Réžia:
Richard LinklaterKamera:
Christos VoudourisHudba:
Graham ReynoldsHrajú:
Julie Delpy, Ethan Hawke, Athina Rachel Tsangari, Panos Koronis, Ariane Labed, Walter Lassally, John Sloss, Seamus Davey-Fitzpatrick, Xenia Kalogeropoulou (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Jesse a Celine jsou manželé a vychovávají dvě dcery. Oba jsou starší, moudřejší, ale také ztracenější. Společně tráví letní dovolenou v prosluněném Řecku. Jesse tu hledá inspiraci pro další psaní, ale Celine již unavuje být mu stále svůdnou francouzskou múzou. Jako dárek dostanou od přátel pobyt na jednu noc bez dětí v luxusním hotelu na pláži. Jak může pár, který žije v dlouholetém vztahu, takový čas strávit? Romantické chvíle narušuje neodbytná realita: rozhovory na téma stereotypní rodinný život, výchova dětí, práce, nena-plněné sny a přání, zklamání, pomalé vyprchávání lásky. Jejich vztah bude prověřen v mnoha nečekaných směrech dříve, než hodiny odbijí půlnoc ... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (461)
Takhle kompaktní a výtečně fungující trilogii aby divák pohledal. Třetí dějství již pro mě sice trochu ztrácí ono kouzlo a první půlhodina s ostatními páry mi malinko skřípala. Pak se aleopět rozjede kolotoč výtečných dialogů ze života a ještě uvěřitelnějších emocí. Při dalším shlédnutí (a mírném přiblížení se onomu věku) se na tu pátou hvězdu možná dostanu. ()
Jsem rád, že jsem těch devět let přežil a dočkal se Before Midnight. Linklater mě totálně rozbil a zabil ve mně tu pomalu se rodící cynickou obludu. Zasadit svůj další opus magnum do vyprahlého a prakticky ničím zajímavého Řecka byl geniální tah, díky němuž vynikla síla samotných dialogů. Řekl bych, že Before Midnight by stálo i za těch 118$, jak mylně stálo na lístku. Další cenná lekce o tom, že síla netkví v obrazech, ale v dialozích. ()
Pohádkový realismus, kdy on představuje tu, až fantasktní, romantiku a ona racionální život, plný strachu a nejistoty. Všechny tři Linklaterovy snímky jsou hluboké jako lidstvo samo, v tomhle případě naši tři scénáristé (režisér, hlavní herci), krutě pravdivě a až mrazivě odráží život. Dialogy jsou upřímné, promyšlené a v závěrečné třetině tak vygradované, že máte strach. Máte strach protože víte jak to může dopadnout. A potom všem, co jste prožili to nechcete. Po tolika letech co ty lidi znáte, máte chuť vstoupit do příběhu, přicestovat strojem času z budoucnosti a říct jim, ať toho nechají. Ať se ohlédnou zpět a přemýšlí. Život není perfektní, ale na nás je vzít si z něj to nejlepší. ()
I nyní skvěle natočené, nemůžu se však ubránit pocitu, že se jedná potřetí o to samé, akorát v nudnějším podání. Přestože jsem už po předchozích dílech věděl do čeho jdu, tak jsem nyní byl bohužel svědkem sice obdivuhodně dlouhých nesestříhaných 20ti minutových záběrů, ovšem jejich výplň mě už napotřetí oslovit nedokázala...55% ()
Opět neskutečně vyzrálé dílo. Fantasticky oscilující mezi melancholíí, romantikou, dramatem, nadsázkou. Herecky bez chyby a několik x minutových dlouhých záběrů, koncentrující veškerou "filmovou" energii na dva hlavní představitele je tah brilantní. Generační obměna v rámci tématiky, kvalita je však naprosto neměnná. Tohle je život. ()
Chemie mezi ústřední dvojicí se nevytratila ani po dalších devíti letech, kdy se znovu můžeme díky Richardu Linklaterovi a oběma výtečným hercům (Ethan Hawke a Julie Delpy) podívat za oponu. Vyzrálé dílo, které představuje uvěřitelnější romantiku než drtivá většina žánrových příspěvků posledních let. Američan Jesse a Francouzka Celine přicházejí potřetí a tentokrát už v plné nahotě ukazují, jaké je to poté, co zjistíme, že osudová láska může být jen krutým přízrakem. Řeší se láska, nevěra, sex, muži, ženy, partnerská krize – v autě, v hotelovém pokoji, na procházce, při setkání s přáteli. Formát je stejný, dlouhé záběry na postavy v polocelku jakbysmet, pravdy o vztazích pěkně po reálnu, prkotiny, které zapůsobí jako rozbuška a u toho všeho režisér, který v žádném případě nechce lacině překvapovat; jen ukazuje život, jaký opravdu je!! ()
Člověku se až chce napsat, že tohle je ideální zakončení této "before" trilogie, nicméně počkám si na rok 2022, jestli náhodou nebude čtvrtý díl… Before Midnight je film, který opět splnil mé požadavky na pokračování - má smysl, postavy se v něm posunují, nicméně tentokrát to není zas tak příjemné sledovat. Na pohodový až pohádkový konec předchozího dílu totiž nepřímo navazujeme, kdy vidíme, jak se z kdysi zamilovaného páru stal typický manželský pár, který má své problémy. Vše vyvrcholí v hotelu a vy nevíte, komu fandit. A hlavně pro tohle musím tohle pokračování ocenit nejvyšší možnou známkou - ty postavy jsou napsané s takovým citem, že jak Jesse tak Celine mají pádné argumenty, mají své problémy, které my všichni řešíme dnes a denně a proto tahle dlouhá hotelová scéna působí reálně, že až vás místy zamrazí. Dalo by se spekulovat na koncem, ale podle mého tam sedl naprosto perfektně. Jak říkám, 100 % bez mrknutí oka s tím, že čekám na rok 2022… :-) ()
Devět let uteklo jak voda, takže jsou Jesse a Celine zpět (na plátně). Před soumrakem jsme je opouštěli jako zamilovanou dvojici, ovšem stále nesezdanou, což se Před půlnocí změnilo. Pořád jsou plní elánu, myšlenek a snad i lásky, i když všechno to požírají nemilosrdně tikající hodiny (nebo spíš přibývající roky) a každodenní stereotyp. Richard Linklater a spolu s ním Julie Delpy a Ethan Hawke mě pořád dokáží překvapit, rozesmát a nechat přemýšlet. Snad je to tím, že mně plynou léta podobně jako jim .. jen oni žijí jiný život, do kterého nemohu nijak zasahovat, jen ho prožívat s nimi. A baví mě sledovat s jakou grácií se dokáží pohádat a jak nádherně se zase usmiřují, baví mě jejich pošťuchování i trable s neposednejma holkama. ()
V Před úsvitem jsem se našla v jako málokterém filmu, Před soumrakem mi dal facku a Před půlnocí mi ukázal reálný život a bylo to bolestivé a tak opravdové. I do třetice se jedná o naprostou filmovou lahůdku, kterou budu mít brzy zařazenou mezi mé filmové klenoty. Jen těžko se dá věřit, že se to znovu povedlo, Před půlnocí se od svých předchůdců hodně liší, na scénu se dostávají i vedlejší charaktery, ale nezmizelo to podstatné, lehkost a přirozenost všech dialogů. Znovu máte pocit, že kamera jen natáčela jeden obyčejný pár během jednoho dne v Řecku. Třetí díl je pravděpodobně nejdepresivnější, zároveň se však snaží ukázat, jak se vyrovnat a smířit se životem. Závěr je jeden z nejopravdovějších a nejosobnějších filmových závěrů, jaký jsem kdy viděla. Bylo mi velmi úzko, ale zároveň jsem pociťovala úlevu, není to můj nejbližší díl série, protože ještě nejsem tam, abych mohla plně pochopit všechny pocity a nálady tohoto snímku, ale naprosto mě odzbrojil svou upřímností. Děkuji Richardovi, Julie a Ethanovi za celou tuto sérii, jelikož se dost možná jedná o jedno z mých nejzásadnějších filmových setkání. Tak za devět let znovu! P.S. O příštím oscarovi za scénář už snad nemusíme ani diskutovat ()
Syntéza. Veľké vzletné ideály patria mladosti (1995), široký rozhľad a intelektuálna vyspelosť patria neskoršej mladosti (2004), no a zrelému veku patria už len sračky každého druhu (2013 - ). Klimax? A hádka storočia k tomu. ()
Život je hra, hádky upevňují vztah. Plus je tam asi miliarda dalších chytrých věcí, co se člověku uhnízdí v hlavě. Pět hvězd je málo a já našel film, který se vyplatí pustit si s partnerkou pokaždé, kdy eventuelně hrozí sebemenší/větší vztahová krize. Linklater je jedním z nejchytřejších lidí na planetě. ()
Předchozí díly jsem neviděl, takže bych si měl urychleně doplnit znalosti. Nicméně film jako chytrá vztahová konverzačka funguje na jedničku. Nevzpomínám si, že bych někdy viděl partnersky pravdivější snímek. 75% dávám jen s ohledem, že se toho ve filmu zase tolik neděje. Závěrečný stroj času naštěstí zafungoval. ()
U takových snímků se trochu zdráhám napsat to, co mi po jejich zhlédnutí leží v hlavě. Formují se mi tam totiž slova příliš kategorická, patetická. Příliš jasná a oslavná. Dříve nebo později se v reakci na ně ozve člověk, nad jehož názorem nemá cenu mávnout rukou, a vyčte mi, že plácám totální voloviny. Alespoň v některých ohledech si ale oslavnou ódu neodpustím. ___ Netušil jsem, že koukám na třetí díl příběhu, který se mezi dvěma stárnoucími intelektuály odehrává již od roku 1995. Úctyhodné. Snímek si všeho všudy vystačí s pár statickými záběry a přibližně pěti lokacemi. I přes to a přes neustálé (opravdu neustálé) žvanění plyne jako voda. Na dialozích stojí a ty ho drží pevně. Vyhlížel jsem standardní narativní zvraty, srdcervoucí drama a romanticky hysterické veletoče, a ono nic. Gradace se posouvala nenuceně jaksi v pozadí aby následně vykvetla v uvěřitelně nečekané, cynické, vztahem unavené a tiché razanci a domnělé konečnosti. Spousta lidí bude asi trpět intelektuálními náměty rozhovorů, které se snaží tvářit chytřejší, než jsou. Pro mě ale bylo zajímavé sledovat, co se podařilo scénáristům schovat za pochybný obsah debat samotných. Ono nevyřčené vyjednávání vztahů a šachové tahy, které často vystupovaly napovrch. Zdržím se soudu, jako že snímek odhaluje tragickou krásu lidské lásky, která po mladické vášnivosti naráží na realistické mantinely délky vztahu a emoční otupělosti. Snímek k tomu svádí, ale přeci jen nám ukazuje pouze jakýsi ideál. Západní, rovnostářské, vzdělané, (i opravář kol ví, co je to antropolog!) bohaté, tolerantní a moderní smetánky, ze které mnohým může být špatně už jen tím, že ji zobrazuje jako jakýsi skvělý prototyp. I tak jsem ale hltal každé slovo, pateticky se v mnohém nacházel a rád se odevzdal inscenaci. Děj líným tempem posouvaly dialogy, které ale ani na chvilku ale nedaly vzpomenout na divadelní strojenost. Snímek víc než mnohé jiné stojí a padá se zkušenostmi diváka. Uvidíme, kam můj dojem bude směřovat za pár let. ()
První dva díly byly skvělým příkladem toho, že se dá natočit film, jehož obsahem je jeden dlouhý rozhovor dvou mladých lidí. Subjektivní pocity a vzpomínky na vlastní prožitky v kombinaci s výbornou prací Richarda Linklatera (a fungující chemií těch dvou) daly vzniknout dílu, jež na poli romantiky a konverzačních dramat řadím k vrcholu. Jistě, někomu nebude žvanění mladé žabožroutky a amerického minibohéma po chuti, hranice je tu tenká, nicméně v mém případě souznění rozhodně bylo. Třetí díl exceluje tam, kde excelovaly první dva - dokud si postavičky povídají (a je jich tentokrát víc), je to zábava, je to inteligentní a působí to dojmem velice schopné a nenucené improvizace. Pak ovšem dojde ke kolizi, titulní dvojka se přesouvá do hotelu a všechno, co následuje, je o ligu níž. Ano, pořád je to chytré, skvěle zahrané, skvěle napsané a skvěle situované, nicméně - zejména v závěru - začíná z dialogu zavánět práce schopného scenáristy, nikoliv dojem věrohodného rozhovoru dvojice, která se stala tak trochu fenoménem. Jsem zvědav, co přijde za dalších devět let. A taky jsem zvědav, zda po druhém zhlédnutí snížím na čtyři hvězdy, které by tu objektivně měly být... ()
Proč tohle umí jenom Ethan, Julie a Richard? Pecka, síla, neuvěřitelně to není horší než první dva výjimečný díly !!! ()
Pro mě rozhodně nejsilnější, nejnepředvídatelnější a nejvyhrocenější díl trilogie. Křivdy uzrály, jediným řešením je stroj času. „Musím se svléknout, aby fungoval?“ ()
Nu, na první díl to nemá, ale na druhý ano. Po slabší dvojce tu máme solidní trojku, která se odehrává v poutavém prostředí, avšak ještě daleko více je proti prvnímu dílu konverzační, přičemž svým pojetím je poutavější než pařížský druhý díl, od něhož jsem si sliboval víc. Hlavní hrdinové zestárli a je nutno podotknout, že jim to sluší. Zaznívá tu řada zajímavých myšlenek ohledně života, což dodává na poutavosti, ovšem mnohdy jsem si říkal, zda je možné, aby obdobné otázky řešili čtyřicátníci, když pasují spíše na sedmdesátníky. Ale to je drobný detail a subjektivní názor. Nakonec co člověk, to originál, takže proč ne? ()
Ako môže ďalej pokračovať príbeh, ktorý bol v začiatkoch nevinným vzplanutím, časom dozrel a zanechal si to správne mravenčivé napätie? No len tak, ako na to šiel pán režisér aj tentokrát...Linklater sa vybral istým, rozhodným a logickým smerom. Postavy sa posunuli do inej etapy života, zodpovednejšej, náročnejšej, zrelšej...zrazu to nie je len o nich dvoch, východoch a západoch slnka a okúzlujúcich rozhovoroch. Postavy sú naďalej výborne vykreslené, aj keď k herectvu Julie Deply mám stále malé výhrady a antisympatie, no ako celok film geniálne zapadol do čarovnej vzťahovej trilógie. A týmto filmom je Linklater pre mňa majster záverečných scén :) ()
Důstojné pokračování a asi i zakončení série dvou milenců, kteří se střetli na cestách.. ()
Tretie pokračovanie Before Midnight ma bavilo najmenej. Režisér Richard Linklater ide s dobou a manželské problémy štyridsiatnikov ma skrátka nedokážu zaujať, tak ako ich prvé zoznámenie, keď mali ešte dvadsať. Každopádne po prvých dvoch dieloch som si hlavne postavy, tak trochu obľúbil a aj keď prvá trištvrte hodina je trochu nudná a len občas padne niečo hodnotné či vtipné, nakoniec sa to rozbehne do svojich klasických prechádzok, ktoré ma zaujali s celého filmu najviac. Nie je to zlé, ale nie je to pre mladých. 70% - 3* ()
Reklama