Ce que le jour doit à la nuit
What the Day Owes the Night
Réžia:
Alexandre ArcadyKamera:
Gilles HenryHudba:
Armand AmarHrajú:
Nora Arnezeder, Anne Parillaud, Vincent Perez, Anne Consigny, Nicolas Giraud, Fu'ad Aït Aattou, Olivier Barthelemy, Marine Vacth, Ahcène Benzerrari (viac)Obsahy(1)
Alžírsko, třicátá léta dvacátého století. Younes je ve svých devíti letech svěřen do péče strýce v Oranu. Je překřtěn na Jonase a svá léta dospívání prožije v Rio Salado, kde zapadne do party místní mládeže. Členkou party je i krásná Emilie, do níž jsou všichni kluci v partě zamilovaní. Ona však podlehne Jonasově kouzlu, čímž se zrodí příběh jedné velké lásky, jež bude poznamenána bouřlivou atmosférou tehdejšího Alžírska… (claudel)
(viac)Recenzie (24)
Dosť silný počin a utkveje každému, kto má v živote nastavené hodnoty aspoň trocha ľudským spôsobom (pomôcka: mainstream a prachy nie sú v základoch 😁). Hodne nesympatický hlavný hrdina, Arab, ktorého herecké výkony a či skôr nevýkony ma prestali rozčuľovať asi až v polovici filmu, keď mi už došlo, že žiaden aspoň spoly normálny chlap si týmto spôsobom nenechá posrať život. Jedna vec je padnúť, parádne a zbytočne, a iná vec je platiť za to ďalších 80 rokov. Nechápem ten motivácii falošného pocitu hrdinstva či sľubu, a to ešte pobehlici; úplne zle nastavené priority. Aj tu ma spontánne napadlo známe "staré hriechy vrhajú dlhé tiene": keby sa v mladosti nebol na hodinku pobavil s veľkomožnou šľapkou, mohol mať život vyhraný. 4* v pohodičke ()
Príbeh celoživotnej a z donútenia neopätovanej lásky na pozadí historických premien v Alžírsku som si vlastne pozrel iba kvôli mojej obľúbenej Aničke Parillaud. Paradoxné je, že práve tá ma najviac sklamala. Film ma napriek neskorej nočnej hodine a značnej dĺžke nenudil. Zobrazovanie životných podmienok a vzťahov medzi francúzskou menšinou obklopenou arabskou väčšinou bolo uveriteľné a zbavené štandardných klišé. Zaujímavé bolo aj zobrazenie dospievania a života Alžírčana medzi Francúzmi. Kladom filmu bolo, že neskĺzol k jednoduchým schémam "zlí Francúzi" vs. "dobrí Arabi". Poukázal na to, že Francúzi narodení v Alžírsku sú rovnako legitímnymi obyvateľmi Alžírska, ako pôvodné arabské obyvateľstvo. Trochu mi to pripomenulo situáciu Rusov v republikách vzniknutých po rozpade ZSSR a tiež skutočnosť, že krajiny, ktorými prechádza etnická a/alebo náboženská hranica sú sudom pušného prachu okolo ktorého pobiehajú dobrodruhovia zo zápalkami. ()
Sice dlouhé, leč velmi poučné. Alžírsko ve třicátých letech pod správou Francie, Arabi, Francouzi, vše v jednom, leč francouzská povýšenost je někdy zpupná, a tak vydoutná odboj, končící samostaností Alžírska. V tom všem jedna tragédie rodiny s malými dětmi, ale i naděje a láska. Láska, která má ve finále jen malý krůček k nenávisti, neznajíc pravý důvod odmítání. Byla jsem mile překvapena krásnou Norou Arnezederovou, překrásným Alžírskem a dojata osudy lidí, obzvláště pokud jejich manželství byla smíšená. Moc pěkný film, doporučuji. ()
Keď sa Alžírčan vyberie na francúzske pláže, ono to zvyčajne dopadne tak, že najprv podľahne jeho jaternicovému šarmu matka, potom dcéra a v podstate by mu podľahlo aj celé Azúrové pobrežie, lebo veď čo Alžírčan, to Zidane nie? Takže na tomto je postavená romanca pôvodných Francúzok a do toho ešte boj za nezávislosť, lebo "toto nie je vaša zem!" kričali z plného hrdla udenáči. No hej, tak ste si tú nezávislosť nakoniec vybojovali. Ale prečo sa teda stále tlačíte do toho Francúzska? ()
Na první pohled přeslazený plakát, divný název a šílená stopáž. To nejsou úplně důvody, proč si francouzský film pustit. Ale když už to uděláte, nedostanete díky bohu sladký americký koláč, ale spíš střízlivý francouzský quiche. Dlouhá stopáž spolu s pomalým tempem jsou tady naprosto oprávněně, pořád to totiž není klasická romantika, ale spíše milostný příběh zasazený na politické pozadí, které do děje promlouvá místy dost významným způsobem. A to se mi líbilo, film dostal nový rozměr. Ani úvod s malým Jonasem není úplně zbytečný a celkem hezky ukazuje kulturu Alžírska tomu, kdo tam nikdy nebyl... Časové skoky jsou citlivé a přehledné, což pomáhá ke kontinuitě celého vyprávění. Nora Arnezeder je nejen ve své první (vlastně druhé) scéně v baru neuvěřitelně nádherná a fakt se hlavnímu hrdinovi budete divit, proč jednal tak, jak jednal a proč slíbil to, co slíbil. Protože když vás miluje krásná, milá a chytrá slečna, co si sakra přát víc? Jasně, postupem času se oba hlavní hrdinové začnou chovat trošku sobecky a především Emilie zavařila Jonasovi v partě úplně zbytečně, ale jako celek to dává smysl. A jak už jsem řekl, politické pozadí tomu dává hodně zajímavý náboj a v podstatě to vylučuje klasickou sladkou romantiku se vším všudy. Zkrátka se mi to líbilo, dal bych 4 hvězdičky nejen za krásnou Noru, ale i vykreslení rozdílů mezi Francouzi a Alžířany... ()
Galéria (15)
Zaujímavosti (4)
- Film je inšpirovaný skutočnými udalosťami podľa rovnomenného románu alžírskej spisovateľky Yasminy Khadrovej. (Arsenal83)
- Montážny strih má dĺžku 4 a pol hodiny. (Arsenal83)
Reklama