Blázni ako za mlada

Nesmírně vtipný hudební film o návratu jedné hardrockové sedmdesátkové kapely po 20 letech. Všelijakými životními neúspěchy, fobiemi a vůbec psychickými problémy i alkoholismem stíhaní padesátníci se snaží seč mohou zapadnout do měnící se hudební scény. O geniálním Billy Nighym jako frontmanovi kapely ani nebudu psát - to se musí vidět! Ani trochu přepálený happyend s cajdákem mě neodradil od nejvyššího hodnocení. Jistě se k tomuto filmu rád vrátím. (14.02.2013)

Musím trochu korigovat svoji utkvělou představu, že současné (současné je poslední čtvrtstoletí) veselohry či komedie, mi příliš nesednou. Tady jsem se bavil od začátku do konce, a to nejen jedním způsobem, ale skutečně mnoha, každý rocker bez výjimky přinesl svůj díl humoru, ovšemže ryze anglického. Pozn. 1: "Still Crazy (after all these years)" - "Pořád naplno" či "Zase v tom lítáme", je v pořádku. Název skupiny "Strange Fruit" je ale pojem, který je už významově obsazen. Billy Holliday (Autoři: Lewis Allan / Maurice Pearl / Dwayne P Wiggins) zpívá o divném ovoci, které dozrává na topolech "Southern trees bear strange fruit / Blood on the leaves and blood at the root / Black bodies swinging in the southern breeze / Strange fruit hanging from the poplar trees". Autoři filmu si to měli uvědomit a od tohoto názvu upustit. Pozn. 2: Tajemná postava Briana může připomínat Syda Barretta, Petera Greena a další muzikanty s podobným osudem (je jich fakt hodně). Pozn. 3: K anglickému humoru: V rámci spolupráce s firmou Highwater z Cheltenhamu (oblast Cotswolds) byl mým partnerem pan Steward (za včer vypil 5 piv a s dobrým pocitem řídil auto). Několik dnů jsem se ho nemohl dovolat, pak mi oznámili, že ráno přišel do práce, předvedl scénu ze snídaně s manželkou, řekl pár vtipů, pak položil hlavu na ruce a zemřel. (19.03.2019)

Dost oldschoolová podívaná, která neztratí svou krásu ani po 13 letech po premiéře. Díval jsem se hlavně kvůli Billovi Nighymu, který mne zase moc potěšil, a dovolím si říct že předvedl excelentní výkon, přirovnal bych ho k výkonu z Pirátů na vlnách. Z filmu úplně dýchá atmosféra 70. let, ale dovolím se tvrdit, že v dnešních moderních dnech působí dosti omšele. (06.04.2011)

Nebylo-li by té příjemné atmosféry a přítomnosti Billa N., bez kterého by celé to post-rockové snažení byl guláš na entou, šla bych s hodnocením možná i do větších hlubin. Takhle (alespoň) průměrem, což je vcelku i škoda, když vezmu v úvahu, že námět zněl zajímavě, ale především zaváněl možností dobré anglické (!) komedie. Některé scény opravdu vtipné jsou, ale je jich jak šafránu a nestačí je slepovat dohromady, aby to působilo celistvě. (11.02.2012)

Vtipně napsaný příběh a příjemně strávených 90 minut ve společnosti stárnoucích rockových bardů, jejichž snaha o návrat na výsluní a popření přísloví "Nikdy nevstoupíš dvakrát do stejné řeky" je tak sympatická, že jim nelze nefandit. A ačkoliv jejich jednoduchý rock někdy z doby kamenný není můj šálek čaje, v zábavném teatrálním podání geniálního Billyho Nighy se místama stával skoro chuťovkovým pamlskem. A zbytek hereckého ansámblu za ním určitě nezaostával. It´s Only Rock´n´Roll, tak to "dědci" hrňte, vždyť podívejte na Lemmyho :o) (22.05.2006)