Réžia:
Tobias LindholmScenár:
Tobias LindholmKamera:
Magnus Nordenhof JønckHudba:
Hildur GuðnadóttirHrajú:
Pilou Asbæk, Søren Malling, Dar Salim, Roland Møller, Gary Skjoldmose Porter, Amalie Ihle Alstrup, Linda Laursen, Jacob Lentz, Ole Dupont, Lise Nørskov (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Realisticky vyprávěný příběh mužské posádky nákladní lodi, kterou přepadnou somálští piráti v Indickém oceánu. Životy jednotlivých členů posádky se náhle ocitají v rukách Somálců a stávají se jen předmětem nelítostného vyjednávání pirátů s vládou, sídlící v Kodani. Snímek se vyznačuje dokumentaristickou estetikou a klaustrofobně budovanou atmosférou strachu a zvyšujícího se napětí. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (4)
Recenzie (164)
Za mě asi problém, že jsem tento snímek shlédl po Kapitánu Phillipsovi, tudíž mě ničím nepřekvapil. Vlastně ve všem o něco zaostává a čekal jsem větší depresi a tlak na palubě lodi. Velký prostor dostalo samotné vyjednávání o propuštění rukojmí, což naopak ukázalo pohled na to, jak opět lidé v pohodlí kanceláře rozhodují o osudech obětí a jakou cenu má lidský život. Dalo se z toho vytěžit daleko více a chybělo mi to strhující drama, jaké bych od daného tématu očekával......6/10 ()
Dramatický príbeh, výborne zahraný film s množstvom momentov, na ktoré bude ťažké zabudnúť. Vyjednávacie praktiky boli miestami nepochopiteľné, firma išla tvrdou cestou, no zarazila ma najmä disciplinovanosť rodinných príslušníkov, ktorí mali minimálne správy o svojich najbližších a všetky informácie prijímali s relatívnou pokorou a pokojom. Divácky nie veľmi ľahký a optimistický film, ale u dánov to už tak chodí... ()
Žádná ostrá střelba, žádná srdceryvná hudba, žádné laciné emoce. I když paradoxně bych si něco podobného krapet přál. Ale postupně. O rok mladší Kapitán Phillips přinesl obyčejného padesátníka, s brýlemi, manželkou, dětmi a náročnou robotou. Tom Hanks tehdy nákladní lodi kroužící u Afriky šéfoval, Mikkel somálské piráty nedobrovolně pozná coby lodní kuchař. Vše se obejde bez přepadení lodi, bez napínavého nahánění po palubě, bez nějakého třaskavého závěru. Sází na nepřímý konflikt dvou charakterů: právě kuchaře a šéfa společnosti, které loď patří. Sledujeme tak vyjednávání mezi únosci (s přimlouváním právě člena posádky, který s kolegy přežívá v nevábných podmínkách) a korporátními kravaťáky, kteří sedí doma v Dánsku v klimatizované kanceláři. Strach o život námořníků roste, týdny ovšem rychle běží. Zatímco tým okolo Toma Hankse solidně šponoval nervy, režisér a scenárista v jedné osobě Tobias Lindholm „jen“ extrémně klade důraz na realističnost. Ruční kamerou, netlačením na pilu, civilními hereckými výkony. V obou dvou snímcích byly karty jasně rozdané, sázely na psychologickou hru a v obou tvůrci přichystali hutnou a klaustrofobní atmosféru. Ovšem Dánové prostě nezajeli pod kůži, tak to alespoň u mě je. A výsledek není tak intenzivní, jak mohl být. Navíc trpí určitou monotónností. Bohužel. ()
Velmi působivé. Filmů, které se nespoléhají na efektní prvoplánové šokující zvraty, vyhýbají se nucenému ždímání emocí za každou cenu a hlavně ctí inteligenci svého diváka je jako šafránu a měly by se vyvažovat zlatem. Dánská rekonstrukce jednoho únosu se soustředí na dvě linie příběhu, jedna se zaměřuje na psychologickou válku vyjednávání a druhá zas na samotnou situaci na lodi, kde sledujeme, hlavně z pohledu kuchaře, soužití rukojmích s piráty, jejich strach, vyčerpanost, ale i malé záblesky uvolnění, jako třeba scéna s rybařením. Celé je to pojato nesmírně realisticky, skoro dokumentární formou, nevzpomínám si, že by nastala situace, kdy bych si pro sebe pomyslela, že tak je to nepravděpodobné. A přece přes to všechno jsem byla napjatá, dojatá a smutná. Protože bez ohledu na to, zda to skončilo happy endem nebo ne, následky už ve všech aktérech příběhu zůstanou napořád. ()
Dobrý příběh je konstrukce, opravdu dobrý příběh je ten, kde si konstrukci neuvědomujete. Parafráze režijního scenáristického kréda Tobiase Lindholma naprosto vystihuje Únos. Záleží, co vnímáte jako dramatické - pokud scény s kroužícími čluny, střelbu a potyčky, logicky vás tenhle procedurálně laděný snímek zklame. Pokud dovedete docenit minuciózně vystavěný (a přitom přirozeně působící) děj, dokonale odpozorované situace a opět výtečně obsazené civilní postavy (Roland Møller se dostává na můj top severských bestií), je tenhle film správnou adresou. Je na něm cítit, že byl natáčený přímo v daném prostředí, že režisér spolupracoval s lidmi, kteří podobný problém zrovna řešili a především, že Lindholm je nezvykle chytrý filmař. Nic nepodsouvá, nikoho neodsuzuje, studuje a předestírá. Už ani nevím, kdy jsem byl tak napjatý, co vyleze z faxu. Asi nikdy. Společně se seriálem Borgen ultimátní ukázka schopnosti Dánů "čelit" geopolitické realitě. ()
Reklama