Koľaje osudu

Jak Colin Firth skrze trýznivé mučení v zajateckém táboře za 2.světové války našel o několik let později šikmookého kamaráda na zbytek svého života. Moudřejší ustoupil a mlácení i vodní kloktání bylo vítaným předělem do druhé životní fáze, kde už je jen odpuštění, penzijní fond a valorizace důchodů válečných veteránů. A kdyby se to nestalo ve skutečnosti, tak by to působilo silně nevěrohodně. Film má ovšem spolehlivého Colina Firtha, který trauma umí podat hezky sugestivně. A ani ostatní herci z toho nevyšli marně. Jeremy Irvine je coby o 40 let mladší Colinova verze celkem přijatelný. Jeho protipól, uvědomělá svině Tanroh Ishida, fungoval znamenitě, jeho starší verze, ztvárněná Hirojuki Sanadou, mě už tolik nerozcupovala, přece jen změna charakteru byla natolik zásadní, až se vytratil patřičný efekt. Nicole Kidman a zbytek herců v mírném pozadí, ale nic proti nim. Závěrečná konfrontace obou nepřátel je tedy nejslabším úsekem snímku, měla zahrát na city, kdo chce zmáčet kapesník, má možnost. Příběh Erica Lomaxe našel oporu v hereckém obsazení, jeho příběh byl mnohdy působivě veden, od finálního setkání obou protivníků jsem čekal větší katarzi a režijní ráz prolínání minulosti s přítomností (osmdesátá léta) neprobíhal nikterak rušivě. Celkově poutavé drama s pořádnou dávkou deprese. 8/10 (27.11.2018)

Naprosto precizně rozjeté drama muže, který si za války prošel soukromým peklem. Po boku Stellana se nechtěl Colin nechat zahanbit a dokopal s k zatím nejlepšímu životnímu výkonu. A pak přijde rána mezi oči i pod pás a divák leží knockoutován ve výkalech patosu a kanou na něj japonské slzy. Proč? Proč někdo natočí skvělý film a pak si ho sàm pohřbí nesmyslným, nelogickým, ale o to patetičtějším závěrem? (27.10.2019)

,,MOŽNÁ PROTO JSEM JEŠTĚ NAŽIVU. PRO TENTO DEN. MOŽNÁ JSME OBA ŽILI PRO TENTO DEN....“ /// O chlápkovi, kterýmu se nedaří vyrovnat s tím, co tenkrát prožil. Přes nezáživnou ,,současnost“ se dostáváme k zážitkům vod řeky Maenam Kwae Yai, který film zvedaj minimálně vo půlku, páč japonskej tábor není žádnej pionýrák (googluj vole). Vlastně bych byl radši, kdyby to bylo pojatý jako válečný drama, který graduje (nebo má gradovat) v současnosti a dokázat, že nic nemá větší cenu než lidskej život. Film má silnej námět, ale to zpracování je dost krkolomný a k výsledným (mým) 4* se dostává dost složitě. Hodně pomáhá parádní casting. Bez něj … - no radši nemyslet. Válečnej divák se opět rád mrkne do Thajska a dramatici romanticky založení (se sklony k happy endu) voceněj současnost, snad i kvůli něčemu jinýmu, než je N. Kidman. Pokud ne, tak nechte za 3*. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou autobiografii Erica Lomaxe, která vyšla v roce 1995, jsem nečetl. 2.) Rád se dozvím něco vo historii železnice v Kanchanaburi. 3.) Thx za titule ,,lukasekm“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (07.05.2014)

Standardní válečný snímek o utrpení a odvaze, o ponižování a zachování si důstojnosti, o přežití nelidských útrap a dlouholetých následcích ve formě nočních můr a denních běsů. Sílu filmu dodává, že je natočený podle skutečné události. A zcela ohromující je závěr, kdy by mě nikdy nenapadlo, že by se něco takového mohlo stát. _____ KOUSEK DĚJE Tedy až do té chvíle, než jsem zjistila, že tvůrci hrdiny oproti skutečnosti výrazně omladili. Přece jenom v posledních letech života už je člověk asi se vším smířenější, než když je ještě v plné síle a s relativně čerstvými vzpomínkami na prožité hrůzy. (11.03.2015)

Především zde jde o velmi silný nosný námět. Posttraumatická stresová porucha ze zažitých válečných útrap, její velmi těžké a dlouhé zdolávání. Je zajímavé, že se jedná nejen o týraného, ale i o trýznitele. Trvá celých 40 let než se hlavní aktéři dokáží podívat směrem zpět. Každý člověk by měl odpouštět sobě i jiným. Při každém zablokování energie odpuštění se začne hromadit zlost, vztek, zášť, které doslova trhají svou ostrostí. Ubližuje tak sobě i tomu, koho nenávidí. O tom tento film je. Samotné zpracování filmu moc nenadchne, hlavně první polovina je pomalá, chvílemi nudná. Vše zachraňují herecké jistoty. Děj v druhé půlce je rozhodně zajímavější. Samotný závěr se může, mnohým zdát jako klišé, ale já byla naměkko. (21.07.2014)