Revival

Ok, nejsem sice vyloženě fanda Alice Nellis, ale její tvorba velmi pomáhá současnému českému filmu nabídnout cosi jiného, takže jen více a jen houšť - ať se pouští do těch svých experimentů. V Ene bene a ve Výletu to bylo ještě velmi Papouškovské tlačení na pilu, v Tajnostech jsem se už naladila na její vlnu, Mamas & Papas byli příliš subjektivní, v Perfect Days jsme všichni zůstali při zemi, ale nepropadli jsme se ke kýči a nyní Revival si pohrává zase s trochu jiným žánrem. Čili ano, sice nemám záchvat štěstí pokaždé, když má výstup Krobot, ale všechny ty etudky zasloužilých Polívků a Heřmánků mi udělali velkou radost. #LFŠ (19.08.2014)

Nejdřív bych chtěl "poděkovat" panu Fukovi za jeho "recenzi", kterou jsem si v létě přečetl. Připravil mě o zážitek z kina, který jsem si ale plnými doušky vychutnal u DVD. ... Revival je komedie, která v našich vodách hledá v porevoluční kinematografii jen pár rovnocenných soupeřů. Zábava, která z vás nedělá pitomce, u které se se nemusíte cítit trapně, ale kterou si plně vychutnáte asi až s přibývajícím věkem :) ... Jsem rád, že si Alice Nellis našla tohle téma, protože zasmát se u chytře napsaného filmu o muzikantech jsem chtěl vždycky. Skvěle jsem se bavil a dost nechápu (podle některých recenzí), co víc by měl divák pro své pobavení od českého filmu požadovat. .... P.S. Neodpustím si jednu technickou poznámku. V dnešních filmech napříč žánry se hodně telefonuje. "Smartfouny" jsou všude, ale až Alice Nellis ukázala, že chytrý telefon VŽDY vypne displej, když se při hovoru přiloží k uchu. Za tuhle maličkost, jakož i za výbornou zábavu děkuji. (24.11.2013)

Čekal jsem to mnohem horší, než jaké to bylo. Je sice mrzuté, že s hodnocením začínám na pomyslné stupnici od nejhoršího, ale české komedie posledních let pravidelně atakují úplné dno filmové komedie, a tak si za to mohou sami. Konečně to nebyla to komedie, kde se někdo po někom vozí, zesměšňuje nebo paroduje, do nekonečna se konfronuje s komunistickým režimem či normalizací. Připadlo mi, že stopáž je zbytečně natažená a v první polovině jsem měl dost co dělat, abych neusnul. Druhá půlka je o trochu lepší. Druhou vadu na kráse vidím v dialozích, které bych právě v komedii čekal daleko lépe propracované. Sumasumárům, je to oddechovka pro nenáročného diváka, komedie ze které nezlidoví žádná replika, film na který si za rok nikdo ani nevzpomene. (16.03.2014)

Díky za to, že alespoň jedna režisérka z mnoha lidí tohoto řemesla se pustila do žánru tak choulostivého, jako je v dnešní době (chytrá) česká komedie. Musím říci, že se to povedlo, po herecké stránce je lahoda sledovat tyhle staré pardály v takových nahláškovaných rolích. Dokonce i u pana Genzera byla slušná snaha o herectví. Jediné co mě trošku mrzelo, že si tvůrci nedali práci s českými texty, kterými by domazlili soundtrack. Nehledě na to, že jim také měl někdo vysvětlit rozdíl mezi slovem Revival a Comeback. Jinak veliká spokojenost, kdo se chce dobře pobavit (i když, přeci jen troška té dramatiky tam stále je, bez ní to zkrátka v posledních 20 letech nejde) vřele doporučuji. (16.07.2013)

„Vy ste taky moc pěkná. Máte např. moc pěkné....boty“. Faktem zůstává, že tohle bych spíše čekal od J. Vejdělka popř. (současné) M. Poledňákové než A. Nellis a naopak si troufám rozhodně tvrdit, v rukou P. Zelenky by se jednalo o nezapomenutelnou podívanou. Plivat na Revival však proto ještě nebudu. Nenáročný, kvalitativně notně rozkolísaný snímek, který kolem vás prosviští bez jakékoliv zpětné rezonance, o nějakém (hlubším) přesahu nemůže být řeč. Jako příjemná oddechovka na So večer, však poslouží naprosto spolehlivě. Ano, můžeme namítnout, že v současné záplavě paniců nanic, ulovených miliardářů, bestiářů, zkrocených krokodýlů ....vyčnívá jakýkoliv počin, jak strašák v čerstvě zaoraném poli, ale nakonec můžu konstatovat, že pozitiva, byť těsně, přebila negativa. To přes fakt, že pachuti jisté prvoplánovosti a lacinosti (když pominu fakt, že Alice dobrovolně rezignuje na jakoukoliv snahu o motivaci postav, postupný vývoj...) se divák jednoduše neubrání. Scénář rozhodně na nějaké ocenění zrovna neaspiruje, stejně jako se nevyvaroval opakovaným klišé (postava slepce začíná s postupujícím časem silně otravovat), Heřmánkovi s Polívkou vyžilé rockery (narozdíl od neúprosně stárnoucích bilancujících chlapů) jen těžko uvěříte a Geňa, ruku na srdce, do tohoto formátu jednoduše nepatří. Za to M. Krobot si svojí typickou roli užívá s noblesou sobě vlastní a M. Geišbergovi jeho rockera, chytající druhou (třetí?) mízu, bez problému uvěříte. Příjemným osvěžením je potom bezprostřední „malá prsatá“ J. Boková. To v případě V. Dyka, může divák pouze porovnávat, zda-li je horší zpěvák či herec. Na druhou stranu (byť do cílové skupiny mám asi tak blízko jako Ljuba Skořepová k zápisu do první třídy) si dovedu představit, že je to právě on, kdo něžnější části zdejšího (pubertálního) publika, přivozuje příjemné vlhko v kalhotkách a nevědomky je připravuje na letní olympiádu v nové netradiční disciplíně- hodu na (živý) pohyblivý terč. Pokračování, v podobě vyprodaného Strahova, bych se přesto jen nerad dočkal. Už kvůli faktu, že pouhá samotná představa protestující Z. Bydžovské, překonávající délku místního hřiště, mi.....zůstaňme u smířlivé fráze, „nedělá po těle dobře“. 60% (02.01.2015)