynesla Oscara. Je tu jako v Allenovych starych filmech "maly ale nezkazeny svet obycejnych lidi", reprezentovany nevl. sestrou ze San Francisca, ke ktere prijizdi "kdysi dobre vdana" Newyorcanka C. Blanchett vzpamatovat se ze ztraty manzela i dosavadniho zivota. Je to pribeh o plytkosti a krehkosti zivota "na vysoke noze", o premrstenych narocich nevzdelanych a rozmazlenych lidi a neschopnosti realneho nahledu na sebe sama, umocneny tim, ze hlavni postava je psychicky nemocna a o to vic zranitelna. Budete ji zrejme pohrdat, ale i litovat. To vse doplnene proslunenym primorskym prostredim a pohledy na Golden Gate. V uplne jinem filmu a kupodivu od trubky S. Seagala jsem slysel zajimave moudro: "Kdyz spadnes na dno, muzes uz jit jen jednim smerem...nahoru." Myslete na to, at nedopadnete jako Jasmine.... (06.08.2013)

Woody se tentokrát vytáhl především v prokreslení postav, a když jeho vizi do posledního puntíku splní jak nehorázně skvělá Cate Blanchett, tak i zdárně sekundující Sally Hawkins, není, co řešit. Mistře Allene, toč až do posledního skonání, protože pořád to máš v sobě. (18.01.2014)

Proč jenom tři? Koukal jsem na to včera večer, teď je ráno. Nejprve jsem musel lovit z paměti, na co jsem se to vůbec díval. Pak jsem se snažil vzpomenout, o čem to bylo. Už to, jak jistě uznáte, o něčem svědčí. Jasmíniny slzy ve mně patrně nezanechají absolutně žádnou stopu. Jo, Woody to měl tentokrát až překvapivě dobře udělaný, i když ti blbě oblečení komparzisté á la on už mi v těch jeho filmech jdou na nervy. Amerika jeho očima, to jsou samí intoši v džínách a manšestrovým sáčku. Když si dáte tu práci, uvidíte někoho takovýho skoro v každým záběru. Koho byste tam naopak hledali marně, to jsou černoši, Mexičani, Portorikánci... Ve Woodyho světě zkrátka nejsou (lucky man!). A pak je tu příběh o nezajímavé, tuctové, snobácké ženské (plus mínus čisté zlo) a její popelkovské sestře, která není tak hezká, asi ani tak chytrá, ale má dobré srdce a obklopuje se stejně čistými lidmi (plus mínus čisté dobro). Mno, viděl jsem už asi i charakterově vychytanější filmečky. Moc nerozumím ani tomu závěru..? To se jako máme radovat z toho, že ta zlá sestra padla totálně na hubu? Mě osobně to tedy nijak nepovznáší. Ale pravda, může být i hůř - třeba když máte od osmnácti (a možná i dřív) hulit péro svýmu adoptivnímu, o padesát let staršímu papá. (21.01.2014)

Nijakej pocit. (22.01.2014)

Woody, Woody, Woody... tvůj rukopis je nenapodobitelný a vždy rozpoznatelný (snad až na Match Point). Obstojné drama s prvky lehké komedie (ale jen opravdu poskrovnu), které nad vodou drží jen skvěle hrající Cate Blanchett, která se mi místy neskutečně hnusila a sakra mi nešlo do hlavy, jak to, že z ní ostatní chlapi na plátně šílí... Uvidíme jestli dostaneš (promiň za to tykání) pátého Oscara, ale Cate toho druhého zlatýho plešouna dostane určitě :) (30.01.2014)

Herecký koncert úžasné Cate Blanchett. Jinak celkem nuda. (02.02.2014)

Woody ide s dobou, do postavy Jasmine vložil všetky súčasné sociálne a psychologické problémy moderného človeka. Neustála snaha byť extra výnimočný, kdežto tí "obyčajní" sú vlastne šťastní. (10.02.2014)

09. 03. 2014 (75.); Jasmine a jí podobně založené dámy jsou k politování (11.03.2014)

Allen točí již dekádu bez překvapení...Zbývá jen hádat v jakých kulisách a kdo se zhostí hlavní role neurotika... (16.03.2014)

Tři hvězdičky pro show Cate Blanchett, která ve filmu zářila asi víc, než kdo čekal. Možná až tak, že z ostatních udělala takové sparing partnery. Víc mi ale film Jasmíniny slzy k srdci nepřirostl a do větší hloubky se mi u něj nepodařilo proniknout. Jenom si ale říkám..kde je ten Allenovský humor? Že by trošku jiný pohled na svět? Škoda, protože tohle mi tam dost chybělo. (10.06.2014)

Woodyho mám vcelku rád, ale některé jeho filmy jsou jednoduše nudné a jen proto, že je to Woody na hodnocení přidávat nebudu. Osud jedné zhýčkané a ztroskotané dámy mě vůbec neoslovil. Zahraná byla velmi dobře, klobou dolů před Cate, ale scénář a vůbec příběh mi přišel hodně plytký. A dívat se hodinu a půl na protivnou ženskou, která se ocitla v reálném světě a neví, co si počít je prostě nuda. (29.01.2015)

Nelehka role pro Cate Blanchett a spousta prace pro Woodyho Allena.70 procent! (07.04.2020)

Ne tolik povedený. Chybí typická sarkasmus. (05.08.2013)

Allenovy první vážné filmy [ostatně stejně jako ty komediální] mi připadaly jalové [což s jejich zábavností nemá co dělat] a je tedy fascinující pozorovat, kam se mistr onelinerů v této poloze dokázal vypracovat. Aniž by ztratil kontakt se zatracovaným mainstreamem [nemá cenu dělat z Woodyho Allena kdovíjakého anarchistu], svoji polohu stabilizoval ve zvláštním roubování formální konzervativnosti a vypravěčské výstřednosti, která staví na a-morálních sděleních, jež mohou někteří méně naivně založení diváci považovat až za dobře tajené životní pravdy. Vzpomeňme Zločiny a poklesky, na hlavu postavený Matchpoint, ba i Kasandřin sen a jisté další, rozpojující pevné pouto takových těch dvojic jako jsou láska a smrt nebo zločin a trest. Někdy docela banální, jindy docela svérázné. Blue Jasmine je rozhodně ten druhý případ. Allenovy představy o životě nižších, vyšších a vlastně jakýchkoliv tříd vyjma partičky, která s ním koncertuje po newyorských pubech, jsou limitované jako vždy, znázornění mluvy / jedná / vzhledu dělňase svědčí o slabikářových znalostech. Drobnokresba ústředního charakteru neurotičky je ale precizní a ojediněle výstřední. Woodyho vizuální servis San Francisca nezapírá opovržení, ale přes všechnu snahu setřít pozlátko stojí ty výhledy na Pacifik v opozici k příběhu ženy, která aspiruje na nejopovrženíhodnější postavu, s níž jsem měl v poslední době co dočinění. Syrový výkon Cate Blanchett jakoby vůbec nebyl z Woodyho světa. Mia Farrow blahé paměti v rolích citlivých žen jí co do intenzity nesahá ani po kotníky. I když se tentokrát příliš nezasmějete [trailerem v duchu Vše co jste chtěli vědět o sexu ve městě se oblbout nenechejte], můžete na oplátku očekávat tíživý a trvanlivý zážitek. Dva dny po promítání a vtíravých vzpomínek na peripetie Jasmine se ne-a-ne zbavit. (28.09.2013)