Grandhotel Budapešť

„Požadavky byly vždy stejné. Musely být bohaté, staré, nejisté, marnivé, povrchní, blond a chtivé.“ – „Proč blond?“ – „Protože všechny byly.“ Konečně! Před projekcí jsem si říkal, že pokud to nevyjde ani tentokrát, Wes u mě asi zůstane navždy nedoceněn. Jenže ono to vyšlo a i já alespoň jednou spatřil záblesk geniality mnohými obdivovaného režiséra. Proč? Nebudu pořád dokola vypisovat všechny ty silné stránky Andersonových filmů, nicméně zde byly všechny tak nějak „vymazlenější“. Pravda, dlouho mě snímek nedokázal zcela pohltit, tak jak to obvykle s Wesovými filmy mívám, jenže nakonec se právě tenhle stal výjimkou, sice si mě získával pomalu, ale jistě. Definitivně mě pak dostal směrem k závěru. Nevím, jestli tomu ve výsledku nejvíc pomohl pro mě osobně zajímavější (a napínavější) příběh, životnější postavy (skvělý Fiennes, styloví záporáci Dafoe a Brody) nebo více zapamatovatelných pasáží (typu honičky na sněhu, přestřelky v hotelu či veškerého dění ve věznici), nicméně celkově mám z filmu (i přes to zdlouhavější „ladění“ se na něj) takřka plnohodnotný zážitek a s radostí mu sice slabší, ale plný počet dám. „Tento zločinec sužuje naši rodinu již skoro 20 let. Je to bezohledný dobrodruh a podvodník. Přiživuje se na bezbranných, nemocných, starých dámách. A pravděpodobně je i šuká!“ – „Spím se všemi svými přáteli.“ (08.08.2015)

Přiznám se, že mne omámila ta červeň hodnocení i záplavy hvězd... Mé očekávání bylo tedy nastaveno na úžasný zážitek, který se bohužel nekonal. Co bylo úžasné bylo celé to zpracování Zubrowki s karlovarským jelenem (jo, vím že tam mají kamzíka) na kopci i celého toho hotelu GB. Úžasná byla i kamera a cit pro detail v jednotlivých záběrech. Potěšilo i vskutku masivní nasazení hereckých hvězd. Samo vyprávění mi však zcela nesedlo. Jedná se totiž vlastně o vyprávění o čteném příběhu. Navíc ačkoliv jsou životní eskapády Gustave a Zera celkem podrobně rozebrány, konce jejich příběhů končí tak nějak divně šmahem. S ohledem na smrt jako tečku skoro Shakespearovsky. Podtrženo sečteno, vizuál převyšoval nad ostatním a to u komedie nacpané hereckou elitou není dobře. Lepší průměr. Tři dortíky. * * * (03.12.2015)

Wes je hračička, ale to vám asi nesděluji žádnou novinku. Pokud bych měl jmenovat jednoho jediného režiséra, který na první pohled a bez jakýchkoliv pochyb točí s nezměrnou, neutuchající láskou ke svému řemeslu, byla by řeč právě o Andersonovi. Neskutečně roztomilý, nápaditý snímek. A navíc to má jeden z nejparádnějších filmových plakátů ever - do obýváku jak dělaný. (28.02.2014)

Další prapodivná parta okolo Wese Andersona se znovu musí obejít bez mé tiché vzdálené podpory. Holt nikdy nebude mít oblíbencem, nejde o to, že se filmová historie kvůli Grandhotelu Budapešť určitě přepisovat nebude, ani o to, že v mé sbírce mít místo nikdy nebude – jednoduše piju úplně jiné kafe. Jeho látka (východoevropská road movie) nemá směr, nemá hlavní postavu, nemá příběh, je „jen“ dalším intelektuálním gulášem a plněním další velké fantazie. Víc než patnáctka známých hereckých jmen ještě jaro nedělá. Možná je to přístupnější film než jeho předchozí, ale i tak si mě nezískal. Spíš jsem mu to nedovolil. (05.09.2014)