Lilya 4 - ever

Jeden z filmov, ktorého názov sa mi nepodarilo nájsť na čsfd ani po vyskúšaní rôznych tvarov až ho nakoniec ohodnotil jeden z obľúbených užívateľov a tak si na tento pochmúrny film, ktorý na mňa pred hádam dvadsiatimi rokmi svojou atmosférou veľmi zapôsobil. Aý tak, že si ho pre istotu nepozriem znova, pretože teraz by som mu už zrejme plný počet nedával, no táto sociálna dráma mi v pam§ti rezonuje aj po tak dlhom čase, takže si tých takmer 80% ktoré tu má zaslúži. (08.10.2023)

Hodnotila bych mezi 4 a 5 hvězdičkami. Severská nadílka, která je čistá, pravdivá, neumělá. Bez komerce, kýče či patosu. Drsný a pravdivý snímek o životě, jeho nástrahách, a o tom, jak se s tím dokáže vypořádat dívka, která je ještě dítětem, ale zároveň v ní možná uvidíte silnou ženu, která bude mít odvahu s tím vším bojovat. Lilya 4ever je něco jako očistná kůra proti neustálému a stereotypnímu filmovému náporu převážně americké produkce. Již úvod filmu, doprovázen písní od německých ďasů Rammstein Vás přichystá na to, a dává tušit, že Liljin příběh rozhodně nebude žádná pohádka. (08.02.2008)

Syrové drama z postkomunistického sektoru. Silný příběh, který vás svou krutostí dostane a zničí vám idee a sny. Nebo vás možná potěší tím, že máte to štěstí a nežijete tam. Myslím si, že Moodysson je dostatečně zručný režisér a opět se dokázal vyhnout citovému ždímání, přinesl nám prostě drsný film z drsného světa 16-ti leté dívky. A především už od Fuckin Amal si umí skvěle vybírat hlavní představitelky... (07.09.2006)

Je zriedkavým javom, keď film hodnotím vyššie, ako väčšina. U tohto to urobím bez najmenšieho zaváhania. Niekto z komentujúcich spochybnil stvárnenie ruskej reality. Tá je podľa mojich osobných skúseností zobrazená, vrátane jazyka, tak presne, že ani domáci by ju lepšie nenakrútili. To je obrovský rozdiel oproti americkým filmom, kde pomaly aj černosi budú hrať "autentických" Rusov. Herecké výkony sú perfektné, niečo sa tiež nepodarilo, i keď z krídiel by som až takú tragédiu nerobil. Celok bol však veľkým zážitkom. Chcem vyzdvihnúť bezmocnosť hlavných postáv a bezvýchodnosť ich postavenia, ako aj paradox, že pre Lilyu ostal rozdiel medzi Ruskom a Švédskom skrytý. Pri opakovanom zhliadnutí dopĺňam hviezdičky na plný počet. Bez pochybností. (19.09.2009)

Lucas Moodysson se režijně snaží o vyprávění naturalistického příběhu, který by dokázal diváka patřičně šokovat, ovšem to se mu nedaří zejména z několika důvodů. Tím prvním je zcela jasně scénář, který si napsal sám. Zatím co ve snímku samotném tlačí na pilu - ne však nijak výjimečně -, ve scénáři se spíše drží pozadu, čímž vzniká nepěkná inverze. Příběh začíná vcelku slušně, nechává diváka naskakovat do rozjetého vlaku a snaží se zapůsobit vykreslením života v chudých částech Ruska. To se mu daří jen do chvíle, než Moodysson ve svém scénáři začne vršit jeden nekonstruktivní prvek za druhým (obvinění kamarádky z prostituce a následné jednání zbytku obyvatel) a díky některým nevěrehodným částem též značně podlamovat uvěřitelnost příběhu. Chvíli se až nepříjemně dlouho zaměřuje na detaily, zatímco za okamžik vypráví některé části zkratkovitě. Lilja je až příliš pasivní hrdinka a nechává se vláčet životem do všech jeho temných zákoutí, aniž by projevila byť malou snahu logicky zauvažovat a něco s tím udělat. Po přemostění do druhé části děje, odehrávající se ve Švédsku přichází na řadu to, na co jsme dlouho čekali. Lilja se dostane tam, kde by nikdo skončit určitě nechtěl. Mimořádně drsná část je však oprostěna od veškerých emocí a působí tak nějak všelijak... Z Moodyssonovi režie je až příliš cítit snaha o uměleckou působivost, která celku vůbec nesvědčí. Z příběhového hlediska je tento snímek velmi dobrý, mladá Lilja zůstane sama v Rusku, matka se jí - nejspíše vlivem současného přítele - vzdá a ona je tak nucena starat se o sebe sama. Jedinou společností jí je mladík, vyhozen z bytu, který čichá lepidlo a marně se snaží někam zapadnout. Z témné situace ji vytáhne movitý přítel, který se zád být splněním snu. Lilja podlehne svým touhám a představuje si svého nového přítele jako anděla, který ji pomůže stanout na vrcholu. Je jím odeslána do Švédska - příčemž stejně jako jí matka i ona opouští toho jediného koho má -, kde by si měla vytrháváním zeleniny vydělat mnohem více než lékař v Rusku za rok. Jenže ouha, ve Švédsku na ni sice čeká nový zaměstnavatel, jenže se ukáže, že místo bohatého zelináře se jedná spíše o pasáka, který to s ní rozhodně nemyslí dobře. Nakonec ještě tvůrci přidali symbolické poselství z andělíčky, které bohužel působí spíše směšně, než aby dokázalo dojmout. Můžeme jen doufat, že se panu Moodyssonovi ještě někdy podaří natočit natolik dobrý film, jakým byl i u nás uvedený Fucking Amal. (16.02.2008)