Ach, chlapče

Niko je v podstate dobrý chlapec, on by najradšej stále pil len kávu. Lenže keď sú všetky kávomaty nefunkčné a presso mašiny sa čistia, musí nakoniec piť len to pivo a vodku. Mládenec bez vízie a budúcnosti sa cíti v súčasnom Berlíne obklopený toľkými bláznami, až si nakoniec začína myslieť, že chyba je v skutočnosti v ňom samom. Tu môžem hlavného hrdinu upokojiť. Jeho cesta životom mi pripadá ešte vcelku správna a nepokrútená. Problém naozaj spočíva v uvažovaní a živote mnohých iných ľudí. No a ten psychológ v úvode filmu to zabil. Ten by mal na myšlienkovom oddelení nie pracovať, ale ležať... (19.01.2020)

Výtečný film, který mě hodně bavil (hlavně díky většině epizodních postav, které jsou skvěle napsané i zahrané). Černobílý formát mi k tomu sednul, taktéž zasazení do současného Berlína i rámování děje úsekem jednoho dne (stejně tak opakující se motiv s nedostupnou kávou je super; hudební podkres jsem naopak skoro nevnímal a téměř ani nevím, že tam nějaká hudba byla - tak mi přišla nenápadná, resp. dokonale padnoucí k atmosféře snímku). V podstatě celý ten film - tak jak je vymyšlený - hrdina putuje odnikud nikam, potkává různé postavy a něco s nimi zažije, než se zase posune dál - od začátku aspiruje na to, aby se mi líbil - je tam všechno tak, jak to mám rád (dramatická rovina se zde skvěle doplňuje s tou komediální), a má to svou poetikou blízko k zde zmiňovanému Jarmuschovi (aniž bych z toho nutně měl dojem epigonství). Kdyby takto vypadal tematicky podobný český protějšek Parádně pokecal, bylo by hned možné ho vzít víc na milost. V podstatě jediné, co mi na tom filmu vadilo, bylo to, že mi herecký přestavitel hlavní postavy, Tom Schilling, neuvěřitelně připomínal jednoho týpka, kterého strašně nesnáším, takže do té averze jako takové k jeho postavě flákače se mi ještě míchal odpor k herci zapříčiněný tou podobou - ale to je samozřejmě výtka čist subjektivní, za kterou ten film nemůže. Místy se mi tam ale vkrádala i jistá znuděnost, takže nakonec přece jen 4 hvězdy. (Nejen) fandům podobných "lůzrovských filmů" lze tuto německou libovku jen doporučit. (19.06.2016)

Godardovsky zadumaná atmosféra v Truffautovsky krásném filmu se se svým divákem moc nemazlí. Vnímáš jen očima a ušima? Nech být. Nika nemá rád nejen nikdo, ale dokonce i nic, spikly se proti němu dokonce i automaty na kávu. Jako závislák na kofeinu, který týden abstinoval, si umím Nikovo utrpení velmi živě představit. Ale on ho přijímá s pokorou a vždy sehnutou hlavou. Niko je obraz doby, o půl století starší Antoine, stále stejně opuštěný, stále sám v davu. (10.09.2022)

Tak to byl snímek, který se nejen strefil zrovna do mojí nálady, ale navíc se mně líbil svým zpracováním v černobílém provedení, které skvěle dotvořilo atmosféru Nikova bezútěšného života a originálním scénářem. Jako komedie mně to až tak moc neoslovilo i když tady byla jasně patrná snaha vložit trochu komediálních prvků do postav, které se s Nikem během dne setkaly, ale které ho rozhodně nepovzbudily ke smysluplnějšímu životu. Bylo vidět, že si s každým momentem do detailů pohráli, každé setkání s nějakou postavou, ať šlo o souseda, babičku Marcela, atd., bylo jasně ohraničené a mělo své dané místo v Nikově dni. A asi jako ostatní uživatelé i já jsem čekala, kdy už konečně Niko to kafe dostane. Na režijní debut výborné a já se jen ptám, sakra kluku, co s tebou bude dál..........jo a hudba, ač by se mohlo zdát, že sem nepatří, tak to byl moc povedený tah. (12.07.2015)

Hervorragend! Když jsem se díval na jaře na německé filmové ceny, trochu mi ta dvě slova "Oh boy" lezla na nervy, neboť tenhle film vyzobal téměř všechny kategorie a byla to pak už ke konci nuda. Po jeho zhlédnutí mi však nezbývá nic jiného, než smeknout. Všechny ceny a uznání, které získal, si stoprocentně zaslouží. Všechno je tak, jak má být, hořkosladký černobílý snímek prostoupený melancholií, již může jen málo měst poskytnout stejnou měrou jako Berlín. Excelentní Tom Schilling v titulní roli, jeho Nika si musí snad každý zamilovat, výtečná hudba, která mj. připomene filmy Woodyho Allena, neotřelá kamera, kvalitní scénař s bezchybnými dialogy, vedlejší role skvěle zahrané a tahle bych možná mohl pokračovat donekonečna. Oh Boy je mimořádně úspěšným snímkem, generační výpovědí, dalo by se říci, že přelomovým snímkem s potenciálem kultovního díla, které rozhodně připomene filmovou klasiku šedesátých a sedmdesátých let. Německá kinematografie si v posledních letech vede znamenitě a není to již jen díky Akinovi, Tykwerovi nebo Petzoldovi. Formuje se generace mladých a talentovaných režisérů, již nám toho ještě určitě hodně předvedou. (20.10.2013)