Ach, chlapče

Zaprášene čiernobiely, trpko-komický pohľad na súčasný Berlín v tieni neveselej nemeckej histórie, a jedného flákajúceho sa mladíka bez budúcnosti. Stretne sa so zopár ľuďmi (starými i novými znamimi), pokecá a opätovne (a neúspešne) sa snaží všade si objednať vysnené kafe. Zopár fajn momentov a dobrý hlavný predstaviteľ, ale celkovo to moc nepobaví, ani nič veľké nezdelí. A ten jazzový podkres ako u Woodyho Allena sa k tomu nehodí. Ako výplň do artového kina pri čakaní na ďalšieho Jarmuscha OK. (12.04.2014)

Osamelý vlk Niko už 2 roky nechodí do školy. Otec mu mesačne posiela 1000 eur a on celý ten čas "premýšľa"... Nestáva sa často, aby film bez nejakého výraznejšieho deja dokázal diváka upútať. Tu sa to podarilo, pretože film má dva výrazné tromfy. Prvý je herec Tomi Schilling a druhým silná atmosféra filmu, často podmazaná džezovou hudbou či piánom. Zámerne zvolený čiernobiely formát filmu svedčí, občas vystrelí dobrý vtip a aj dialógy zo života mi mali čo povedať. Asi najviac však dialóg s otcom a záverečná debata so starcom v bare. "Museli sme v triede zdraviť Heil Hitler!, robili sme to , čo všetci ostatní. Alebo máš iný názor?"---"No z dnešného pohľadu..."----"Eééj chlapče, vtedy dnešný pohľad neexistoval..." Tomi Schilling už neraz dokázal, že je skvelý herec, naposledy v Unsere mutter... Je síce malý vzrastom, ale veľký hereckým talentom. TOM SCHILLING - NEMECKÝ AL PACINO! 80%. (19.10.2014)

Jak popsat veškeré svoje pocity? Jak nevynechat jediný detail? Nevím, pokusím se, ale půjde mi to těžko. Asi tak těžko, jako život v podání našeho hlavního hrdiny. Zdánlivě má vše, co by mohl mít, přesto neví, tápe a hledá nějaký smysl, či impuls. Zdánlivě obklopen mnoha lidmi a přesto tak sám…. K tomu naprosto perfektní černobílé provedení, které tuhle nenápadnou nádheru ještě bez chyby vykreslí a dodá ten správný punc…. Zkus se postavit na vlastní nohy a jednou udělat taky něco sám. Já osobně Ti věřím, chce to jen odhodlání a trpělivost, ale určitě to vyjde. Jediná věc, kterou pro Tebe můžu udělat, je to, že neudělám nic. (17.08.2014)

Přesně moje krevní skupina. Hlavní postava, která se potácí na prahu dospělosti od ničeho k ničemu, přestože ví, že by měl se sebou něco dělat. Formálně blízké Woodymu Allenovi (jazzový soundtrack, pěkná černobílá kamera) a Jimu Jarmuschovi (epizodkovitý styl vyprávění, vedlejší postavy, kafe!) a tématem nerozhodnosti má zas blízko k mému oblíbenci Noahu Baumbachovi (Greenberg) a už teď je jasné, že tenhle kousek by se měl podávat jako dvojfilm s jeho blížící se Frances Ha. Komedie to není vůbec, spíš introvertní melancholická projížďka Berlínem. P.S. Film, ve kterém Roman Hubník vstřelí gól za Herthu Berlín jako třešnička na dortu. (28.10.2013)

Sakra, kluku - tys mi učaroval! 24 hodin bez kávy ve dni blbec novodobého rozervance, který na to, jakým protivenstvím prochází, zachovává stoický klid a dokonale si užívá svůj momentální životní postoj... ukáže se, že dočasně, neboť otec se vyjádřil jasně - jediné, co pro tebe můžu udělat, je neudělat nic... což je mimochodem velmi moudré rozhodnutí. Krom toho, že se Niko Fisher tak krásně hledal a měl interesantního kamaráda, provázel ho allenovský džezík a černobílý obraz se záběry Berlína jak z profi fotek padesátých let... prostě skvělá náladovka s naprosto lahůdkovým Tomem Schillingem ♥ - zkrátka, přesně podle mého guuusta - jdu do plných! (08.08.2014)