České století
Réžia:
Robert SedláčekScenár:
Pavel KosatíkKamera:
Michal KrejčíHudba:
Michal RatajHrajú:
Martin Huba, Miroslav Donutil, Martin Finger, Daniela Kolářová, Igor Bareš, Jiří Bábek, Jaromír Janeček, Ivana Uhlířová, Pavel Rímský, Jaromír Nosek, Ivo Novák, Jan Grygar, Oldřich Navrátil (viac)Obsahy(1)
Zrušení monarchie a vznik demokratické republiky. Jaké drama tomu předcházelo? Co prožíval Masaryk a ti druzí? V roce 1914 odjel Tomáš Garrigue Masaryk z Prahy, opustil Rakousko-Uhersko a vydal se na cestu, která nevedla zpět. Na cestu za osvobozením Čechů a Slováků z područí rakouské říše. Na cestu za zničením rakousko-uherského mocnářství. Nebyl to jednoduchý sen a Masaryk nebyl jednoduchý člověk. Dnes už největší událost našich dějin, rok 1918, vnímáme spíše jako legendu, jako velký příběh o zrození Československa. Ale je tu i realita: Masarykova cesta za vítězstvím. Jak vypadala nejen z politického, ale i lidského pohledu. Jaké otázky i námitky ji sledovaly. S čím se musel Masaryk politicky i lidsky vyrovnávat, s čím se trápil, v co doufal? Čemu až do krajnosti věřil? První díl televizního cyklu České století dramaticky vypráví o zásadní otázce naší novodobé státní existence – jak, proč a proti čemu Československá republika vznikla. A o postavě nejdůležitější – o prvním československém prezidentovi. (Česká televize)
(viac)Recenzie (32)
Robert Sedláček je silný v komorních a dialogových scénách. Jakmile má dobrý scénář, dokáže udržet diváka u obrazovek. A zde byl i výborný casting. Martin Huba je jako Masaryk skvělý a vidět ho debatovat s Donutilem jako britským ministrem, to byl prostě zážitek. Jejich monology si můžu stále pouštět. Na první epizodu slušný začátek. 75% ()
Škoda že celý díl nemá takový spád jako dialog TGM s DLG. Zbytek jsou spíš papírem šustící deklamace, do nichž se autoři snažili nacpat co nejvíc informací - ale takhle se dobré scénáře nepíšou. Silnou stránkou je obsazení, Huba je až uhrančivý (a aspoň nějaký Slovák na scéně, když brat MRŠ nestál ani za zmínku). ()
Už v prvním díle si určitě povšimnete specifického Sedláčkova režisérského stylizování - Mluvící hlavy. Pro někoho úmorně dlouhé scény a dialogy, plné filozofických obratů a životních pravd. Kosatík však ukazuje, že i v tomto množství dialogů dokáže zkušeně manévrovat, a krom učebnicě dějepisu dostáváte i spoustu výborných dialogových výměn (Donutil - Huba a spousta pravd o mnohonárodnostních státech; Příjezd Masaryka do domoviny; Huba - Navrátil a prozření o skutečném nebezpečí zevnitř). Martin Huba tu předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů, a jeho stylizace do Masaryka je výborné i díky precizní práci maskérů. Pochopitelně, nelze být nekritický, výprava není asi taková, jakou by si to zasloužilo, a to, že všichni napříč světem mluví jedním jazykem, je takové filmařské klišé. ()
První epizodu jsem si pustil jako doplněk k nedávno viděným Hovorům s TGM a přestože není nijak oslnivě skvělá, nalákala mě k dalším dílům. Někdo vidí její vrchol v Masarykově dialogu s Lloydem Georgem, ovšem mě mnohem více zaujala slovní výměna s Českým místodržitelem Thunem. Tam padly nejdůležitější myšlenky, včetně té, že na pokračování Rakouska-Uherska neměli zájem už ani sami Rakušané. Zbytek je jen variace na to samé téma. Takže silný argument pro realistického a vizionářského britského premiéra měl znít, že Británie bude buď vyjednávat s deseti novými malými státy spolupracujícími proti Berlínu, nebo naopak s posíleným Německem ovládajícím vše mezi Rýnem, Dunajem a Dněprem. Vynikající Huba a Donutil, velice slušný Igor Bareš. ()
Kosatík si zde vybral jen určité střípky z daného období, ale ty rozvinul zajímavě a umožnil lépe nahlédnout pod pokličku Masarykova uvažování. Z rozhovorů s Lloydem Georgem je v podtextu naznačeno, že Československo byl do jisté míry umělý útvar, což Masaryk mlčky jakoby připouštěl. O to zajímavější je uvědomit si, jak heroický zápas o vznik první republiky musel svést a že bez něj by se to podařilo jen stěží. Masaryk byl osobnost evropského i světového formátu, jakou jsme od té doby už nikdy v politice neměli a nejspíš už ani mít nebudeme. Tím nemyslím světoznámost - tu si vysloužili shodou nejrůznějších okolností v osmašedesátém Dubček a v devětaosmdesátem i Havel. Ovšem skutečná státnická prozíravost a moudrost už jim oběma víc či míň chyběla. Zřejmě je nevedla ona ruka Prozřetelnosti, jak to naznačil v tomto díle ústy Masaryka několikrát i Kosatík. Možná je opravdu něco mezi nebem a zemí a Prozřetelnost s podobnými osobnostmi v historii prozřetelně nijak neplýtvá. ()
Galéria (68)
Fotka © Česká televize / Karel Cudlín
Zaujímavosti (4)
- Ve scéně, kdy přijíždí prezident Masaryk (Martin Huba) na pražské Hlavní nádraží, si můžeme na lokomotivě všimnout umístěných erbů českých zemích a Slovenska. Jde však o moderní úpravu těchto znaků, jak je můžeme na státních znacích vidět v současnosti. (tommahol)
- Při příjezdu Masaryka (Martin Huba) na pražské nádraží mávají lidé vlajkou USA s 50 hvězdami. V roce 1918 však Spojené státy měly pouze 48 států, vlajka tedy má mít 48 hvězd v rozložení 6×8, jak je vidět např. na lokomotivě vepředu. (darkwalker)
Reklama