Den po Mnichovu (1938) (E02)

Jak to bylo s Mnichovem? Pravdu zde tolik nehledejte, nicméně drama ano. Po dlouhé době zde Daniel Landa má roli šitou přímo na sebe. Zamrzí jedině, že přerod Emanuela Moravce z patriotského vojáka na kolaboranta zde není zobrazen, ale vyřešen až v samotném závěru jedním titulkem. I tak ovšem okolo Mnochovské dohody se rozhořívá spousta otázek, diskuzí a proroctví, které se dobře poslouchají, jsou napínavé a rezonují v nás dodnes. Landovo (vlastně Moravcovo otázka na Beneše): "Bude to trvat dalších tři sta let?" mi zní ještě dnes. Škoda že se některé ty debaty neodehrály i ve skutečnosti. 80% (18.04.2017)

"Existuje dvojí pravda. První skutečná, druhá politická..." Nevím kolik pravdy je v této pomnichovské konverzační "válce" a kolik textů je dobarveno či pouze vyspekulováno. "Jako za husitů, proti všem!" Každopádně zde padá spousta silných slov a i herecky je tohle drama velice povedené, snad až na pasáž, kdy nám Beneš ukazuje svoje nádobíčko, to jsem moc nepochopil... "Je to rozhodování mezi vraždou a sebevraždou..." Já se rozhodl pro nadstandard. (05.10.2018)

Rok 1938. Asi najhorší a najťažší rok v našich spoločných dejinách. Ako sa zachovať, ustúpiť či bojovať. Hrozná doba. Čo som sa dozvedel o E.Moravcovi, tak to boli zaujímavé veci. Chýbalo mi aj posúdenie Jana Masaryka, veď , ako syn prvého prezidenta , mal akýsi názor? Výborný výkon herca čo hral E.Beneša. Hodnotím 70%. (22.08.2016)

Od tohoto dílu se nešlo odtrhnout. Beneš v hlavní roli jako prezident zrádce nebo zachránce? Toť otázky jistě i pro větší historiky než jsou ti, kteří pomáhali tvůrcům seriálu. Nejvíce zaujme postoj generálů a velitelů armády, kteří nejdříve chtějí bojovat za každou cenu, ale nikdo kromě Moravce není ochoten jít za prezidentem. No a když se nakonec Moravec rozhodne prezidenta v poslední možné chvíli přemluvit k válce, Beneš mu veškeré jeho ideály tak rozmetá, že se z něj následně stane jeden z největších kolaborantů českých dějin. Ano, i tohle dějiny přinášejí. Skvělý a úžasně zahraný díl. (30.12.2016)

Ano, určitě má smysl připomínat tuto událost každé generaci znovu a znovu, otázkou je jen, zda tento způsob (hraný film) je tím vhodným nebo jen možným způsobem. Mám pocit, jako by Kosatíkův scénář byl Sedláčkem přepracován a pak nakonec ztvárněn do určitých poloh jasných ve filmu, sotva však ve skutečnosti. Zobrazit bezmocnost prezidenta tím, že ho nechám špacírovat nahého před divákem, je sice efektní, ale nejspíš to vyvolá reakci: "Beneši, vobleč si aspoň spodky." I konflikt Beneš - Moravec, který zde byl středobodem, by se v této podobě hodil spíš do komixu. Doufejme jen, že tato bezprecedentní událost se nikdy nestane precedentem a na toto její zobrazení se brzy zapomene. Nebo se už stala? V roce 1997 se dočkal (Ferdinand Seibt, předseda Collegium Carolinum): s pomocí českých historiků komunistického disentu válda ČR podepsala deklaraci, která Německu podruhé v tomto století otevřela bránu do "česko-moravského prostoru", tentokrát s plným vědomím vlády a s jejím úplným souhlasem. (Čelovský Bořivoj "Mnichovský syndrom") - Ferdinand Seibt je též autorem knihy "Německo a Češi", tedy ne Německo a Česko nebo Němci a Češi. How horrible, fantastic, incedible it is that we should be digging trenches and trying on gas-mask here because of a quarrel in far-away country..., Chamberlainova slova, ke kterým tu chybí už jen pomník. (22.01.2023)