Réžia:
Philippe de BrocaKamera:
Jean-Paul SchwartzHudba:
Georges DelerueHrajú:
Annie Girardot, Philippe Noiret, Catherine Alric, Paulette Dubost, Hubert Deschamps, Roger Dumas, Guy Marchand, Simone Renant, Georges Wilson (viac)Obsahy(1)
Lisa srazila Antoina na mopedu. Před 20 lety, kdy oba studovali na Sorbonně, spolu prožili krátký románek - on je dnes profesorem řečtiny, ona policejní inspektorkou, což mu ale dlouho nechce prozradit. Jejich první společný oběd přeruší telefonní hovor: došlo k vraždě poslance Národního shromáždění! (oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (132)
Fajn komedie, netradiční detektivka nebo romantický film? Zařadit se do jednoho žánru dá těžko, ale to vůbec nevadí. Jako směs všeho je film celistvý a příjemně ubíhá. Žádný velký přesah nečekejte. Užívejte si dobré herecké výkony dvou hlavních představitelů, povedených dialogů a zajímavé zápletky. Obecně nemám rád automobilové honičky, které se poslední dobou nějak cpou do všeho, ale tady je jedna naprosto originální a skvělá. ()
Tentokrát spojím recenze dvou filmů dohromady, protože na sebe navazují, i když každý můžete vidět bez problému i samostatně. Vlastně si ani nepamatuji, že bych Něžné kuře někdy předtím viděl, ale za to "Ukradli torzo Jupitera" byl můj velmi oblíbený film za dob komunismu. Teď jsem si však dal oba a postupně. Od prvního filmu jsem očekával víc - na můj vkus zbytečně moc romance a málo zábavy a zbytečně utahané. Navíc ty roky od vzniku jsou znát - zejména v zobrazovaném způsobu vyšetřování vražd. Za to pokračování mě bavilo stejně jako za mlada a pořádně jsem si ho užil a pobavil při těch jejich bláznivých eskapádách. Shrnutí je jasné - Něžné kuře je pro mě klasika, která neurazí, ale ani příliš nenadchne - slabší tři hvězdy. A Jupiterovi alias Afroditě dám plný počet - rozhodně si je zaslouží. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Lehká romantická komedie se proplétá se vcelku brutálním a krvavým kriminálním případem. Lehkost ale i přes všechny nože v zádech hraje prim, do černých vtípků ale de Broca nezabředá. Jiskření mezi hyperaktivní komisařkou a trochu natvrdlým profesorem řečtiny příjemně nabíjí dobrou náladou, aby taky ne, když nabíječkami jsou Girardotová a Noiret. Vtípky jsou pak až na výjimky úsměvné, ale zase stále přítomné a zubil jsem se tak prakticky celou stopáž. Nejlepší je pak doslova zběsilá finální honička v autech , která hravě strčí do kapsy i Bullitův případ. Brzy si budu muset připomenout i druhý díl. ()
Často bývám znechucená z protagonistů, uondaná ze stopáže, ubitá ze scénáře, vygumovaná z dialogů, vytočená z režie nebo ospalá z hudby. Tohle je ale první film, kdy jsem byla vyčerpaná z fyzického výkonu hlavní postavy. Kdyby Annie nebyla herečkou, věřím, že by dokázala vyhrát maraton. Na podpatcích. ()
Francouzské filmy jsou prostě nečitelné, opět se to potvrdilo. A navíc je to další film Annie Girardot, který začal jako úplná kokotina a skončil tak, že jsem nakonec uznale pokynul hlavou nad zajímavostí samotného scénáře. Komedické prvky jsou mega suchý, ani jednou jsem se nezasmál, ale jako detektivka to fungovalo a vrah byl pro mě pořádným překvapením. Někde mezi 3-4*, nakonec to nechám na třech (cca 55%). ()
Galéria (12)
Zaujímavosti (8)
- Filmová továrna Cluipardi, která hraje v příběhu důležitou roli, se nacházela na adrese Allée Florent Schmitt 4, Saint-Cloud. Točilo se opravdu ve skutečné bývalé továrně, která byla však později zbourána. (sator)
- Skladba, kterou zpívá sbor v restauraci, je „Agnus Dei“. Přestože zní jako duchovní chorál z 12. století, jedná se o novodobou skladbu autora hudby k filmu Georgese Delerueho. „Agnus Dei“, tedy beránek Boží, je velmi staré a rozšířené pojmenování pro Ježíše Krista. (sator)
- Policejní vrtulník je Schweizer S300 vyráběný v letech 1964–1983 společností Hughes Tool Company a později Hughes Helicopters. (sator)
Reklama