Pan Klein

Na tenhle film jsem se už dlouho těšil a čekal jsem pětihvězdičkovou záležitost. Ach ty očekávání, jsem poměrně zklamaný. Zcela průměrný film, který neurazí ale ani nenadchadne. Člověk u něho musí dost myslet aby pobral všechny souvislosti. Ten film ale není moc chytrý, je prostě zmatený. Samozřejně mě nechával v napětí, ale i ten konec mě zklamal. Jakožto milovník fr. dramat jsem zvyklý na jejich poměrně otevřené konce. Vlastně je mám i hodně rád, když se z nich dá rozuzlení a pointa zřetelně poznat. Ale tady byl konec dost divný a vlastně u mě ten film ještě zkazil. Jsem z toho poměrně nešťastný, tak kvalitní, poutavý a originální námět (člověk si pořád říká jak to jenom může dopadnout) a výjde z něho tak průměrný film. Teď to vypadá jako že jenom kritizuju a přitom dávám trojku. Ale ten film není špatný. Námět mě dost zaujal, zajímalo mě jak to dopadne a Delon v něm taky opět ukázal kus svého hereckého úmění. Jen mě prostě topil ve zmatku, který nakonci není vyjasněn. A to je můj základní problém s Panem Kleinem. Je mi to moc líto.:-( 60 % Ale plánuji se na to po čase podívat ještě jednou a víc se přitom soustředit. (25.11.2016)

Citlivá a tak trochu i náladová štúdia ľudskej ľahostajnosti, nesprávnej identity a dvojníctva, teda všetko tém, na ktoré som istým spôsobom zaťažený, a preto mi nedá nepovedať, že spomínané motívy sa okrem tradičnej tvorby Alfreda Hitchcocka či Davida Lyncha, objavujú už v Bibliii, a svoju renesanciu zažívajú v romantizme 19. storočia, napr. E. A. Poe v poviedke . W i l l i a m . W i l s o n . zachytáva rozpoltenie osobnosti medzi vedomie a svedomie, na čo mu slúži práve symbol dvojníka. Aký je však Loseyov Pán Klein? Typ priemerného, neutrálneho zlatokopa, ryžujúceho v mútnych vodách vichystického Francúzska, ktorého život sa rozpadne ako domček z kariet v okamihu, keď zistí, že má dvojníka. Žida. Nikdy ho síce nestretol, ale túžba pozrieť sa mu do očí sa stáva jeho posadnutosťou... (17.10.2010)

Zatím žádný film ve mně nevyvolal takový pocit smutku, beznaděje a naprostého zmatení. V určitém směru je totiž až příliš reálný – otázky a nejasnosti vzniklé během příběhu se totiž na konci nevysvětlí, a stejně jako tomu bývá v životě, člověk se může jen dohadovat, co se vlastně stalo. Tempo je pomalé, barvy studené, lidé pobledlí a oči pana Kleina čím dál víc přestávají vnímat realitu. Skvělý film, ponurý a působivý. Nevhodný před spaním. (21.03.2011)

. . . P.S. Mimo mísu... S dvojím ořezem obrazu a dojebaným (ne)zvukem s českým dabingem nesledovatelné... Zase se jen ptám, proč to ti kulturně impotentní pazdráti z debilní šašské veřejnosrádní pořád dělají? Že by zase nějaká ta >židovina< ... (?!?) . . . Tak snad někdy ten film(!) dám na dvd, želbohu jak koukám, zdá se je vyprodáno... - - - - - (S utrpením nahlédnuto 16.3.2012 na >ajneklajne sprostoru< , /ne/hodnocení 138., otrávený nekometář zde jako osmnáctý - 16.3.2012) (16.03.2012)

Chtěl zůstat v bezpečí - jenomže bezpečí přestalo existovat. Chtěl poznat pravdu - ale o kom ? O NĚM - nebo o sobě ? V každém případě na to nebyla vhodná doba. Atmosféra snímku je velice neodbytná, vyvolává lehké mrazení v zádech a mírnou nevolnost v oblasti žaludku. Protože tušíte, co může přijít - protože proti výkonné moci režimu jednotlivec nic nezmůže. Ocitá se v roli ovce - a není mu nic platné, že je hrabivou a tím pádem i dostatečně bohatou ovcí na úrovni. Hladoví vlci jsou všude kolem - spolu s privilegovanými ovcemi, které mají tu výsadu, že jim smějí sloužit. (18.03.2012)