České století

Velké bourání: *** Donutil přehrává Hubu, žjóva! // Den po Mnichovu: ***** Beneš je můj nejoblíbenější prezident a o Mnichovu se hrozně ráda hádávám, tak doufám, že teď už mi nikdo nebude tvrdit, jak se měla republika bránit. Respekt Landovi, že vzal roli Moravce, vidět totiž Landu v neděli večer ve veřejnoprávní televizi heilovat, to chceš! Skvělé, skvělé! // Kulka pro Heydricha: **** To mám tedy o čem přemýšlet a co přehodnocovat. V jednu chvíli je beznaděj vystupňována tak, že se až člověk diví, že má v občance nápis Česká republika. // Všechnu moc lidu Stalinovi: **** Miluju Vyorálka. // Zabíjení soudruha: ***** Nejlepšejší ze všeho. Ještě víc miluju Vyorálka. Jestli byl jeho Kléma v předešlém dílu hodně kůl, tak tady máte sto chutí ho pohladit po vlasech. Jednak se zde (pro věčné omílání mluvících hlav) i něco děje, jednak mě fascinuje kontrast krutosti a všednosti. Vojáci přihlížející Slánského popravě se o něm baví tak, jako by se prodavačky v pekárně divily, že si zákazník koupil jenom jednu housku. Srovnání noblesy demokratické první republiky s familiérností a vulgaritou komunistického jádra. Vždycky zajímavý rozpor povinnosti, respektive přežití a zrady. No a ten Uchovitý konec to všechno jen korunuje. // Sečteno podtrženo: nejlepší dramatická věc, co jsem u nás na obrazovkách v poslední době, vlastně dost možná kdykoliv, viděla. Dobře napsané uvěřitelné dialogy, žádné zástupy nounejmových modelek a konečně má televizní divák šanci se dozvědět, že je u nás víc než těch cca deset herců, kteří se protáčejí ve filmech furt dokola. (07.11.2013)

Veliké bourání(4) Den po Mnichovu(3) Kulka pro Heydricha(5) Všechnu moc lidu Stalinovi(4) Zabíjení soudruha(5) Jinak velmi potřebny seriál, ktery se měl ovšem vysílat před volbama, aby to s mladejma komančema alespoň trochu otřáslo. Fakt, že grázly musí hrát páni herci, neb jinak je to na hovno se beze zbytku potvrdil i zde. Chtěl bych vypíchnout Davida Novotného, Jiřího Vyorálka, Jana Budaře, Radka Holuba za grázly a Martina Hubu či Ivana Trojana za ztvárnění TGM, resp. plukovníka Moravce. Musíme se dohodnout(4) Je to jen rock´n´roll(5) Poslední hurá(5) Ať si jdou(4) (10.11.2013)

Já vlastně ani nevím, jestli se tady k tomuhle seriálu chci vyjadřovat. Od příchodu našeho prvního prezidenta to s naší zemí jde z kopce. Na scéně je jeden šmejd vedle druhýho. Začíná to Benešem, kterej má vůbec tu kuráž se z exilu rozčilovat, že Češi dostatečně nebojují proti německé přesile, pokračuje přes kopu komunistických šmejdů a nakonec to skončí u Zemana (aktuální dobu seriál naštěstí nezmínil, to už bych se asi vážně poblil). Hodně dlouhou dobu jsem nad tímhle seriálem i přemýšlel. Naše dějiny jsou od roku 1918 dost smutná záležitost a musím říct, že si je hodně beru k srdci. Možná až moc, řekl bych. Přemýšlel jsem, jak bych Angličanům a Francouzům mohl vyčíst to, co nám během Mnichova provedli. Pak jsem ale skončil s úsudkem, že když bych to nějakému průměrnému Angličanovi, popř. Francouzovi řekl, stejně by se mě nejdřív zeptal, o čem to vlastně mluvím a nevěděl by ze své minulosti vůbec nic. Natož pak si nedokážu představit, že bych s ním mohl probrat Mnichovskou dohodu. S čímž pramení celá moje teorie o našem národě, že jsme neuvěřitelně sebekritický národ a veškeré naše chyby si neuvěřitelně připouštíme k srdci. Tenhle seriál mi dal částečně za pravdu. Pět hvězd nedám. Bylo mi z toho všeho až moc smutno. Na druhou stranu jsem rád, že jsem se něčeho takového mohl vůbec dočkat. (11.12.2013)

20%. Sedláček by se měl držet toho, co umí, a sice tradičních dokumentů. Toto dokudrama bohužel nabízí o mnoho méně, než slibovalo. Nepochopitelně postrádá řadu historických náležitostí, má závažné obsahové mezery a hraje si na něco, čím nemůže být. Kromě toho se z řemeslného hlediska nezapře dokumentární duše autora; záběry jsou nepůsobivé, laciné, v rámci tvorby atmosféry vůbec nefungují, něco jako osu nebo zásady o přechodech mezi velikostmi záběrů tady režisér očividně vůbec neřešil a pokud jde o herecké výkony, snaha o napodobeninu vzhledu, mluvy a charakterů reálných osob je sice zajímavá, nicméně spíše jako komická satira, než vážná záležitost, kterou se České století snaží být. A co do scénáře, tam platí víc než kde jinde, co už tu bylo v komentářích řečeno, a sice že "dialogy šustí papírem". A to opravdu víc, než by bylo zdrávo. Chápu, že se záměrně využilo 25.výročí od revoluce a emocí, které toto výročí v lidech z generace X vzbuzuje, ale nedopadlo to dost dobře na to, aby se to mohlo v rámci české kultury stát kultovním. Ale České lvy bezpochyby posbírá, to by tomu pak chyběla ironie... (08.12.2014)