The Zero Theorem

Vizuálně vypiplané čistokrevně gilliamovské satirické šílenství si možná hraje na něco víc než je v jeho silách, ale zároveň je plné hlubokých obyčejných lidských citů a okořeněné nádhernou love-story. Opět skvělý Waltz, krásná Mélanie Thierry. Objektivně sice za hodně silné 4*, ale těch momentálních 65% je trestuhodně málo, takže dávám bůra. (29.07.2014)

Gilliamův vlastní vesmír je plný fantazie a hravosti, ale dokáže také sledovat otázky bytí. Budoucnost, možná ne až tak vzdálená, je plná všudypřítomného Managementu. Gilliam na ni nahlíží značně satiricky, nespokojuje s pouhou dystopií. Celkem hlasitě, ale pravděpodobně marně, křičí, že budoucnost se tvoří dnes. (01.10.2022)

Vedlejší a asi taky trošku slepá ulička Gillamovy geniální fantasmagorie. Film, ze kterého vás musí rozbolet hlava, což mě nepřekvapuje, ale když už ta hlava bolí, tak bych se ráda dobrala někam dál než na konec slepé uličky. Terry si chtěl pohrát a to se mu náramně povedlo. Proč ale malovat štětkou na zeď něco, čemu stačí trochu skromnější rámeček? (14.09.2014)

Sci-fi postrádající jakoukoli vědeckofantastickou premisu... a koule. Zero Theorem působí tak trochu jako low-budgetový, impotentní Brazil. Gilliam nabízí bezzubou kritiku současné facebookovské společnosti, jeho postavy se bouří proti symbolům orwellovské dystopie, která ve fikčním světě filmu ovšem nemá žádné pevné kontury. Filozování o (ne)smyslu života je také na úrovni gymnázia, ale díky Gilliamově vizualitě (všepohlcující vortex) a Waltzově existenciální tváři, na mě ve výsledku emočně zapůsobilo; kupodivu stejně tak jsem si s postavami prožil i stokrát ohraný milostný příběh o štětce co díky pravé lásce hodí svoje povolání na hřebík. List pozitiv je bohužel již vyčerpán a z negativ jsme ještě nezmínili špatnou dramaturgii a motivace postav (zásadní momenty nejsou vůbec akcentovány, postavy pak jednají naprosto nesrozumitelně), hnusný střih či režijní vedení herců k protivnému pitvoření. Dlouho jsem si taky musel zvykat na křečovitou a nevyhraněnou vizuální stylizaci - a to mám přitom Gilliama a jeho styl velice rád! (Působí to totiž jak kdyby se křiklavostí a opulentností scény snažil zamaskovat ve skutečnosti nízký rozpočet.) Navzdory tomu Gilliamovi nelze popřít, že jeho režijní styl je stále energický a sebevědomý. Ale možná by neškodilo o ždibec více soudnosti. (21.07.2014)

Záverečná "časť" z Terryho dysto scifi absúrdnej "trilógie" bola celkom podarená, chýbalo mi tam však pár vecí. Každopádne typický Gilliam, hoci nie v plnej sile. 80% Po Kafkovskom Brazil a paranoidno časovo slučkovom Twelve monkeys, prináša Terry Gilliam záverečné ohliadnutie sa za svetlou budúcnosťou v nemenej absúrdno paranoidnom príbehu o hľadaní duše a zmysle bytia, uprostred korporátnej spoločnosti. Rozkošná paródia na našu prítomnosť. Odkazy na Matrix potešili. 0 musí byť 100%. Jedine blázni sú normálny a jedine láska dáva veci dokopy. Chris Waltz znovu výborný. (25.01.2015)