Tango

Vůbec ne protiženský film, i když se to na první pohled může zdát. Naopak, z toho filmu na mě čišela absolutní pohoda, a to se tam pořád mluví o zabíjení. Původně jsem nevěděla, do čeho jdu, ten disk mi padl do ruky náhodou. Jen jsem si říkala, že film, ve kterém hraje Philippe Noiret, nemůže být špatný. A byl to pěkný nářez. Vlastně svižně odsýpající road (a částečně air) movie s charismatickou hlavní mužskou trojkou v čele se zmíněným P. Noiretem ("Lékaři bez hranic - sestřičky bez kalhotek.") a pár skvělými epizodními postavami ("Nechcete mi udělat dítě? Mám dnes ovulační den.") 88 minut je málo, dám si to znovu! (08.01.2011)

Výborní herci/komici(Thierry Lhermitte/Philippe Noiret, kteří si spolu už střihli výbornou trilogii o Prohnilích), končící doba dozvuku zlatých 80. let francouzské kinematografie, zajímavý námět skýtající řadu možností pro nekončící srandu a.... šílené zklamání. Až na hodně řídké pousmání neskutečně nevtipná a naštěstí jen 88 minut trvající nuda. (06.07.2013)

Skoro by se dalo říci, že se jedná o 'prcičovský' francouzský snímek ze světa dospělých, především mužské populace. Jejich humorně pojaté chování a hlavně myšlení co se týče žen ještě takhle dokonale nikdo nezpracoval. Jistý šovinismus a určitá imbecilita je tahounem příběhu, který by měl být určen snad jen mužům. Některé ženy bez smyslu pro humor by se mohli i urazit. Je to zábavná jízda, která má švih, a která se jen tak neopakuje, takže kdo nenastoupí, mohl by mít už smůlu. (12.08.2014)

ON „já si létám, já si létám s nadzvukovou rychlostí, mezitím (ONA), já si šukám, já si šukám s nelíčenou radostí a (ne)skrývanou bezstarostností“..... až se ucho resp. On utrhne a výsledkem je scéna alá A. Hitchcock- Na sever severozápadní linkou a kdo si počká, dočká se i Vertiga (Závratě). Osvědčená „prohnilá“ dvojice P. Noiret-T. Lhermitte (si) protentokrát přizvala do party R. Bohringera v lehce existenciálním snímku na téma „chlapi a ženy, dva naprosto rozdílné živočišné druhy“, aby se nakonec hl. hrdina dobral k dávno známému faktu, tj, bez nich to jednoduše nelze resp. je to o poznání horší. Možná by se slušelo podotknout, zaplaťpámbu za to. Nic to však nemění na skutečnosti, že podobnou situací (pravda, v drtivých počtech případů nikoliv tak (vy)hrocenou) jako hlavní hrdina, si projde velká část z nás. Kdo ne, tak za a) má „štěstí“, za b) ještě do této situace „nedospěl“ nebo za c) (sám sobě) lže. Na první pohled čistokrevná (černohumorná) komedie, avšak těch život. pravd, co zde zazní, nedá dohromady ani tucet vztahových dramat. Je vidět, že scénář nepsal žádný teenager, kterému teprve včera přestalo téct mléko po bradě, ale zkušený, životem otřískaný, několikrát profackovaný? pařížský matador P. Leconte resp. život sám. Navíc je vše servírováno s (jemným) humorem a nadhledem frantíkům vlastním. 91% P.S. „lékaři bez hranic, sestřičky bez kalhotek“…že by nové motto organizací na pomoc africkým zemím popř. (lehce) uvolněné pokračování populární hry bez hranic? Nikoliv, to pouze P. Noiret dává další ze svých život. „mouder“. Tak pozorně (Malarkey-i) poslouchejte a (při)učte se. Je čemu. Zajímavý (výstižný) komentář (pro mě): pakobylka (03.06.2013)

Výborný film, který mě dost rozesmál a hodně pobavil. Nemyslím si, že by byl protiženský, spíš je tam krásně ukázaná povaha klasických mužů, nebo aspoň povaha, jakou by chtěli muži mít. Chtějí být drsní a ženy jen využívat - ale to proto, že s nimi nechtějí a nebo neumí žít a bojí se, že bude uražena jejich ješitnost a city. Nakonec ale stejně všichni chlapi zjistí, že ženy ke svému životu potřebují! (01.04.2009)