Kto nastaví kožu

"Halo, co je?...Ale nic normálka...A co on?...Taky normálka, je po něm!" Zdánlivě nevinný úkol, který dostane ex-inspektor Choucas, pracující nyní jako soukromý detektiv, se ukáže jako nejnebezpečnější akce jeho života. Při hledání zmizelé slepé dívky se stále více zaplétá do labyrintu hrozivých událostí.... Alain Delon touto detektivkou debutoval jako režisér a podílel se též na scénáři, který je ale zbytečně překombinovaný. Nechybí solidní akce, napětí a nadhled, kdy si střílí jak ze sebe, tak i ze svého tehdejšího konkurenta Belmonda. Je vidět, že od mistrů řemesla leccos odkoukal. Vedle sebe obsadil i pozdější "Brutální Nikitu" Anne Parillaud, které to náramně sluší a která velmi slušně hláškuje. Ta hudba je zajímavá a písničku uprostřed si střihnul sám pan Delon. V původním dabingu čst nezvykle dabuje Delona dokonale pasující Jiří Štěpnička. "No ne v takovýchhle případech se Belmondo omezí na mužný úšklebek...Nech teď laskavě Belmonda plavat a radši mi uvař pořádný kafe!" (24.03.2024)

Jako kluk si pamatuji, že jsme film měli určitou chvilku nahraný na kazetě. Samozřejmě tehdy z toho člověk neměl rozum. Je každopádně velmi osvěžující vidět, že Delonovo charisma je velmi podobné toho Belmondovému. Dokonce si Delonova postava do Bebela i jednou rýpne. Hodně překombinované, ale atmosfericky zcela v pořádku. Delon střílí a mlátí padouchy a do postele ho neustále zve jeho krásná sekretářka. Ano, tady byl svět ještě v pořádku. 60% (20.08.2024)

Alain Delon si zde jako režisér, scénárista a producent v jednom   vyzkoušel roli tvrdého lehkomyslného  poldy.  Tedy typ postavy, který v tehdejší  francouzské kinematografii proslul spíše v mém oblíbeném podání Jeana Paula Belmonda.  Belmondův šarm dokázal v některých případěch udělat i ze slabšího scénáře (Samotář) příjemnou podívanou.  Delon byl sice skvělý charaktení herec, a oceňuji, že po važných 60, 70. letech zkusil s osmdesátkami  zabrousit i do komediálnější polohy, ale podle mě je tady vidět, že mu (s vyjímkou skvělé sebeparodie v Poloviční šanci a Asterixovi) nikdy moc nešla.  Takového lehkomyslného poldu v rozumnějším podání si zahrál již předtím v Povídce o policajtovi, kde to fungovalo skvěle, ale zde to na mě působilo přece jen trochu nuceně. Hlášky podával celkem dobře, ale jak se měl pustit do rozsáhlejších pokůsů o humorné dialogy, moc jsem mu to nevěřil. Možná kdyby ta stylizace nebyla tak trochu okatě Belmondovská, ale příbližila se té umírněnější z Povídky, hned by to bylo lepší. Nebo kdyby nebyl alespoň příběh tak zamotaný, aniž by vyloženě sklouzl k přiznané komediální parodii, ke které to jinak nemělo daleko. Ale například korzovat s koženou s bundou a teniskami osmdesátkovému Delonovi ještě šlo, byl to hold člověk stylový. Moc se mi líbila taky ta jeho sexy sekretářka, které se taky povedlo pár hlášek  a (naprosto vážně!!!)  mi sedl i ten ulítlý hlavní hudební motiv, který mě vždycky po zaznění dostal aadekvátní nálady na sledování tohoto už trochu svérázného kousku.  Blíží se Silvestr, ale ani na ten by se to moc nehodilo. Ale tak...mám odškrnuto a zítra Stardance.:D A jedem: . ♪Boo-boo-boo-boo-boo-boo-boo-boo-boo♪ (04.12.2021)

Určitě jedna z nejzábavnějších Delonových kriminálek, která pro mě vychází z duelu dvou jeho režisérských počinů jako vítěz. Spousy diváků, odsuzujících tento film, nejspíš neodhalili tu obrovskou nadsázku s jakou byl natočen. Co se týče příběhu, jak už jsem tolikrát napsal, nim moc se v kriminálce nového vymyslet nedá. Ovšem každá scéna je korunována zajímavými dialogy a hláška střídá hlášku. Alain Delon je tentokrát nad věcí co se týče úplně všeho. Role inspektora Choucase (nebo chcete-li Lucase) je spíše Belmondovská a ani ten nezústane bez povšimnutí (scéna s dezimfekcí průstřelu). V každém případě je skvělý a sympatičtější ještě v tom, jak dokáže udělat srandu sám ze sebe. Ale abych pravdu řekl, nejvíc mě zaujala Anne Parillaudová. Nejen že jí to neskutečně sekne, navíc má skvělé hlášky. "Kdo nastaví kůži" není čistou krimi ani čistou komedií. Dalo by se říci, takový "Černý tulipán" po 27 letech, zasazený do současnosti. 85%. (07.09.2008)

"Já nad tím zaslzím až za chvíli." Války policajtů nemám moc rád, přestože stále probíhají. U nás jsou takový decentnější, ale ve Francii do toho jdou naplno. A kdo se bojí otevřenýho konfliktu, tak si najde blbečka, kterej za něj nastaví kůži. Jak prosté. Takže tu máme oblafnutý očko Lucase, rošťáckou sekretářku Charlottu a tajemnýho parťáka v příběhu zamotaným tak, že na konci nevím, kterej policajt je zkorumpovanej, kdo je nacistickej zločinec a kdo je čí táta. Jenže mě to nevadí. Já jsem se bavil a jestli to budu chtít někdy rozmotat, tak se na to klidně mrknu ještě třikrát a pak si to nechám od někoho bystřejšího vysvětlit. (21.12.2021)