Cesta ven

Cesta ven nabízí poměrně realistický pohled na cikánskou komunitu a chování bílých k nim. O cikánech, nebo bílých se neříká, že je ti lepší a že ti ostatní jsou svině. Všude je nějaký badass. Ať už ze strany cikánů, kteří hážou cihly na autobus, nebo bílých, kteří odmítají vydesinfikovat ubytovnu pro cikány a ohání se tím: ,,Že je tady nidko nedrží". Ovšem najdou se i takové první vlaštovky, kteří jsou trošku rozumní. Narážím na Žanetu, která byla účelně napsána jako ta hrdlička. Vcelku dobře ji hraje neherečka Dudová. Na to, že tuhle práci nikdy nedělala, tak se toho chopila dobře. A tím narážím na větším problémem a to zvolení neherců. Někdy to není úplně špatné, hlavně když chcete dobře udělat atmosféru filmu. To se mu podařilo dobře. Ovšem neherce bych volil do nějaké tragikomedie. Podobně jako to dělal Forman jeho prvních českých filmech (Hoří má pananeko, Lásky jedné plavovlásky). Sice se tam našel někdy i herec z povolání, ale převažovali neherci. No tak se z filmu stává černá komedie se smutnými prvky. Což ASI TAK BÝT NEMĚLO. Mělo to být sociální drama. Nechci to dávat za vinu nehercům, kteří opravdu nikdy nestáli před kamerou a chovali se jako postavy, které hráli. Ti prostě nedokáží zahrát něco vážného. Na druhou stranu, kdo by z cikánských herců zahrál něco vážného? A máme vůbec cikánské herce? Možná Radoslav Banga, ale to by taky nebylo ono. No je to těžké. Tohle si měl režisér pořádně rozmyslet, jestli opravdu chce točit takové drama, Kdyby ovšem zamýšlel udělat černou komedii (to co natočil), tak bych mu dal i čtvrtou hvězdičku. Takhle je to 60% (28.02.2015)

Dost jsem na údajně nejlepší český film za rok 2014 byl zvědavý. Ono totiž točit ze světa multikulturních kočovníků není úplně prdel. Odráží se to nejenom ve způsobu života, který mnohý z nás nedokáže pochopit, ale i chudobou, ve které žijí, a ze které se opravdu těžce hledá cesta ven. Nicméně se mně hrozně líbilo, že režisér Petr Václav zvolil pro hodně těžké téma naprosto neznámé tváře a neherce. Před kamerou totiž předváděli naprosto neuvěřitelné výkony, čímž si mě získali. Horší to už bylo ale s tou lidskou stránkou, kterou jsem celkově v tom prostředí absolutně postrádal. Na lidskost není čas, nezbývá tedy nic jiného, než bojovat za přežití. Nejhorší pak na tom je, když Vás dolů sráží nejen lidi okolo, kterých ne a né se zbavit, ale i vlastní rodina. Název Cesta ven k tomuto filmu je pak absolutně vševypovídající. Viděno na základě Challenge Tour 2015 (07.04.2015)

Pokud by člověk chtěl být hodně jízlivý, nabude dojmu, že canneští pořadatelé byli líní dělat celou romskou retrospektivu, tak hledali něco jako důstojný multivitaminový džus, který pojal tak nějak od všeho z problematiky něco. A díky režisérovi Petru Václavovi ho skutečně našli. Připomíná encyklopedii, kde je doslova ode všeho, co vás k tématu napadne, špetka. Jde o film plný zkratek a těžko říct, jestli už to samo o sobě u tak komplikovaného tématu není poměrně likvidační. Navíc bohužel leckdy i dost polopatických zkratek, třeba když jde hrdinka prodat řetízek po matce a v následující scéně musí dcera pronést „mami, prodat ten šperk po babičce muselo bejt pro tebe fakt jako že těžký,“ aby opravdu každému divákovi došlo, v jaké svízelné situaci jsme se ocitli. (29.05.2014)

Atmosféra byla hutná, napjatá, plná emocí a až nepříjemně autentická.Nebylo mi z toho dobře po těle. Vyprávění Žanetina životního příběhu bylo syrové a přesvědčivé.Měla jsem pocit, že nehraje, ale žije a tak to bylo se všemi postavami. Ze začarovaného kolotoče zmaru se blbě vystupuje a to nemusí jít nutně jen o Romy. Přesto jde jen o jednu z mnoha výpovědí. (16.02.2015)

Nepatrím ani medzi jedno, ale rozlišujem medzi rasistom a plešatým primitívom. Nedokážem zovšeobecňovať niečo tak obsiahle ako sú rasy, tak by som klamal, povedať, že to chápem. Ale je v tom rozdiel. Minimálne v prípade rómov, rasista súdi celok podľa neprispôsobivej väčšiny. Extrémista nepripúšťa výnimky. A o výnimke je tento film. Netendenčný, nezaujatý, sledujúci jednu slušnú rómku, medzi množstvom zlodejov, feťákov, nýmandov a skrátka "cigošov", ktorí sa nechajú dobrovoľne (citujem) "mrdat do huby", radšej, ako by sa pokúsili niečo zmeniť. A o to to má tá jedna ťažšie.. A preto ten film nejde kritizovať ako agitáciu, ani ako obhajobu, pretože proste len konštatuje. Takže ak nemáte z etník fóbiu, alebo nie ste postihnutí účesom bez vlasov, tento film by ste mali vedieť oceniť. Aj s predsudkami .. (10.08.2014)