Samorost

Dobrá komedie, která bez jakýchkoli příkras ukazuje pravou tvář (nejen) socialistického systému školství. Nadějná dcera jede přemluvit svého otce, vysokoškolského profesora, který se s matkou před lety rozvedl, aby ji dostal na školu. Avšak on je jeden z těch zásadových a nechce do toho jít. Až pak když uvidí kamarádova syna, kterej je úplně blbej a dostal se kvůli známosti na práva, sleví ze svých zásad a pomůže jí. Avšak udělá chybu. Kdyby byl film více propracovaný, tu jednu hvězdičku bych přidal. Takhle mi zůstává dobrá průměrná komedie s poměrně zdařilými výkony v hlavních rolích. (21.01.2006)

V hlavní roli Lasica, který obvykle zahraje na jedničku. Jádro příběhu se odvyjí o protislužbách, které musí náš profesor splnit za to, že mu jiný podaří dostat dceru na vysokou a okolnosti ho zavedou mnohem dál. Po celou dobu film nabízí mnoho legračních momentů a situací. Osobně se mi to hodně líbilo. (19.06.2009)

Československý film vyprávějící o docentu Pavlu Štastném, přednášejícím na filozofické fakultě o etice, jemuž zkomplikuje život příchod jeho dcery z prvního manželství. Do hlavní role introvertního intelektuála byl obsazen M. Lasica a jeho dceru Evu, jež potřebovala od svého otce protekci u přijímacích zkoušek na lékařské fakultě, ztvárnila V. Žilková. Evin příchod do domácnosti jejího otce, když předtím žila u své matky, Šťastného první ženy J. Jiráskové, nesla jeho druhá manželka J. Kasanová nelehce, obzvláště po konfliktu na domácím večírku byla její přítomnost nežádoucí. V okamžiku, kdy docent podlehne v opilosti pokušení a stráví noc s jeho posluchačkou J. Asterovou, přizná se manželce, a ta ho vyhodí z bytu, přestože sama udržovala milostný poměr s mladším kolegou na pracovišti. Etické zásady, na nichž si docent pečlivě zakládal, vzaly díky neplánované nevěře za své a v zoufalství nad ztrátou ideálů, domova i ženy se uchýlí do jeho venkovské chaty. Přiznám se, že jsem celý film váhal, je název filmu věnován docentovi nebo jeho rozpustilé dceři, a obávám se, že v tom dosud nemám jasno. Ve vedlejší roli Šťastného kamaráda Oskara se objevil J. Císler, k mému překvapení skutečný životní partner málo známé už zmíněné J. Kasanové, původní profesí baletky. Dále můžeme ve snímku průměrného režiséra O. Fuky sledovat J. Faltýnka, vesnického zbohatlíka, žádajícího od Šťastného přímluvu na přijímací zkoušky pro svého syna ztřeštěného M. Nesvadbu, který se sblíží s V. Žilkovou. Snímek mě rozhodně nepřesvědčil o své výjimečnosti, některé scény, například onen výše uvedený pozdní domácí večírek nebo podivný závěr, byly při nejmenším rozpačité. Ačkoli rád sleduji Lasicovo klidné herectví, místy s ironickými poznámkami, které předváděl v 80. letech, nemohu tento snímek hodnotit jinak než průměrně. (21.01.2021)

Taková trochu pásová reálně socialistická pozitivně konstruktivní satira, která stojí na Lasicově a Císlerově výkonu. Výbornou je pak i malá, ale poctivá a až mrazivě nepříjemná etuda v podobě   mocného démona a stavaře Faltýnka, který má styky..  Nebavila mě tu ale Žilková a její naivní herectví, nebavila mě tu socialistická mládež křepčící na diskotékách a nebavil mě charakter (nikoliv herecký výkon)  docenta Šťastného, do nějž bych se ve svým věku i postavení vlastně mohl projektovat. A to nešlo. "Je to ještě dítě"... no. Silnější dvojka. (06.02.2024)

komedia a mozno aj dobra by to bola iba v tom pripade,keby to co sa v nej kritizuje a paroduje bola minulost.Lenze sucasnost zo svojimi formami protekcionizmu je este omnoho horsia ako ta z cias zomierajuceho socializmu.Preto mi nepride zabavne divat sa na satiru z minuleho rezimu,ked realna sucasnost je stokrat horsia. (23.12.2020)