Prehnití

Policajti chodia vždy po dvojiciach a to je zdrojom vtipov aj filmov. Dvojicu môže tvoriť múdry a hlúpy, dobrý a zlý alebo žena a muž. Tu sú prehnitý a čestný, ktorý vyšiel priamo zo školy. Dostáva do tela až bude správne vyškolený a čoskoro budú prehnití obaja. Film to podáva štýlom, že tak to má byť a tak je to správne, lebo taký je život. Dnešný pohľad je asi trochu iný, zvlášť keď sa pozrieme na našu politiku, kam prepojenie živlov a polície môže zájsť. Režisér Zidi sa tu nezaprie, film je rýchly, bez jedinej prázdnej sekundy, ale humor je už kultivovanejší a má čo povedať aj dnes. –––– Inspektore, vaše hrdinské chování, vaše stálá oddanost a neúplatnost... (12.12.2017)

Starý policista René, zběhlý v takříc přátelských dohodách s drobnými kriminálníky, jinak řečeno v korupci, a mladý čestný nováček z policejní akademie François, plný teorií a zásad. A tito dva naprosto odlišní lidé se stanou parťáky. Kultovní krimi komedie, pod originálním názvem v překladu ´Křiví policajti´, s dnes už matadory francouzského filmu Philippem Noiretem a Thierrym Lhermittem v hlavních rolích, se honosí určitou amorálností, především vyzdvyhující zásadu, že pouze naivní člověk stále věří, že lidská bytost může být dokonalá. Zločinnost je velká a René má o všem přehled. Jak v jednu chvíli pronese, se vším, co je zakázáno, by mohli zatknout všechny! Ale proč, když se to může držet v určitých mantinelech a obě strany na tom navíc vydělají. Teď jde o to, aby byl o tom přesvědčen i François. Scénář je dobře promyšlený a je neméně zdatně natočený. Rychlé tempo nemá jedinou chviličku nudného místa, což slibuje příběh, ve kterém se stále něco děje. Poslední třetina stopáže sice krapet sklouzává do thrilleru, avšak emocionální konec doslova a dopísmene předčí veškerá očekávání. Philippe Noiret jako obvykle srší energií a Thierry Lhermitte mu zdatně sekunduje. Snímek, oceněný francouzskou filmovou cenou Césarem za nejlepší režii pro Clauda Zidiho a za nejlepší film roku 1985, kupodivu nestárne a stále nejen pobaví, ale přinese i skvělý filmový zážitek. (30.08.2020)

Philippe Noiret používal velmi svérázné praktiky při vyšetřování, ale hodně se vyznal a náležitě toho využíval. Do tajů těchto praktik zasvěcoval i svého mladého kolegu. Pokud budete chtít někdy z někoho vymlátit přiznání, použijte, prosím, telefonní seznam, kterým ho praštíte do hlavy. Nejsou totiž po něm vidět žádné krvácející rány. Pozor na pozvání do ruské restaurace. (29.01.2010)

Lehoučká francouzská komedie toho nejlepšího ražení. Zkorumpovaný policajt, který může být zároveň milý a prospěšný? Jedině protřelý Philippe "René" Noiret! Nadšené mládí roku 84 bylo ještě poučitelné a tak vznikla nevídaná dvojka, které by se snad i lekl Pepek Doyle, kdyby ho znova nebozí Amíci poslali jako "francouzskou spojku"... (ale to už nemístně míchám žánry, oba jmenované filmy jsou ve svých vodách perlami). (04.11.2008)

Polda má být čestný, vzdělaný a do roztrhání těla chránící spravedlnost - třeba jako Francois. Jenže taky může postrádat jakýkoli zájem o policejní práci a přesto být zábavný - třeba jako René. Název filmu dává tušit, kdo koho svede z jeho cesty, ale to není důležité. Podstatný je ten svět, kde detektiv nechává prchat pachatele a přesto se mu do kapsy vejde jakkoli velké všimné. Důležité je nenechat statisticky bujet zločin, trošku si přilepšit k výplatě a hlavně se u toho řádně bavit. Dokázal to René a pro mě to také nebyl problém, i když obvykle mám pro padouchy připravené jen hluboce lidské pohlazení telefonním seznamem po palici. (14.04.2013)