Rozmary mocných

Taková lehoulince nadprůměrná Funèsovka. Nechybí svižné tempo ani naprosto bláznivý děj, který mě bohužel moc nebavil. Louis si roli chamtivého Dona Sallustea evidentně vychutnává. Přesto se nejedná o humor přesně podle mého gusta. Několik momentek ovšem okouzlilo i mě. Rozhodně není na škodu si nějakou tu Funèsovku občas pustit. Pokud však budete vybírat, tak doporučuji sáhnout spíše po jiné. Tahle je vhodná opravdu pouze pro ty největší z největších fajnšmekrů. Pokud Funèse platonicky nemilujete, tak budete nejspíš zklamáni. Slabé 2 *. (27.04.2014)

Funesův magnus opus - nesmrtelná hudba a gagy, které nikdy neomrzí, neboť časem získávají na síle a objevujete další a další... „Vypracoval jsem plán, jak odtud prchnout. Vrátíme se do Madridu. Připravíme spiknutí. Král pak zapudí královnu, baba se provdá za papouška, Caesar se stane králem, já si ho vezmu a budu královnou" :D A co teprve těch paralel k současnému opojení mocí a intrikářství! (11.04.2021)

Daně, smrt a hyperaktivita de Funèse. To jsou jistoty, stejně jako skutečnost, že nostalgie živí iluze. Nyní vystoupila hudba Michela Polnareffa, které nedělá problém skákat mezi romantickým pianem a westernovými melodiemi a myšlenka, že by se do role vůbec ne špatného Montanda báječně hodil Belmondo. Napravil by se tak rest, že se s Louisem před kamerou nikdy nepotkali.. (30.07.2021)

Vedle Oskara a prvního Četníka nejlepší Funèsova komedie – a na tom trvám. Kromě jeho neuvěřitelného temperamentu je tu kanonáda hlášek („A nyní, Blasi, mi lichoť!“), skečů (je libo budíček v podobě cinkání zlaťáků?), historických kulis a kostýmů (ty klobouky, ty límce, ty krinolíny, ty bambulky!) a perfektního castingu (král je sexy, královna krásná a ta baba je vážně děsná baba) je tu především skvěle hrající, tančící i zpívající Yves Montand a naprosto geniální soundtrack Michela Polnareffa. 10/10 (11.11.2011)

Viděl jsem už od dětství několikrát a vždycky bavilo. Svůj vliv má zcela bez pochyb i vynikající český dabing, a to  nejen v podání nedostižného Františka Filipovského, ale třeba Josefa Langmilera, Petra Štěpánka Miroslava Moravce a mnoha dalších hvězd českého dabingu své doby. V mých očích pak všech dob, a i proto mám tyto filmové návraty moc rád.  Pošetilost mocných pak navíc není žádným malým  dílkem, ale nákladnou podívanou, kde jen za výdaje na kostýmy by se dal natočit nějaký menší film.  A je-li skvělá výprava doprovázena dokonalým příběhem či v tomto případě vycizelovanou komedií s perfektně vypointovanými gagy, je o úspěchu předem rozhodnuto a naštěstí neplatí Sallustova slova o královně: "Je moc krásná, ale úplně blbá" (26.12.2021)