Francúzska spojka

Veľmi drsná kriminálka starej školy. Sympaťák Hackman ako policajt, nesympatický Ray ako gangster, čiže dokonalý casting. Náhodní mŕtvi civilisti pri prestrelkách, kontrast medzi životom policajtov a bohatých gangsterov, kultová automobilová naháňačka pod dráhou metra, nezabudnuteľné finále, ktoré neprinesie polícii očakávené zadosťučinenie. Nekompromisný, hektický akčný film, jeden z najlepších predstaviteľov kriminálneho žánru v histórii a najlepší Friedkinov film. Druhej časti sa prekvapivo podarilo udržať krok a tempo. (02.06.2012)

Další slavný thriller z let sedmdesátých, který mě značně překvapil svojí neurvalostí. Nejen že totiž sledujeme práci dvou nevybíravých detektivů, kteří se s ničím a nikým nemažou, ale ruku v ruce s tím se chová i kamera a střih. Celek je tak podivně drsný a zároveň téměř odfláknutý, že jsem nebyl schopný určit, jestli to byl režijní záměr anebo omyl. Můj vnitřní zážitek z filmu to ale ovlivnilo natolik, že bych si příště pustil radši třeba Drsného Harryho. 6/10 (27.09.2015)

Vcelku solidní kriminálka, zručně zrežírovaná, dost dobře zahraná a odvyprávěná. To, že Friedkin používal dost často ruční kameru je samozřejmě věc dobrá a především akční scény jsou tak díky tomu o dost autentičtější a rychlejší. Snad stopáž mohla být trochu delší, protože konec mi přišel velice useknutý a "nedodělaný", naopak některé scény jsou ve scénáři jakoby trochu navíc a s odstupem více než třiceti let, film také trochu ztratil na atraktivitě a režijní zdatnosti, ovšem kvalita se mu upřít nedá a Friedkin už tady potvrdil, že skutečně umí, což v letech následujících dokázal ještě několikrát. (10.08.2005)

Tohle je film z doby, kdy americký detektiv nemusel být nadpřirozená bytost. Friedkin zboural veškeré do té doby zažité šablony, ukázal realitu policejní práce. Nemůže se podařit úplně všechno, na co policisté sáhnou, vyšetřování je zdlouhavý proces plný nudné a mravenčí práce. A tak se díváme na sledování podezřelých, kteří jen tak bloumají po ulicích. Vidíme Doyla, který postává naproti luxusní restauraci, v níž si dopřává Charnier opulentní oběd, jak žmoulá chladnoucí kousek pizzy a zapíjí ho kávou z papírového kelímku. Friedkin jde v zobrazování reality ještě dál, nepostačí tento ukázkový kontrast, nechá překupníka drog jít odpočívat do hotelu a Doyle zatím mrzne před budovou. Únava, prokřehlost i psychické vyčerpání, to vše je následně přímo hmatatelně cítit z Doylova projevu v závěrečné scéně této sekvence. Legendární honičku automobilu s nadzemkou netřeba zmiňovat. Ale jednu scénu bych přeci jen ráda vypíchala. Když se Pepek snaží očima hledat na protějším nástupišti zabijáka, dopouští se Friedkin geniálního režijního nápadu. Totální splynutí kamery s hlavní postavou, divák je absolutně vtažen do děje a stává se jeho součástí. Tahle scéna by měla být zapsána velmi tučným písmem ve všech učebnicích kinematografie. Pořádný kus poctivé práce odvedl Gene Hackman. Jeho Doyle je nekompromisní, tvrdý chlap, který jde houževnatě za svým cílem. A Hackman je v tomhle jako obvykle na 100% uvěřitelný. (26.06.2011)

Tady se přepisovaly pravidla žánru. Friedkin snímá akci mnohem dynamičtěji než bylo na 70-tá léta zvykem. Legendární "Pepek" Gena Hackmana je přesně ten typ umanutého poldy, který prací žije a žene se k cíli jako buldok. Geniální honička s nadzemkou patří k tomu nejlepšímu, ale syrové finále s vysvětlujícími titulky je doslova zabijácké. (16.02.2013)