Réžia:
Jean-Paul RappeneauScenár:
Jean-Paul RappeneauKamera:
Claude RenoirHudba:
Michel LegrandHrajú:
Jean-Paul Belmondo, Marlène Jobert, Laura Antonelli, Michel Auclair, Julien Guiomar, Mario David, Charles Denner, Georges Beller, Paul Crauchet (viac)Obsahy(1)
Nicolas Philibert bol najdúch, ktorý vyrástol v rodine obchodníka s vínom a keď dospel, oženil sa s jeho dcérou Charlottou. Ctižiadostivá dievčina sa však zahľadela do bohatého baróna. Žiarlivý Nicolas ho zabil a zachránil sa útekom do Ameriky. Keď sa tam chcel oženiť s dcérou najväčšieho boháča v kraji, vyšlo najavo, že už vo Francúzsku, kde práve zúrila Veľká francúzska revolúcia, už jednu ženu má. A tak sa Nicholas vypraví domov, aby sa rozviedol... (STV)
(viac)Videá (3)
Recenzie (140)
Belmondo hraje, co se od něj očekává, Jobert se své role zhostila také neméně dobře. Film to celkově není špatný, nápad slušný, některé sekvence mi ale přijdou zbytečně roztahané na úkor jiných. Přitom celková stopáž se nijak nevymyká a na podobnou, v té době jistě větší (ko)produkci, jde spíše o kratší film. Jako celek film působí poněkud nevyrovnaným dojmem, což se odráží i v mém hodnocení. Bez Belmonda bych hodnotil ještě hůře. ()
Čas už trochu obrousil vtipnost tohoto klenotu, ale pořád je to belmondovka plná napětí, přeplněná všemožnými dějovými zvraty a peripetiemi hlavních hrdinů atp. Tricatel Guiomar je borec jako vždycky, Marlenka je krásná a drzá jako vždycky a francouzská revoluce je nelítostná a krutá... jako vždycky... ()
Je to sice jen román pro služky, ale jak říkal Karel Čapek, „jediné, co člověka bude zajímat až do skonání světa, je boj. A láska. Vše ostatní je pomíjivé. Psychologie, pacifismus, sexuální otázka, sociální problém a všechny ostatní věci pominou, ale láska a boj nepomine,“ a „my s napětím sledujeme boj stran nebo boj zásad.“ A to tím spíš, když vyprávění prostupují důvtipně aktualizované a karikované (jakož i přesvědčivě zahrané) historické stereotypy, jejichž hyperbolické vyjádření svědčí o sebeironii a nadhledu režiséra. ()
Mám rád jiné Belmondovy filmy a přiznávám, že tento film mi zase tak znám nebyl. Například o dva roky později natočil Muž z Acapulca a v sedmdesátém sedmém legendární Zvíře. Manželé z roku II mě osobně přijde jako třeba Fanfán Tulipán s chutí se rozvádět a působící rozruch všude kam přijde ztvárněný Belmondem. Podle mě je to trochu slabší komedie mezi mnohými, které zvláště později natočil. Ale Marlène Jobert je okouzlující. ()
Nemám najmenší problém dať tejto údajne dobrodružno-romantickej komédii iba dve hviezdičky. Možno v sedemdesiatych rokoch sa niekto na tom pobavil, odreagoval a potešil z Belmondovských kúskov, ale v súčasnosti je to už iba predčasne zostarnutá, viac trápna ako komediálna ukážka francúzskeho filmu z posledného kvartálu 20. storočia. ()
Galéria (52)
Zaujímavosti (14)
- Natáčení probíhalo od března do prosince 1968. Kvůli finančním úsporám a především levnějšímu početnému komparzu byla většina exteriérů pořízena v Rumunsku. (argenson)
- Ačkoli není ve filmu jmenován, představitel lidu v podání Juliena Guiomara evokuje historickou postavu politika Jean-Baptiste Carriera, který skončil jako mnoho dalších strůjců revoluce na gilotině. (sator)
- Ve francouzských kinech dosáhl film návštěvnosti bezmála tří miliónů diváků a z domácí produkce byl pátým nejúspěšnějším snímkem v roce 1971. Velký úspěch měl například také ve Španělsku a v Itálii. (argenson)
Reklama