Mzda strachu
Sorcerer
Sorcerer
Wages of Fear
Wages of Fear
Réžia:
William FriedkinScenár:
Walon GreenHudba:
Tangerine DreamHrajú:
Roy Scheider, Bruno Cremer, Francisco Rabal, Amidou, Ramon Bieri, Joe Spinell, Jacques François, André Falcon, Jean-Luc Bideau, Anne-Marie Deschodt (viac)Obsahy(2)
Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka – Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (161)
Ač film není bez chybičky, musím dát plno za naprosto perfektní technickou stránku. Náklaďák na visutém mostě v bouři nad rozvodněnou řekou je něco, co v dnešní době CGI efektů nezažiju. Při přípravě na cestu a úpravách náklaďáků člověk vyloženě cítí mastnotu oleje, v džungli vlhko a smrad, rozdírá si ruce při překonávání překážek. Po shlédnutí originálu musím dodat, že zde jde o jeden z mála případů, kdy se mi víc líbí remake. Originál sice nezaostává technicky, ale postavy jsem si oblíbil více zde, v originálu mně hlavní posádka (Mario a Jo) dost lezla na nervy. ()
Zajímavý film, který znamenal Friedkinův konec svou rozmáchlostí a touhou být všim. první polovina nedrží pohromadě. Vůbec si neudělám vztah k hlavním postavám. Druhá je zajímavá samotnou výpravou s trhavinou. Skvělý vizuál, úžasně zachycená špína Jižní/Střední Ameriky a nesmyslné ego režiséra. Cesta přes most ještě o level víc fascinující než Herzogův parník skrze hory. ()
Režisér William Friedkin remakuje, a pretvára klasiku „Mzda strachu“. Úvod filmu začína nudne a pomaly, snaží sa nám ukázať štyri príbehy štyroch mužov. Pútavejšie by boli jednoduché flashbacky alebo len rozprávanie o ich minulosti. Príbehy uberajú tempu z úvodného dejstva. Film sa stáva zaujímavejším po 30 až 45 minútach. Je to veľká produkcia a Friedkin vie, ako vybudovať napätie. Jazda cez most je šialená. Je to akási cesta do srdca temnoty. 6,5/10 ()
Snímok by som rozdelil na dve polovice. Tá prvá bola nezáživná a nudná, plná šedivých dialógov a vleklého deja, tá druhá už radikálne otočila a divák si tak konečne užije adrenalínovú jazdu plnú napätia a nebezpečných situácií. Vychádza mi to na lepší priemer a myslím, že by lepší výsledok film nedosiahol ani v prípade, keby nevznikli Star Wars. 65/100 ()
Už nějakou tu dobu mám v plánu vidět Clouzotův originál, nicméně šance zkouknout Friedkinův remake v krásném HDku mi správné pořadí trochu nabourala. Nemám ale zatím důvod litovat, protože Sorcerer je jako film sám o sobě parádní. Mám slabost pro Nový Hollywood a jeho neotesaný a špinavý přístup k příběhům, kombinovaný se skvělým filmařským zpracováním. Tenhle film je pak přesným prototypem. První polovina, expozice postav a popis prostředí, ze kterého přišly je sice zdlouhavá, ale ve chvíli, kdy náklaďák poprvé zaburácí, dostává divák na talíři přímo před sebe neuvěřitelnou zábavu. Scéna na mostě je pak naprostým vrcholem, při kterém mi tuhla krev v žilách. Úžasná práce s napětím a s přítomností nebezpečí. Smekám a těším se na originál. 9/10 ()
Galéria (45)
Zaujímavosti (16)
- Společnost CIC vystřihla prakticky celý úvod filmu a pak také dosti temný závěr, a v této podobě ho pustila do kin. VHS a DVD verze takto poznamenány nejsou, ale z nepochopitelných důvodů v nich zase chybí dvě scény, z nichž je jedna klíčová - protože na rozdíl od předchozí verze už existovaly jiné způsoby zpracování nitroglycerinu, pomohl si Friedkinův štáb tím, že skladiště s "novým" nitroglycerinem je vykradeno. A proto se musí pro ten zapomenutý v boudě uprostřed džungle. Podobně v delší verzi chybí i scéna s přejezdem "rolety". (Robbi)
- Film v době svého vzniku nevydělal ani vložené náklady a byl považován za propadák. V současné době je na snímek nahlíženo jako na zapomenuté mistrovské dílo. (Terva)
- Režisér William Friedkin prohlásil, že nikdy neviděl žádný svůj film po jeho dokončení. Pouze snímek Mzda strachu viděl dokonce několikrát. (Terva)
Reklama