Francúzska spojka

Je to určitě výborná francouzská kriminálka, ale nějak sem na tom neviděl nic výjimečnýho. Samozřejmě je Gene Hackman skvělej a Roy Scheider relativně maldej a na to že to je jeden z jeho prvních velkých filmů i dobrej,, ale příběh mi přišel takovej moc obvyklej, ale zase na druhou stranu ta atmosféra která z tohohle filmu sálá je dokonalá, ale to je asi tak všechno a to je podle mě dost málo na to aby to bylo tak opěvovaný (03.02.2007)

Cože? 85%? Na imdb 7,9 z 10? 5 Oscarů? A ještě ke všemu v knize 1001 filmů, které musíte vidět než umřete. Buď je něco v nepořádku se mnou, nebo s Vámi tady a nebo s filmovými kritiky, protože já v tomto filmu nevidím nic světoborného. Ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak nemůžu najít nic, co by Francouzkou spojku mohlo vyhodit mezi nejlepší kriminální filmy. Prostě nic. Přes hodinu a půl jsem sledoval policajta, který se snaží dopadnou fancouzského drogového dealera, který z Francie do New Yorku převáží heroin. A co jako? Mám se z toho podělat? Ani náhodou. Ještě ke všemu je to docela nudné. Přiznám se, že jsem si to musel rozděli na dvě části. Abych jen nekritizoval, tak snímek se může (alespoň, že něco) pochlubit pár legendárními scénami. Například rozebrání auto do posledního šroubu bylo opravdu výborné. Potom nastupování a vystupování v metru bylo docela i napínavé a zábavné. A pochopitělně scéna kdy hlavní hrdina honí snipera. Tyto scény mají dohromady asi tak 10 minut a to je sakra krátká doba na to, abych se bavil u 100 minutového filmu. Gene Hackman ve své roli je skvělý, ale dostat za to Oscara? Nemyslím si, že to byl tak úžasný výkon. To už se mi možná líbil víc herecký výkon Roye Scheidera. Obyčejná a průměnrá kriminálka, která je hodně přeceňovaná! (24.05.2009)

Mám tenhle film velice rád.Ale půjdu proti střednímu proudu a řeknu, že se mi více líbila dvojka od Johna Frankenheimera.Tato spojka se mi zdála v některých věcech až příliš utahaná, ovšem hodně věcí vynahrazují moje zamilované scény.První je naháněčka v metru, kdy Pepek a Charnier nastupují a vystupují a navzájem čekají kdo se chytí první.Těmi dalšími jsou honička s nadzemní dráhou a pak ten konec.Myslel jsem, že se to ještě nějak dořeší, ale zůstalo jen u těch dvou výstřelů, které pak ve dvojce dostaly smysl.Výborná atmosféra a perfektní záporák v podání uhlazeného Fernando Rey. (10.12.2005)

Jednoduše koncipovaná krimi klasika kojakovského outfitu o jednom podprahovém sdělení hnědého Lincolnu.. Friedkin tradičně syrový, přímočarý, skvěle udržuje tempo i v prostřední části plné sledovaček (ta v metru je opravdu absurdní), navrch přidává honičku s nadzemkou v ryze belmondovském stylu, při které Jimmy "Pepek" Doyle zdemoluje polovinu aut v New Yorku a vše utne strohé finále s ukázkou omezené funkce ochrnuté ruky zákona. Nemohu si pomoci, ale Hackman mi do role vznětlivého rasisty s odznakem příliš nesednul, což potvrzují i jeho problémy s povahou role při natáčení a já mu snad pořádně uvěřil jen toho úvodního Santa Clause.. (08.11.2010)

Tohle je film z doby, kdy americký detektiv nemusel být nadpřirozená bytost. Friedkin zboural veškeré do té doby zažité šablony, ukázal realitu policejní práce. Nemůže se podařit úplně všechno, na co policisté sáhnou, vyšetřování je zdlouhavý proces plný nudné a mravenčí práce. A tak se díváme na sledování podezřelých, kteří jen tak bloumají po ulicích. Vidíme Doyla, který postává naproti luxusní restauraci, v níž si dopřává Charnier opulentní oběd, jak žmoulá chladnoucí kousek pizzy a zapíjí ho kávou z papírového kelímku. Friedkin jde v zobrazování reality ještě dál, nepostačí tento ukázkový kontrast, nechá překupníka drog jít odpočívat do hotelu a Doyle zatím mrzne před budovou. Únava, prokřehlost i psychické vyčerpání, to vše je následně přímo hmatatelně cítit z Doylova projevu v závěrečné scéně této sekvence. Legendární honičku automobilu s nadzemkou netřeba zmiňovat. Ale jednu scénu bych přeci jen ráda vypíchala. Když se Pepek snaží očima hledat na protějším nástupišti zabijáka, dopouští se Friedkin geniálního režijního nápadu. Totální splynutí kamery s hlavní postavou, divák je absolutně vtažen do děje a stává se jeho součástí. Tahle scéna by měla být zapsána velmi tučným písmem ve všech učebnicích kinematografie. Pořádný kus poctivé práce odvedl Gene Hackman. Jeho Doyle je nekompromisní, tvrdý chlap, který jde houževnatě za svým cílem. A Hackman je v tomhle jako obvykle na 100% uvěřitelný. (26.06.2011)